Zajímá nás
Tragický rok pro vinaře. Francouzi čekají jednu z nejhorších sklizní v historii
Francouzský ministr zemědělství Julien Denormandie letošní sezonu označil za "nejhorší agronomickou katastrofu tohoto století".
Jarní mrazíky, poměrně chladný a vlhký červenec a choroby révy nejspíš zaviní jednu z historicky nejhorších sklizní vína ve Francii. Podle odhadů ministerstva zemědělství letos vinaři sklidí o 24 až 30 procent méně hroznů než loni a nejméně za několik desetiletí. Francouzští vinaři se tak kromě poklesu poptávky zaviněné pandemií covidu-19, uzavíráním restaurací a zavedením cla pro dovoz do Spojených států budou muset popasovat i s důsledky nepřízně počasí, píše agentura Reuters.
Na francouzských vinicích letos podle odhadů sklidí hrozny na výrobu 32,6 až 35,6 milionu hektolitrů vína. Sousední Itálie, největší světový producent tohoto nápoje, letos očekává pokles o deset procent a produkci zhruba 45 milionů hektolitrů vína.
„Produkce vína v roce 2021 bude podle odhadů historicky jedna z nejslabších, pod úrovněmi let 1991 a 2017, které byly také ovlivněny silnými jarními mrazy na jaře. Zatím to vypadá, že výnos bude letos srovnatelný s výnosem z roku 1977, kdy byla úroda vinné révy snížena jak ničivými mrazy, tak letními lijáky,“ uvedlo ministerstvo zemědělství ve své zprávě.
Do Míšeňské nedaleko Karlova mostu netáhne jen barokní architektura, do turisticky atraktivní ulice míří i milovníci dobrého piva. Už od srpna si tam přijdou na své i ti, kteří dávají přednost vínu.
V Míšeňské na Malé Straně to stále žije. Nově tam připravují šneky
Enjoy
První zkouškou pro francouzské vinice byly dubnové mrazíky, které zasáhly většinu vinařských oblastí. Rozsah škod se lišil podle regionů a také podle pěstovaných odrůd, například brzké Chardonnay mnohde přemrzlo, zatímco pozdní Trebbiano spíše odolalo. Červencové deště a chlad zasáhly zejména Provence a údolí Rhôny, uvádí Le Figaro.
Dílo zkázy dokonaly plíseň révy a padlí. První z nemocí vytváří na listech i plodech hnědé skvrny, deformuje úponky a malé hrozny, které seschnou a opadají. Choroby révy letos zasáhly zejména Champagne, Alsasko a Beaujolais, oblasti proslavené právě výrobou vína. Výrobci šampaňského, které se podle francouzských norem smí vyrábět právě jen ve stejnojmenném regionu, již dříve varovali, že letos očekávají zhruba poloviční úrodu proti předchozím rokům. Důvodem jsou opět jarní mrazy a přívalové deště, po kterých réva chytila plíseň.
Ve Francii nepřízeň počasí nezasáhla jen vinaře, ale také pěstitele meruněk, broskví, třešní a hrušek. Ministr zemědělství Julien Denormandie letošní sezonu označil za „nejhorší agronomickou katastrofu tohoto století“.
Někteří vědci varují, že v důsledku klimatických změn budou výkyvy počasí stále častější a dopady na zemědělskou produkci též.
Pokud Češi nechtějí o své vydělané peníze do budoucna přicházet, kvůli nulovým, ba záporným úrokovým sazbám a citelné inflaci, musí investovat. Do čeho? Nad tím se ve komentáři zamýšlí Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. 
Lukáš Kovanda: Jak porazit inflačního strašáka? Investicí, třeba i do whisky
Názory
Magazín newstream CLUB
Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh.
V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.
Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
