Reklama

Dalibor Martínek: Čekali jsme, že bude trochu mokro. Vody byly tři metry

Letecký pohled na rozvodněnou Vltavu v centru Prahy 13. srpna 2002.
ČTK
Dalibor Martínek

Vracel jsem se večer z pražské Letné, kde jsem před dvaceti lety pracoval a která je pěkně vysoko nad Vltavou, do Karlína z večerní služby. Televize už byla plná zpráv o blížící se povodni. Začínal třetí srpnový týden roku 2002. Primátor Igor Němec nám oznamoval, že „situace je nadmíru výtečná“, což v každém z nás vyvolávalo jisté obavy.

Reklama

Bylo asi půl jedenácté a na roku karlínských Kaizlových sadů byla navežena hromada písku a pytle. Asi aby si každý mohl nabrat a bránit vchod svého činžáku. Chvilku jsem cestou domů přemýšlel, jestli se tam mám vrátit, začít plnit pytle a nosit je ke vchodu. Sousedi už spali nebo koukali na televizi, připadal bych si jako pitomec. Lenost zvítězila.

Kolem čtvrté ráno začaly Karlínem projíždět auta s tlampačem, která nás vyzývala k evakuaci. Nijak jsem nespěchal. Říkal jsem si, že složky prostě plní svoji povinnost. Lidé se měli dostavit na jakási seřadiště, odkud je autobusy měly odvézt do tělocvičen v Kobylisích nebo na Prosek. Fuj, spát v tělocvičně na matracích s cizími lidmi, to byla strašná představa. Pro někoho to však byla jediná možnost.

Letecký pohled na rozvodněnou Vltavu v centru Prahy 13. srpna 2002.

FOTOGALERIE: 20 let od tragických záplav v Praze. Pod vodou skončily Karlín, Troja, Kampa a další

Pět let po tragických záplavách na Moravě v roce 1997 se příroda vzbouřila znovu, tentokrát v Čechách. I díky zkušenostem z roku 1997 a poté zavedeným opatřením bylo obětí výrazně méně než na Moravě, škody ale dosáhly částky přes 73 miliard korun, o deset miliard více než na Moravě. O víkendu to bude přesně dvacet let, co v Praze kulminovala tehdejší pětiset- až tisíciletá voda. Podívejte se ve fotogalerii na svědectví desítek fotografií ze srpnových záplav v roce 2002, které zasáhly třetinu Čech zejména od jihu k severu.

Přečíst článek

Posbíral jsem do tašky pár kusů oblečení, abych v práci nevypadal jako pobuda. A doklady, to bylo tak všechno. S jednou taškou přes rameno jsem za úsvitu třináctého srpna stoupal do schodů Vítkova, abych na druhé straně, na Žižkově, nastoupil na autobus a jel do práce. Byl jsem tam první.

Večer už nebylo možné se vrátit. Mosty přes Vltavu byly pro dopravu zavřené, řeka měla asi osm metrů nad běžný stav. Igor mlčel.

Reklama

Po pár dnech, když bylo možné se dostat přes řeku, postával na Florenci, na okraji zatopeného Karlína, tehdejší starosta Prahy 8 Josef Nosek se zelenými rybářskými holínkami na nohou. Trošku se brodil okrajem stojící vody, debatoval se zvědavci a zoufalými usedlíky a měl kouzelně sklíčený výraz. Což mu na další leta vyneslo punc hrdiny, v roce 2010 se dokonce na krátko stal náměstkem pražského primátora. Již dávno ne Igora Němce.

Karlínem se po povodňové vlně, která zatopila metro B a celou čtvrť, plavily nafukovací čluny. Hasiči vytahovali z oken poslední tvrdohlavce, kteří si mysleli, že to tam nějak přečkají. Fotografové médií z toho dělali líbivé fotky.

Strakova akademie v Praze, sídlo české vlády

Lukáš Kovanda: Válečná daň je neslučitelná se svobodným trhem. Je jen projevem nebezpečné libovůle politiků

Daň z neočekávaného zisku, nově takzvaná válečná daň, je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM. Nepřekvapí tedy, že to je daň, která není slučitelná s opravdu svobodným trhem.

Přečíst článek

Po pár dnech v penzionu s desetiprocentní slevou pro postižené jsem se vydal podívat se ze svahu Vítkova na svůj dům. Byly tam tři metry vody, vysoko nad vrchol vchodových dveří. Ještě že jsem nenosil ty pytle s pískem, pomyslel jsem si.

Po čtrnácti dnech byla voda pryč. Všude po ulici hučely generátory, které vysoušely sklepy. Ulice plné odpadu, zbytků vytopených sklepů, dřeva, nábytku. Naštěstí tam při povodni spadly jen dva domy, žádné oběti. Několik měsíců jsme potom do Karlína chodili pěšky, tramvaje ani metro nejezdily. Na každém kroku byla cítit solidarita, do té doby nevídaná. Najednou jsme byli „Karlín“.

Záplavy na Moravě a ve Slezsku v červenci 1997 si vyžádaly 50 lidských obětí. Nejpostiženější obcí se staly Troubky nedaleko Přerova (na snímku).

FOTOGALERIE: Povodně na Moravě: 25 let od tragédie, která stála 50 lidských životů a desítky miliard

Nejtragičtější záplavy v novodobých českých dějinách se odehrály v červenci roku 1997 na Moravě a ve Slezsku. Celkem zahynulo 50 lidí, z toho devět v Troubkách na Přerovsku, které se staly smutným symbolem povodní. Zničeno bylo přes 2100 domů, škody dosáhly asi 63 miliard korun. Podívejte se ve fotogalerii na tehdejší obrazové svědectví zejména fotografů ČTK.

Přečíst článek

Benátky, ilustrační foto

Benátky opět zaplnili turisté. Letos se do centra města naposledy podívají zadarmo

Do Benátek se před pondělním církevním svátkem Ferragosto vydalo téměř 100 tisíc turistů. S fenoménem masového turismu se tak město na laguně potýká stejně jako před koronavirovou pandemií.

Přečíst článek

Reklama

Související

Letecký pohled na rozvodněnou Vltavu v centru Prahy 13. srpna 2002.

FOTOGALERIE: 20 let od tragických záplav v Praze. Pod vodou skončily Karlín, Troja, Kampa a další

Přečíst článek
Benedikt Houda

Češi jsou pořád rumoví, naopak tequila je míjí, prozrazuje Benedikt Houda z Monkey Baru

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme