Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Amerika letí vzhůru, Izrael zase dolů. Trhy zažily „historický“ den
Amerika míří vzhůru, hlavně tedy její technologické firmy, Izrael zase dolů, hlavně tedy jeho dluh, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Zřejmě nejdůležitější akciový ukazatel světa, Index Standard & Poor’s 500, včera poprvé v historii uzavřel nad hladinou 5000 bodů. Jeho vzestup však stále koncentrovaněji (viz graf) táhne jen sedm titulů, takzvaných „sedm výjimečných“: Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon, Meta, Tesla a Nvidia. Tuto rostoucí koncentrovanost umocňuje pasivní investování, jehož popularita v posledních desetiletích závratně stoupla.
Pasivní investování vede k tomu, že se celkem slepě více a více kapitálu přihazuje na hromádku již těch vítězících, největších, kteří navzdory svým stále zjevněji předraženým akciím dále bobtnají, zatímco zbytek trhu spíše paběrkuje.
Češi loni přiškrtili svoji spotřebu nejvíce v tomto miléniu, dokonce čtyřikrát více než během globální finanční krize. Drtila je mimořádná inflace a dramatický pokles reálných mezd, výdaje za potraviny omezují již dvacet měsíců v řadě, komentuje čerstvá data Českého statistického úřadu hlavní ekonom Lukáš Kovanda. 
Lukáš Kovanda: Češi si loni rekordně utáhli opasky
Názory
Takže pasivní investování podle některých dokonce představuje pro kapitalismus větší pohromu než marxismus, neboť akciový trh zbavuje jeho základní funkce. Tou je rozdělování kapitálu a související kontinuální vyhodnocování a určování momentálních vítězů prostřednictvím neustálého, znalého posuzování v podání vždy bdělého a ostražitého – nikdy slepého – aktivního investora.
Rozdělování kapitálu ve prospěch Izraele nyní bude obtížnější. Teroristům Hamásu se totiž podařilo poškodit jeho rating. Ten mu včera večer agentura Moody’s zhoršila vůbec poprvé v historii (viz graf).
Hodnocení schopnosti Izraele splácet dluh snižuje z páté do šesté kategorie, na úroveň třeba Polska. Česko je ve čtvrté – čtvrté nejlepší – kategorii.
Válka s Hamásem podle Moody’s totiž oslabuje Izrael politicky, institucionálně a fiskálně. Izraeli nyní hrozí, že mezinárodní investoři si budou ke svým půjčkám, které mu poskytují, přičítat vyšší přirážku za riziko, což zvýší nákladnost obsluhy dluhu v zemi a potenciálně si vynutí omezení jiných veřejných výdajů.
