V Česku pracuje nejvíce žen v historii. Nutí je k tomu i rapidní inflace

V Česku právě teď pracuje nejvíce žen v historii. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil ČSÚ. V květnu totiž vůbec poprvé v historii novodobé České republiky dosáhla míra zaměstnanosti žen úrovně 70 procent. To znamená, že letos v květnu právě 70 procent žen z věkové skupiny 15 až 64 let mělo zaměstnání, včetně toho na částečný úvazek, případně zaměstnávalo sama sebe. Mezi zaměstnané řadí statistici také ty ženy, které jsou na mateřské dovolené, přičemž před nástupem na ni pracovaly.

Zaměstnanost žen vykázala v historii České republiky dvě dna. Na první se míra zaměstnanosti žen propadla v říjnu 2004, kdy činila jen 55,6 procenta. Druhé dno pak přišlo v důsledku světové finanční krize, v únoru 2010, kdy míra zaměstnanosti žen poklesla na 55,8 procenta (viz graf níže). V září 2014 míra zaměstnanosti žen poprvé překonala svoji nejvyšší hodnotu z 90. let, a začala tak vykazovat historicky bezpříkladné úrovně. Postupně pak vystoupala z hodnoty 61,3 procenta, dosažené ve zmíněném září 2014, až na uvedených 70 procent z letošního května.

Během covidu přechodně došlo k poklesu míry zaměstnanosti žen. Jenže i nejnižší hodnota z doby covidu, 65,3 procenta, vykázaná v dubnu 2021, citelně převyšuje úroveň dlouhodobého průměru míry zaměstnanosti žen let 1993 až 2023, odpovídající 60,5 procenta. Současná míra zaměstnanosti žen je tady takřka o deset procentních bodů vyšší, než odpovídá jejímu třicetiletému průměru.

Zaměstnanost žen v Česku stoupá z několika důvodů

Fundamentální příčinou je postupná proměna struktury české ekonomiky. Těžkou průmyslovou výrobu, fyzicky velmi náročnou, nahrazují moderní, mnohem více automatizované procesy, přičemž se současně s růstem HDP na obyvatele a bohatnutím celé společnosti více rozvíjí sektor služeb, v němž ženy často nalézají uplatnění. Demografické stárnutí populace pak zvyšuje poptávku po pracovních pozicích ve zdravotnictví či v oblasti sociální péče, jež rovněž ženy zhusta obsazují.

Zároveň už i v Česku zaměstnavatelé konečně ochotněji nabízí práci na částečný úvazek, byť v tomto ohledu Česko stále zaostává za západními zeměmi EU – což je ovšem z velké míry dáno zmíněnou strukturou české ekonomiky, jež je stále nejvíce průmyslová v rámci celé EU. Od doby covidu navíc zaměstnavatelé i v Česku ochotněji přistupují na režim práce z domova – „home office“.

Jak rozšířenější částečné úvazky, tak častější „home office“ usnadňují ženám skloubení práce s mateřstvím a podporují jejich zaměstnanost třeba tím, že stoupá podíl žen, které se po mateřské dovolené vrací do zaměstnání. V neposlední řadě se projevuje současná inflační vlna. I mnohé ženy jsou nuceny přibírat si druhý úvazek, třeba částečný, aby vůbec mohly mimořádnému růstu cen – nejvyššímu za zhruba třicet let – čelit.

Větší podíl zaměstnaných žen ovšem celkově svědčí ekonomice. Podle studie společnosti McKinsey & Company z roku 2021 by vyšší zaměstnanost žen zvýšila do roku 2030 hrubý domácí produkt České republiky o přibližně 500 miliard korun. Stát by v takovém případě na daních a odvodech získal v daném období navíc zhruba 175 miliard korun, tedy přibližně 20 miliard ročně. Státu se proto může vyplatit podpora zaměstnanosti žen i například formou investic do zajištění lepší dostupnosti různých předškolních zařízení typu jeslí.