Tragický rok pro vinaře. Francouzi čekají jednu z nejhorších sklizní v historii
Francouzský ministr zemědělství Julien Denormandie letošní sezonu označil za "nejhorší agronomickou katastrofu tohoto století".
Jarní mrazíky, poměrně chladný a vlhký červenec a choroby révy nejspíš zaviní jednu z historicky nejhorších sklizní vína ve Francii. Podle odhadů ministerstva zemědělství letos vinaři sklidí o 24 až 30 procent méně hroznů než loni a nejméně za několik desetiletí. Francouzští vinaři se tak kromě poklesu poptávky zaviněné pandemií covidu-19, uzavíráním restaurací a zavedením cla pro dovoz do Spojených států budou muset popasovat i s důsledky nepřízně počasí, píše agentura Reuters.
Na francouzských vinicích letos podle odhadů sklidí hrozny na výrobu 32,6 až 35,6 milionu hektolitrů vína. Sousední Itálie, největší světový producent tohoto nápoje, letos očekává pokles o deset procent a produkci zhruba 45 milionů hektolitrů vína.
„Produkce vína v roce 2021 bude podle odhadů historicky jedna z nejslabších, pod úrovněmi let 1991 a 2017, které byly také ovlivněny silnými jarními mrazy na jaře. Zatím to vypadá, že výnos bude letos srovnatelný s výnosem z roku 1977, kdy byla úroda vinné révy snížena jak ničivými mrazy, tak letními lijáky,“ uvedlo ministerstvo zemědělství ve své zprávě.
Do Míšeňské nedaleko Karlova mostu netáhne jen barokní architektura, do turisticky atraktivní ulice míří i milovníci dobrého piva. Už od srpna si tam přijdou na své i ti, kteří dávají přednost vínu.
V Míšeňské na Malé Straně to stále žije. Nově tam připravují šneky
Enjoy
První zkouškou pro francouzské vinice byly dubnové mrazíky, které zasáhly většinu vinařských oblastí. Rozsah škod se lišil podle regionů a také podle pěstovaných odrůd, například brzké Chardonnay mnohde přemrzlo, zatímco pozdní Trebbiano spíše odolalo. Červencové deště a chlad zasáhly zejména Provence a údolí Rhôny, uvádí Le Figaro.
Dílo zkázy dokonaly plíseň révy a padlí. První z nemocí vytváří na listech i plodech hnědé skvrny, deformuje úponky a malé hrozny, které seschnou a opadají. Choroby révy letos zasáhly zejména Champagne, Alsasko a Beaujolais, oblasti proslavené právě výrobou vína. Výrobci šampaňského, které se podle francouzských norem smí vyrábět právě jen ve stejnojmenném regionu, již dříve varovali, že letos očekávají zhruba poloviční úrodu proti předchozím rokům. Důvodem jsou opět jarní mrazy a přívalové deště, po kterých réva chytila plíseň.
Ve Francii nepřízeň počasí nezasáhla jen vinaře, ale také pěstitele meruněk, broskví, třešní a hrušek. Ministr zemědělství Julien Denormandie letošní sezonu označil za „nejhorší agronomickou katastrofu tohoto století“.
Někteří vědci varují, že v důsledku klimatických změn budou výkyvy počasí stále častější a dopady na zemědělskou produkci též.
Pokud Češi nechtějí o své vydělané peníze do budoucna přicházet, kvůli nulovým, ba záporným úrokovým sazbám a citelné inflaci, musí investovat. Do čeho? Nad tím se ve komentáři zamýšlí Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. 
Lukáš Kovanda: Jak porazit inflačního strašáka? Investicí, třeba i do whisky
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
