Reklama

Schodek státního rozpočtu je problém. Hrozí Česku bankrot?

Vládní dluh stoupl, ilustrační foto
Pixabay
 Zlaťák

Dluh České republiky nebezpečně roste. Může se země zařadit po boku zkrachovalých zemí a zažít státní bankrot?

Reklama

Kvůli pandemii covid-19 vzrostl státní dluh za necelé dva roky o téměř 700 miliard. Na začátku roku 2021 navíc Česká republika patřila mezi státy s nejrychleji rostoucím dluhem v rámci Evropské unie. Před riziky pro český státní rozpočet varuje Národní rozpočtová rada i Česká národní banka.

Státní dluh roste rychleji než kdy dříve

Ministerstvo financí zveřejnilo údaje za třetí čtvrtletí roku 2021 –⁠ státní dluh dosáhl 2 334 miliard korun, což v relativním vyjádření představuje 39,1 procenta HDP.

Oproti začátku letošního roku dluh poklesl, v prvním čtvrtletí tohoto roku dosahoval 42,4 procenta HDP. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU znamenalo zvýšení dluhu v prvním čtvrtletí dokonce druhý největší růst v Evropské unii, a to o 6,3 procentního bodu oproti předchozímu čtvrtletí. Ministerstvo financí vysvětlilo, že za skokovým růstem dluhu byla zvýšená emisní činnost, která sloužila pro předfinancování krytí splátek státního dluhu.

MF ČR

Srovnání státního dluhu se zeměmi EU

Česká republika má ve srovnání s ostatními zeměmi EU šestý nejnižší státní dluh ve výši 39,1 procenta, pokud bereme v úvahu poměr k hrubému domácímu produktu. Ještě v roce 2019 si  ovšem Česko drželo čtvrtou nejnižší příčku, předběhlo nás Dánsko a Švédsko. Mezi země s největším zadlužením v poměru k HDP patří Řecko (207,2 %), Itálie (156,3 %), Portugalsko (135,4 %) a Španělsko (122,8 %). Naopak mezi státy s nejmenším zadlužením patří Estonsko (19,6 %), Bulharsko (24,7 %) a Lucembursko (26,2 %).

Výhled státního dluhu do budoucna

Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie to na první pohled vypadá, že na tom je Česká republika velmi dobře. Nicméně za poslední necelé dva roky došlo k výraznému nárůstu státního dluhu a co hůře –⁠ s rychle rostoucím státním dluhem se počítá i v následujících letech.

Reklama

Pokles příjmů z daní je v ČR v rámci zemí EU zcela nejvyšší, upozorňuje studie Národní rozpočtové rady.

Konsolidace veřejných financí ČR se vymyká kvůli daním, varují ekonomové

V Česku za Babišovy éry klesaly daně nejvíce ze všech zemí EU a příjmy veřejných rozpočtů se ztenčovaly. V kombinaci s potřebou vyšších výdajů potřebných na boj proti covidu se díry v rozpočtech jen umocňovaly. Nyní přichází čas na ozdravení veřejných financí. Pán je ale podle ekonomů z Národní rozpočtové rady málo ambiciózní, Česko je v tomto ohledu drží na chvostu zemí EU.

Přečíst článek

Podle výhledu Ministerstva financí by státní dluh v roce 2022 měl činit 48,2 procenta a v roce 2024 téměř 55 procent HDP. To už je ovšem hranice dluhové brzdy –⁠ jedná se o zákonné opatření na osekání výdajů v případě, že vzroste veřejný dluh nad tuto hranici. Národní rozpočtová rada ve své Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, která vyšla letos v červnu, uvádí, že do fiskální politiky se promítly nejen opatření v souvislosti s pandemií, ale problémem jsou zejména další kroky s pandemií nesouvisející –⁠ významné snížení daně z příjmu fyzických osob, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí či navyšování důchodů nad rámec valorizace.

Varování přichází také od MMF a ČNB

Před rychlým růstem státního dluhu varuje také Mezinárodní měnový fond, který označil Českou republiku za zemi s druhým nejvyšším očekávaným růstem zadlužení v rámci EU ve výhledu do roku 2025.

A na možné problémy v budoucnu upozorňuje rovněž Česká národní banka. Ta využívá indikátor svrchovaného rizika, který ve tříletém výhledu hodnotí veřejné finance. Tento indikátor vychází z několika proměnných, nejen z úrovně zadlužení. ČNB ve své zprávě vysvětluje, že úroveň zadlužení a její budoucí vývoj totiž není dostatečný pro hodnocení udržitelnosti státního dluhu: O slabém varovném signálu poměru dluhu k HDP vypovídá ostatně i fakt, že zatímco Japonsko může udržovat své vládní dluhy nad 260 procent HDP, tak např. irský vládní sektor vstupoval do roku 2010 s dluhem ve výši 62 procent HDP, ale v závěru roku již potřeboval záchranný balíček EU a MMF.

Alena Schillerová, ministryně financí a Jan Hamáček, ministr vnitra

Rozdávání všeho všem, říkají ekonomové o návrhu státního rozpočtu. Vláda ho protlačila přes odpor ČSSD

Ministři za sociální demokracii nepodpořili návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem bezmála 377 miliard korun.

Přečíst článek

Indikátor v letošním testu dosáhl hodnoty 1,79 procenta, přičemž hranice je pět procent. Jedná se však o doposud nejvyšší hodnotu v historii provádění zátěžového testu veřejných financí. ČNB varuje, že k překročení 5procentní hranice indikátoru může dojít velmi rychle.

Hrozí České republice bankrot?

Může být situace tak vážná, že České republice hrozí i bankrot? Ekonom Dominik Stroukal se domnívá, že ne, i když nastartování dluhové brzdy očekává již v roce 2023: „Reálně tak za dva roky budeme řešit, co s tím. Zkušenost nám bohužel velí, že státy si brzdy posunou dál do budoucnosti, až tam nebudou současní politici. Je to křehký mechanismus a málo závazný, nicméně se mu nevyhneme. Bankrot nehrozí. Nejlépe to ukazuje současné a nedávno minulé Japonsko, kde se o bankrotu mluví desítky let.“

Budova Ministerstva financí na Malé straně v Praze.

Rozpočtová rada: Chystaná konsolidace veřejných financí je nedostatečná

Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí (MF), je nedostatečná. Výpočty Národní rozpočtové rady (NNR) totiž ukazují, že dosažení tzv. dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP nastane pravděpodobně již v roce 2024. Šéfka státní kasy Alena Schillerová trvá na tom, že tempo konsolidace je přiměřené. „Umožní plynulý návrat pandemií poškozené ekonomiky do standardního stavu,” uvedla ministryně. 

Přečíst článek

Vše o inflaci

Strašák inflace. Co ji způsobuje? Jak se jí bránit? Jak investovat, kam uložit úspory, kde jsou slušné úroky, které dluhopisy se vyplatí? Jak s inflací bojuje stát, vláda a ČNB? Kdo a proč zdražuje a o kolik? Jak na zvyšování cen vyzrát? Je správný čas si vzít hypotéku, porostou úrokové sazby, nebo klesnou, a z jakého důvodu? Kontext, tipy, rady, varování.

Vysoká inflace trápí nejen Česko, ale i další země Evropy či Spojené státy. Podívejte se na přehled ve světě.

Témata související s inflací:

Vše o inflaci čtěte zde

Reklama

Související

Petr Fiala, premiér republiky

Lukáš Kovanda: Buďte v klidu, rating vám nezhoršíme, vzkázala Moody's Fialovi

Přečíst článek
Stanjura a Fiala

Vláda „prázdných gest“ letos vykáže schodek 330 miliard korun, míní ekonom Kovanda

Přečíst článek
Šéfové tří koaličních stran z koalice SPOLU

Lukáš Kovanda: Vláda padla do pasti vlastních slibů a nevyhne se zvýšení daní. Schodek poroste o desítky miliard

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme