Lukáš Kovanda: Nezaměstnanost v Česku roste. Přesto jsme stále nejlepší v Evropě
Nezaměstnanost v Česku se v říjnu udržela na pěti procentech a výsledek byl o něco horší, než čekali analytici. Počet lidí evidovaných na úřadech práce vzrostl na 370 tisíc, zároveň ale přibylo i volných míst, což ukazuje na přetrvávající nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. V evropském srovnání přitom Česko dál patří k zemím s vůbec nejnižší nezaměstnaností, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Podíl nezaměstnaných osob v Česku letos v říjnu dosáhl 4,99 procenta, po zářijových 4,97 procenta. Nezaměstnanost tedy po zaokrouhlení setrvala na pěti procentech. Výsledek je mírně horší, než očekávali analytici. Sedm ekonomů oslovených agenturou Bloomberg předpokládalo v průměru pokles na 4,96 procenta, medián jejich odhadů činil 4,9 procenta. Tuzemský trh práce tak zatím nenaplňuje očekávání výraznějšího podzimního zlepšení.
Počet registrovaných uchazečů o zaměstnání vzrostl ze zářijových zhruba 368,4 tisíce na říjnových 370,2 tisíce. Současně se ovšem zvýšil i počet volných pracovních míst, a to ze 104,4 na 106,3 tisíce. Na jedno evidované volné místo tak připadá přibližně 3,5 uchazeče. Samotný souběžný růst nezaměstnanosti a nabídky pracovních míst naznačuje, že problémem není pouze nedostatek pracovních příležitostí, ale také nesoulad mezi kvalifikací uchazečů, požadavky zaměstnavatelů a regionálním rozložením pracovních míst.
Rostoucí výnosy státních dluhopisů mohou prodražit financování vlád, firem i běžných domácností. Jak ale dluhopisy fungují a proč jejich cena klesá, když úrokové sazby rostou? Osmý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou a moderátorkou Izabelou Kalinovou rozebírá, co ovlivňuje výnos dluhopisů, jaká rizika investorům hrozí a proč může dění na americkém dluhopisovém trhu ovlivnit i české hypotéky.
Kovanda vysvětluje investice: Kdy můžete na dluhopisech vydělat a na co si dát pozor
Newstream TV
Pracovní trh už není tak napjatý
Z dlouhodobějšího hlediska je patrné, že český pracovní trh již není tak napjatý jako před několika lety. V květnu 2019 dosahoval podíl nezaměstnaných pouze 2,6 procenta. Nynější hodnota je tedy o přibližně 2,4 procentního bodu vyšší. Od roku 2022 se nezaměstnanost postupně zvyšuje, což souvisí s předchozím útlumem průmyslu, drahými energiemi, slabší zahraniční poptávkou a strukturálními proměnami ekonomiky. Současný stav nicméně stále nepředstavuje plošnou krizi zaměstnanosti.
Zásadní je rozlišovat mezi nezaměstnaností vykazovanou Úřadem práce a Českým statistickým úřadem. Úřad práce zveřejňuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let evidovaných na jeho pobočkách na celkovém počtu obyvatel této věkové skupiny. Český statistický úřad naproti tomu zjišťuje obecnou míru nezaměstnanosti prostřednictvím výběrového šetření pracovních sil. Za nezaměstnaného považuje podle mezinárodní metodiky člověka bez práce, který práci aktivně hledá a je připraven ji nastoupit. Nemusí přitom být registrován na úřadu práce.
Rozdíl spočívá rovněž ve jmenovateli obou ukazatelů. Zatímco registrovaná nezaměstnanost vztahuje počet uchazečů k obyvatelstvu daného věku, obecná míra nezaměstnanosti jej vztahuje pouze k ekonomicky aktivní populaci, tedy k součtu zaměstnaných a nezaměstnaných. Oba údaje proto nelze přímo srovnávat ani zaměňovat. Podle posledních údajů ČSÚ dosahovala obecná míra nezaměstnanosti v září 3,1 procenta.
Právě mezinárodně harmonizovanou metodiku používá Eurostat. Podle jeho posledních údajů za září činila sezonně očištěná nezaměstnanost v Česku pouhých 2,8 procenta, což byla nejnižší hodnota v celé Evropské unii. Unijní průměr přitom dosahoval 6,2 procenta a průměr eurozóny 6,5 procenta. Česko vykazovalo nižší nezaměstnanost než Polsko s 3,4 procenta, Německo se 4,1 procenta nebo Slovensko s 5,7 procenta. Ve Španělsku dosahovala nezaměstnanost dokonce 10,3 procenta. Rozdíl mezi zářijovými 3,1 procenta podle ČSÚ a 2,8 procenta podle Eurostatu nespočívá v odlišné definici nezaměstnaného, ale především v odlišném věkovém vymezení. ČSÚ uvádí skupinu 15–64 let, Eurostat 15–74 let.
Češi dál utrácejí, ale jejich nákupní apetit už není tak dravý. Maloobchodní tržby v září meziročně vzrostly o 4,1 procenta, přesto zaostaly za očekáváním ekonomů. Skutečný boom však zažívají internetové obchody, jejichž tržby vyskočily o 14,5 procenta. Pomáhají jim rostoucí mzdy a podle části odborníků také nová cla na levné zásilky z Číny. Obchodníci už vyhlížejí mimořádně silné Vánoce, ekonomové ale varují, že příští rok může Čechům chuť utrácet zkazit inflace.
Čechům rostou mzdy i chuť utrácet. Příští rok ale může být všechno jinak
Money
Není to bez problémů
Česká ekonomika tak zůstává v evropském srovnání mimořádně úspěšná ve schopnosti udržovat vysokou zaměstnanost. To ovšem neznamená, že její pracovní trh nemá problémy. Rostoucí počet registrovaných uchazečů upozorňuje na obtížnější hledání zaměstnání zejména v některých regionech a průmyslových profesích. Zaměstnavatelé současně v jiných oborech nadále postrádají kvalifikované pracovníky.
Výhled pro závěr roku navíc komplikuje sezonnost. V zimních měsících tradičně ubývá práce ve stavebnictví, zemědělství a dalších venkovních činnostech. Nelze proto vyloučit další zvýšení registrované nezaměstnanosti. Podstatnější než samotné překročení pětiprocentní hranice bude, zda se počet uchazečů bude zvyšovat i po odeznění sezonních vlivů. Právě to ukáže, nakolik jde o přechodné ochlazení, nebo o hlubší strukturální problém české ekonomiky.
