Nejslavnější ovce světa otevřela cestu ke šlechtění zvířat a snad i k nové medicíně
Od narození klonované ovečky Dolly, která část světa nadchla a část vyděsila, uplynulo minulou neděli třicet let. Od té doby se ukázalo, že obavy byly zbytečné, ale nadšení také trochu přehnané. Klonování hospodářských zvířat nebo domácích mazlíčků je dnes ve světě relativně běžné. Naděje, že tato technika pomůže také medicíně, se za tu dobu naplnily jen zčásti. Ale vědci na tom pořád pracují.
Když se ovce Dolly narodila, jeden z jejích hlavních tvůrců Ian Wilmut (na snímcích) pracoval na zahrádce. Aspoň tak to později říkal. Proč nesledoval na vlastní oči okamžik, který změnil možnosti biologie? Protože Dolly byla jedním z 277 pokusů, který vedl k 29 březím ovcím, z nichž jenom jediné se narodilo mládě. Kdyby Wilmut napjatě čekal u každého experimentu, jak dopadne, zahrada u domku ve vesnici Roslin u skotského Edinburghu by mu zarostla plevelem. Klonování tehdy prostě byla velice složitá technika. Ani dnes není úplně jednoduchá, ale už se dá široce využívat.
Od té doby uplynulo třicet let – i když „oficiální“ výročí nastane teprve příští rok. Až 27. února 1997 vědci narození jehněte Dolly oznámili ve vědeckém časopise Nature. Do té doby pozorovali, jestli se bude mládě dobře vyvíjet, a také psali patentové přihlášky na techniku klonování.
Když dnes poznáváme genetické základy nemocí a možnosti jejich léčení, je to také zásluha Craiga Ventera, světově proslulého amerického genetika a dravého podnikatele. Měl neotřelé nápady a neotřesitelnou sebedůvěru. Za peníze soukromých investorů posunul genetické poznání blíž k praktickým aplikacím a předhonil výzkumy financované ze státních grantů. Ovšem investory často zklamal. Zemřel minulý týden.
Zemřel vědecký čaroděj, který zklamal investory, ale posunul lidstvo
Leaders
Propojení s genetickým inženýrstvím
Laici v tom nemívají moc jasno, načrtněme tedy stručně rozdíl mezi klonováním a genetickým inženýrstvím, protože je dost podstatný.
Pojmem klonování se v biologii označuje nepohlavní rozmnožování, například přirozené množení rostlin prostřednictvím plazivých stonků, z nichž vyrůstají další kořeny a rostliny. Savci se rozmnožují pouze pohlavně, spojením samičího vajíčka se samčí spermií. Vědci však bariéru prolomili postupem, při němž ze samičího vajíčka odstranili jeho jádro (nesoucí genetickou informaci) a na jeho místo vnesli jádro z běžné buňky jiného dospělého jedince – dárce. Vzniklé embryo má genetickou výbavu dárce, což je výhoda, protože se tak dají dál šířit jeho jedinečné vlastnosti. Zárodek ještě musí donosit a porodit další zvíře – takzvaná náhradní matka.
Klonování je tedy „kopírováním“ už existujících vlastností.
Oproti tomu genetickým inženýrstvím se myslí postup, při němž vědci zasáhnou do genetické výbavy uvnitř buňky a požadovaným způsobem dědičné vlastnosti vzniklého organismu změní.
V posledních letech se obě techniky propojují – vědci genetickým inženýrstvím upraví vlastnosti některého zvířete, a klonováním jej pak kopírují, aby se při běžném rozmnožování změny neztratily. Případně udělají v laboratoři změny v genetické výbavě buňky, a z té pak klonováním vytvoří celého živočicha.
Pálí vás oči z monitoru a máte zarudlá víčka? Ještě před pár dny by vám umělá inteligence (AI) vysvětlila, že možná trpíte „bixonimanií“. Tato choroba sice neexistuje, ale znepokojivě odhaluje nejenom to, že AI je schopna šířit nepravdy, protože nerozezná fakt od vtipu (což už víme), ale že ani odborníci neověřují její informace.
Umělá inteligence „diagnostikovala“ smyšlenou nemoc. A experti ji citovali
Enjoy
Takto si diktátor vojáky „nevyrobí“
Narození Dolly vykreslovala některá média jako krok ke klonování lidí. Snad největší hloupostí byly představy, že si takto diktátoři vytvoří poslušné vojáky. Připomeňme: klonování je kopírování už existujícího, nikoli vytváření umělých lidí s naprogramovanými vlastnostmi. Kdyby nějaký diktátor takto opravdu chtěl získat bojovníky, musel by nejdřív najít nějakého ze svého pohledu ideálního vojáka, odebrat mu spoustu buněk, pak sehnat obrovský počet ženských vajíček, slušnou laboratoř a schopné biology a gynekology, najít odpovídající počet náhradních matek, které vzniklé zárodky donosí a děti porodí. Pak by ještě čekal nějakých dvacet roků, až narozené děti dorostou, unesou pušku a naučí se řídit tank. Jestli ale poté budou opravdu chtít bojovat za dotyčného diktátora, a jestli ten diktátor vůbec ještě bude u moci, se stejně nedá předvídat.
Dnes se lidé neklonují jednak proto, že to nedovolují zákony, a navíc se klonování primátů (mezi něž lidi patří) stejně moc nedaří. První opice se podařilo složitě naklonovat až v roce 2018 a úspěch pokusů stále zůstává dost nejistý.
Reprodukční medicína hledá šetrnější metody, jak pomoci párům s neplodností. Jedna z nich zní téměř jako sci-fi. Spermie zmagnetizují a pomocí magnetického pole navádějí přímo k vajíčku. Zatím vše funguje pouze v laboratoři. Ale třeba jednou? 
Vědci hledají šetrnější cestu k početí. Spermie zkoušejí navádět magnetem
Enjoy
Ve šlechtitelství úspěch, v medicíně vyčkávání
Oproti tomu klonování ceněných živočichů se stalo významným byznysem. Zejména v Severní a Jižní Americe se klonují špičková hospodářská zvířata, ale také třeba sportovní koně, aby se jejich nezměněné vlastnosti přenesly do dalších generací. Bohatí lidé si nechávají klonovat své milované pejsky nebo kočičky.
Co se však zatím nenaplnilo, jsou naděje medicínské.
Jednou z představ pro využití klonování zvířat bylo, že vědci pomocí genetického inženýrství vloží do některého vhodného zvířete (třeba do krávy, kozy nebo ovce...) lidské geny tak, aby se v jeho těle vytvářely proteiny vhodné pro léčení lidí. Ty pak budou získávat (třeba z nadojeného mléka). Vytvořené zvíře budou klonovat (kopírovat), aby jich měli víc.
Tyto postupy se stále zkoumají, ale do běžné praxe se nedostaly. A možná ani nedostanou. Stále více se prosazuje metoda, při níž se některé léky pro lidi vytvářejí v bakteriích nebo kvasinkách, do nichž byly vloženy lidské geny. Tyto mikroorganismy jsou levnější a nepohlavně se rozšiřují samy, takže své vlastnosti předají dalším generacím vcelku snadno.
Zatím se nenaplnila ani představa, že se klonováním buňky nemocného člověka v laboratoři vytvoří lidský zárodek, z něhož by se po několika dnech odebraly buňky (zvané kmenové) vhodné pro opravu nemocného orgánu daného pacienta.
Nicméně právě zkoumání metod klonování vedlo k novým pokrokům v medicíně, například k umělému vytvoření kmenových buněk v laboratoři přímo z buňky dospělého člověka bez nutnosti použít ženské vajíčko. V Japonsku teď vědci ověřují, jestli půjdou použít pro opravu pochroumaných tkání v mozku nebo srdci.
Ovce Dolly je už dávno vycpaná a vystavená v otáčivé plexisklové vitríně v Národním muzeu Skotska v Edinburghu. Ale nadějný vývoj, který její narození nastartovalo, pokračuje.
Prvky, které mají vylepšit ničení rakovinných nádorů, se dají vyrábět v urychlovačích a dalších přístrojích – anebo také najít v radioaktivních odpadech. Jejich využití v medicíně se postupně rozbíhá a slibuje do pěti let vznik trhu v hodnotě 35 miliard dolarů.
Začíná miliardový závod: Místo ozařování přijdou radioaktivní léky
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
