Lukáš Kovanda: Češi si levného másla dlouho neužijí
Češi si začali zvykat na levnější máslo, mléko i maso. Slaví ale předčasně. Za současným zlevňováním se už hromadí síly, které mohou ceny potravin znovu poslat vzhůru – od dražších energií přes počasí až po geopolitiku. Potravinová drahota už ale znovu číhá.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu.
Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží. Ve světě se totiž znovu hromadí důvody, proč by potraviny měly zdražovat. Ne nutně tempem cenového šoku let 2022 a 2023, kdy se sešla energetická krize, válka na Ukrajině, rozvrácené dodavatelské řetězce a panika na komoditních trzích. Ale i tak. Období, kdy potraviny pomáhaly inflaci brzdit, se blíží ke konci.
Levnější potraviny mohou být jen přestávkou
První varování přichází ze světových trhů. Globální ceny potravin už nejsou v jednoznačně sestupném trendu. U řady komodit se trend otáčí vzhůru. Ceny v českých obchodech pochopitelně nevznikají ve vakuu, v izolaci od světového dění. Pšenice, kukuřice, olejniny, mléko nebo maso jsou součástí evropského a světového trhu. Co zdraží venku, dříve či později zpravidla zdraží také v Česku.
Krátká česká epizoda s inflací pod dvěma procenty skončila. Spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 2,5 procenta, zatímco v srpnu inflace činila 1,9 procenta. Nahoru ji táhnou především energie a dražší pohonné hmoty, nepolevuje ale ani zdražování služeb. Analytici navíc varují, že tím růst cen nemusí skončit. Ve hře je návrat inflace nad tři procenta i zvýšení úrokových sazeb ČNB.
Dvouprocentní idylka skončila. Inflace nabírá tempo
Money
Zdražování začíná u energií
Další varování představují energie. Potraviny jsou ve skutečnosti mnohem energeticky náročnější zboží, než si člověk při pohledu na rohlík nebo jogurt uvědomuje.
Zemědělec potřebuje naftu do traktoru a kombajnu. Výrobce hnojiv upotřebí zemní plyn. Potravinářský závod potřebuje elektřinu a teplo. Chladírna elektřinu. Kamion zase naftu. Supermarket energii na chlazení, vytápění a osvětlení. A obal často vzniká z ropných produktů.
Když tedy zdražuje ropa a plyn, zdražování nekončí na čerpací stanici – tam vlastně teprve začíná. Dražší energie postupně prostupují celým řetězcem produkce potravin. Obvykle se zpožděním za zdražováním u čerpacích stanic. Náklad nejprve zaplatí zemědělec, potom zpracovatel, dopravce a obchodník. Až nakonec jej vidí zákazník na cenovce v supermarketu.
Proto lze nyní hovořit o klidu před bouří. Či alespoň bouřkou. Cenovou bouřkou. Současná cena potravin mnohdy odráží nákladové poměry před několika měsíci, nikoli ty dnešní.
Evropa vstupuje do další fáze energetické krize, jejíž největší dopady pocítí země střední Evropy včetně Česka. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze. Přestože se růst velkoobchodních cen zatím výrazně nepromítl do účtů domácností a firem, podle ministra energie v příštích měsících zdraží. Česko proto chce v Evropské unii prosazovat zásahy do systému emisních povolenek.
Evropa míří do další energetické krize. Nejvíce zasáhne Česko a okolní země, varuje ministr Havlíček
Politika
Stačí špatná úroda a zdražování se řetězí
Situaci neprospívá ani počasí. Zemědělství zůstává jedním z mála zásadních odvětví ekonomiky, kde o výsledku hospodaření stále zásadně rozhoduje déšť, sucho, vedra nebo mráz. Stačí horší úroda v několika klíčových produkčních oblastech a cenový impuls se rychle šíří dál.
Jeden špatný rok ve významné pěstitelské oblasti zdraží obilí. Dražší obilí zdraží krmiva. Dražší krmiva následně maso, vejce nebo mléko. Slabší sklizeň cukrové třtiny či olejnin zase zasáhne cukr a rostlinné oleje. Potravinová inflace se proto zhusta kumuluje jako série navazujících zdražení, která se po ekonomice šíří postupně. Nevzniká tudíž jako jeden prudký, rychlý šok, který třeba právě řidiči znají od čerpacích stanic.
Do cen může promluvit i geopolitika
Čtvrté varování má na svědomí geopolitika. Světové zemědělství je dnes vysoce produktivní, ale zároveň (i právě proto) vysoce závislé na mezinárodním obchodu. Potraviny, hnojiva i krmiva cestují přes půl světa. Jakmile se logistika zadrhne, zdražení na sebe nenechá dlouho čekat.
Stačí vyostření střetů v Černém moři, omezení exportu některého velkého producenta, napětí na Blízkém východě nebo narušení důležité lodní trasy a ceny komodit zareagují během několika dnů.
Akcie dál vzdorují drahé ropě, vysokým výnosům dluhopisů i přísné měnové politice. Jejich hlavní oporou je mimořádně rychlý růst firemních zisků, který zatím přebíjí negativní dopady dražšího financování. Jak dlouho může tato rovnováha vydržet a zda trhy nečeká prudký obrat, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Drahá ropa, rekordní výnosy a přesto rostoucí akcie. Jak dlouho to ještě vydrží?
Názory
Stěžejní potíží není žádný z těchto varovných příznaků sám o sobě. Slabší úrodu lze nahradit dovozem. Dražší energii lze na chvíli schovat do marží. Potíž nastává tehdy, když se dražší energie, horší sklizeň a geopolitické komplikace dostaví současně. Což se právě děje.
Návrat starých dobrých cen se nekoná
Český spotřebitel má navíc ještě jeden důvod ke skepsi. Nynější zlevňování některých potravin je do značné míry důsledkem vysoké srovnávací základny předchozích let. Když něco nejprve zdraží o desítky procent a následně o několik procent zlevní, neznamená to návrat „starých dobrých časů“. Jde pouze o částečnou korekci předchozího markantního zdražení.
Přitom si ovšem lidé mohou současné zlevňování iluzorně vyložit jako nový dlouhodobý trend, jako onen nový normál. I když jde ve skutečnosti spíše jen o přestávku mezi dvěma fázemi zdražování.
Hostem podcastu Newstream Byznys Talks byl Vladimír Holovka, šéf investiční platformy XTB pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. Hlavním tématem pořadu je inflace, která je aktuálně největších strašákem pro investory. „Největší vliv na ni mají v současnosti ceny energií. A nejistá geopolitická situace poklesu inflace dál nenahrává,“ říká Holovka. Jak na to mají reagovat investoři?
Vladimír Holovka z XTB: Ceny potravin aktuální inflaci snižují. Příští rok naopak porostou
Newstream TV
Naštěstí ta nadcházející fáze nebude – doufejme – sestávat z tak dramatických skoků jako po zahájení války na Ukrajině.
Čím dál více signálů naznačuje, že se světové ceny řady zemědělských komodit přibližují dnu současného cyklu. Pokud k tomu zůstanou dražší energie a geopolitická rizika, viditelného růstu maloobchodních cen se dočkáme už v příštím roce.
Potravinová drahota poslední slovo neřekla
Což pro českou inflaci není dobrá zpráva. Potraviny totiž patří mezi položky, které domácnosti vnímají nejcitlivěji. Benzin člověk nekupuje každý den. Novou televizi jednou za několik let. Ale pečivo, mléko, maso nebo vejce vidí v obchodě každý týden.
Proto se změna potravinového trendu rychle propíše také do nálady domácností. Potravinová drahota rozhodně neřekla poslední slovo.
