Schodek státního rozpočtu je problém. Hrozí Česku bankrot?
Dluh České republiky nebezpečně roste. Může se země zařadit po boku zkrachovalých zemí a zažít státní bankrot?
Kvůli pandemii covid-19 vzrostl státní dluh za necelé dva roky o téměř 700 miliard. Na začátku roku 2021 navíc Česká republika patřila mezi státy s nejrychleji rostoucím dluhem v rámci Evropské unie. Před riziky pro český státní rozpočet varuje Národní rozpočtová rada i Česká národní banka.
Státní dluh roste rychleji než kdy dříve
Ministerstvo financí zveřejnilo údaje za třetí čtvrtletí roku 2021 – státní dluh dosáhl 2 334 miliard korun, což v relativním vyjádření představuje 39,1 procenta HDP.
Oproti začátku letošního roku dluh poklesl, v prvním čtvrtletí tohoto roku dosahoval 42,4 procenta HDP. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU znamenalo zvýšení dluhu v prvním čtvrtletí dokonce druhý největší růst v Evropské unii, a to o 6,3 procentního bodu oproti předchozímu čtvrtletí. Ministerstvo financí vysvětlilo, že za skokovým růstem dluhu byla zvýšená emisní činnost, která sloužila pro předfinancování krytí splátek státního dluhu.
Srovnání státního dluhu se zeměmi EU
Česká republika má ve srovnání s ostatními zeměmi EU šestý nejnižší státní dluh ve výši 39,1 procenta, pokud bereme v úvahu poměr k hrubému domácímu produktu. Ještě v roce 2019 si ovšem Česko drželo čtvrtou nejnižší příčku, předběhlo nás Dánsko a Švédsko. Mezi země s největším zadlužením v poměru k HDP patří Řecko (207,2 %), Itálie (156,3 %), Portugalsko (135,4 %) a Španělsko (122,8 %). Naopak mezi státy s nejmenším zadlužením patří Estonsko (19,6 %), Bulharsko (24,7 %) a Lucembursko (26,2 %).
Výhled státního dluhu do budoucna
Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie to na první pohled vypadá, že na tom je Česká republika velmi dobře. Nicméně za poslední necelé dva roky došlo k výraznému nárůstu státního dluhu a co hůře – s rychle rostoucím státním dluhem se počítá i v následujících letech.
V Česku za Babišovy éry klesaly daně nejvíce ze všech zemí EU a příjmy veřejných rozpočtů se ztenčovaly. V kombinaci s potřebou vyšších výdajů potřebných na boj proti covidu se díry v rozpočtech jen umocňovaly. Nyní přichází čas na ozdravení veřejných financí. Pán je ale podle ekonomů z Národní rozpočtové rady málo ambiciózní, Česko je v tomto ohledu drží na chvostu zemí EU. 
Konsolidace veřejných financí ČR se vymyká kvůli daním, varují ekonomové
Money
Podle výhledu Ministerstva financí by státní dluh v roce 2022 měl činit 48,2 procenta a v roce 2024 téměř 55 procent HDP. To už je ovšem hranice dluhové brzdy – jedná se o zákonné opatření na osekání výdajů v případě, že vzroste veřejný dluh nad tuto hranici. Národní rozpočtová rada ve své Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, která vyšla letos v červnu, uvádí, že do fiskální politiky se promítly nejen opatření v souvislosti s pandemií, ale problémem jsou zejména další kroky s pandemií nesouvisející – významné snížení daně z příjmu fyzických osob, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí či navyšování důchodů nad rámec valorizace.
Varování přichází také od MMF a ČNB
Před rychlým růstem státního dluhu varuje také Mezinárodní měnový fond, který označil Českou republiku za zemi s druhým nejvyšším očekávaným růstem zadlužení v rámci EU ve výhledu do roku 2025.
A na možné problémy v budoucnu upozorňuje rovněž Česká národní banka. Ta využívá indikátor svrchovaného rizika, který ve tříletém výhledu hodnotí veřejné finance. Tento indikátor vychází z několika proměnných, nejen z úrovně zadlužení. ČNB ve své zprávě vysvětluje, že úroveň zadlužení a její budoucí vývoj totiž není dostatečný pro hodnocení udržitelnosti státního dluhu: O slabém varovném signálu poměru dluhu k HDP vypovídá ostatně i fakt, že zatímco Japonsko může udržovat své vládní dluhy nad 260 procent HDP, tak např. irský vládní sektor vstupoval do roku 2010 s dluhem ve výši 62 procent HDP, ale v závěru roku již potřeboval záchranný balíček EU a MMF.
Ministři za sociální demokracii nepodpořili návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem bezmála 377 miliard korun. 
Rozdávání všeho všem, říkají ekonomové o návrhu státního rozpočtu. Vláda ho protlačila přes odpor ČSSD
Money
Indikátor v letošním testu dosáhl hodnoty 1,79 procenta, přičemž hranice je pět procent. Jedná se však o doposud nejvyšší hodnotu v historii provádění zátěžového testu veřejných financí. ČNB varuje, že k překročení 5procentní hranice indikátoru může dojít velmi rychle.
Hrozí České republice bankrot?
Může být situace tak vážná, že České republice hrozí i bankrot? Ekonom Dominik Stroukal se domnívá, že ne, i když nastartování dluhové brzdy očekává již v roce 2023: „Reálně tak za dva roky budeme řešit, co s tím. Zkušenost nám bohužel velí, že státy si brzdy posunou dál do budoucnosti, až tam nebudou současní politici. Je to křehký mechanismus a málo závazný, nicméně se mu nevyhneme. Bankrot nehrozí. Nejlépe to ukazuje současné a nedávno minulé Japonsko, kde se o bankrotu mluví desítky let.“
Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí (MF), je nedostatečná. Výpočty Národní rozpočtové rady (NNR) totiž ukazují, že dosažení tzv. dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP nastane pravděpodobně již v roce 2024. Šéfka státní kasy Alena Schillerová trvá na tom, že tempo konsolidace je přiměřené. „Umožní plynulý návrat pandemií poškozené ekonomiky do standardního stavu,” uvedla ministryně. 
Rozpočtová rada: Chystaná konsolidace veřejných financí je nedostatečná
Money
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
