Reklama

Lukáš Kovanda: ECB se změní. Zaměří se na klimatickou změnu

Evropská centrální banka, ilustrační foto
Pixabay
Lukáš Kovanda

Evropská centrální banka (ECB) se změní, bude tolerantnější k inflaci, za což jí tleskají země jako Řecko či Itálie. Více si posvítí na klimatické změny a do inflace ve větší míře zahrne ceny realit, resp. vlastnického bydlení.

Reklama

Banka po takřka dvaceti letech revidovala svoji měnovou politiku. Na základě přezkumu došla k přijetí nového inflačního cíle ve výši dvou procent. Dosud cíl ECB odpovídal hodnotě poblíž, avšak pod dvouprocentní hranicí.  

V praxi to znamená, že ECB bude tolerovat vyšší inflaci. Tedy bude moci déle a rozsáhleji provádět svoji nekonvenční měnovou politiku typu kvantitativního uvolňování. V jeho rámci za nově vytvářená eura nakupuje různá aktiva, včetně dluhopisů vlád předlužených zemí eurozóny jako Řecka či Itálie. Právě země jižního křídla eurozóny se zvláštně vehementně zasazovaly o to, aby se tolerance ECB k inflaci zvýšila. Nákup dluhopisů v podání ECB umožňuje těmto zemím oddalovat často bolestivé reformy, jež by mohly dostat jejich přílišný veřejný dluh pod kontrolu.  

Ivan Šramko, bývalý guvernér Slovenské národní banky a poradce českých miliardářů

Slovensko nevyužilo dobré časy, má větší dluh než Česko, říká exguvernér Šramko

V reakci na rostoucí inflaci zvedla Česká národní banka (ČNB) koncem června úrokové sazby. V postpandemické době patřila k prvním z centrálních bank rozvinutých zemí, které se k takovému kroku uchýlily. „Myslím si, že se mohou relativně brzy dostavit kýžené efekty: určité ochlazení a zmírnění inflace,“ říká v rozhovoru pro server newstream.cz ekonom a bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko, který je poradcem českých miliardářů. 

Přečíst článek

ECB také na základě uveřejněných výsledků přezkumu zřejmě do výpočtu inflace více než doposud zahrne ceny nemovitostí, zejména pak ceny vlastnického bydlení. Jejich zahrnutí má potenciál zvýšit spotřebitelskou inflaci průměrně o 0,1 procentního bodu.  

V neposlední řadě také ECB v příštím roce hodlá zahájit takzvané klimatické stresové testy. V jejich rámci bude simulovat připravenost tisíců bank eurozóny na různé kritické situace spojené s procesem klimatické změny a vyhodnocovat dopad případného nepříznivého vývoje klimatu na ekonomiku eurozóny a její finanční stabilitu. Protistranami zmíněných tisíců bank eurozóny jsou miliony firem po celém světě, které tedy klimatické stresové testy ECB budou nepřímo pokrývat také.  

Reklama

Klimatické stresové testy jsou kontroverzní záležitostí, neboť stírají hranice mezi měnovou politikou a konkrétním politickým cílem, v tomto případě environmentálního rázu. Potenciálně je tedy ohrožena nezávislost měnové politiky, protože bude sledovat nejen cíle v oblasti měnové, jako je cenová stabilita, ale také cíle mimo tuto oblast, jako je právě třeba ochrana životního prostředí.

Eurobankovky, ilustrační foto

Viliam Buchert: Češi a euro. Dovolenkový šlágr a politický propadák

Když jedou Češi do ciziny, rádi používají euro. Dokonce si to pochvalují. Když jsou doma, tak většina se na společnou evropskou měnu mračí. Být mimo eurozónu ale pro zemi a firmy není fatálním problémem.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Doporučujeme