Konsolidace veřejných financí ČR se vymyká kvůli daním, varují ekonomové
V Česku za Babišovy éry klesaly daně nejvíce ze všech zemí EU a příjmy veřejných rozpočtů se ztenčovaly. V kombinaci s potřebou vyšších výdajů potřebných na boj proti covidu se díry v rozpočtech jen umocňovaly. Nyní přichází čas na ozdravení veřejných financí. Pán je ale podle ekonomů z Národní rozpočtové rady málo ambiciózní, Česko je v tomto ohledu drží na chvostu zemí EU.
Plánovaný rozsah konsolidace veřejných financí Česka se podle aktuální studie Národní rozpočtové rady (NRR) jeví ve srovnání s dalšími zeměmi EU jako nedostatečně ambiciózní. ČR ze srovnání vychází vždy jako nejhorší nebo druhá nejhorší ze všech zemí EU, uvádí studie. Podle ní se v rámci struktury vývoje konsolidace Česko vymyká především v daních, které klesly ze všech zemí EU nejvíce.
„Celkově je tedy ČR v porovnání s ostatními zeměmi EU relativně málo ambiciózní jak na příjmové, tak na výdajové straně veřejných rozpočtů, vybočuje zejména v oblasti daní,” uvádí rada ve studii.
„Struktura fiskální konsolidace v ostatních zemích EU přitom může naznačovat, jakým směrem by fiskální konsolidace v ČR mohla směřovat. Vodítkem pro nastavení tempa a nastavení způsobu fiskální konsolidace pro ČR by mohla být především konsolidace v Německu či ve Švédsku,” píše se v ní dále.
Ministerstvo financí uvedlo, že počítá se zákonným plánem konsolidace, tedy snižování strukturálního salda postupně o půl procentního bodu HDP ročně. Strukturální saldo je saldo veřejných financí očištěné o vliv hospodářského cyklu. „Takové tempo konsolidace považujeme za přiměřené, které nepoškodí rozjezd po pandemické krizi. Míra konsolidace je v souladu s doporučeními respektovaných světových ekonomických pracovišť a Evropské komise, které vydala ke Konvergenčnímu programu České republiky,” uvedla Schillerová. Skutečné tempo konsolidace se bude ale podle ní odvíjet od rozhodnutí budoucí vlády.
Třetí největší propad příjmů
Ze studie dále vyplývá, že Česko neprovádí konsolidaci pomocí zvyšování příjmů, i když je po Maďarsku a Řecku zemí s třetím největším propadem příjmů. „Pokles příjmů z daní je přitom v ČR v rámci zemí EU zcela nejvyšší,” upozorňuje studie.
Svět sice méně spoléhá na uhlí, plyn a ropu, pokud chce ale účinně bojovat proti změnám klimatu a udržet nestabilní trhy s energií pod kontrolou, je nutné investice do obnovitelných zdrojů energie do konce tohoto desetiletí ztrojnásobit. Uvedla to ve své zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Světové investice do obnovitelné energie musejí razantně zrychlit, tvrdí experti
Money
Z té dále vyplývá, že konsolidaci v podobě omezení výdajů naopak provádějí všechny země EU. „ČR opět patří spíše mezi země, které omezují výdaje nejméně (šestý nejnižší pokles výdajů),” uvádí materiál. Jednotlivé země podle rady přistupují ke konsolidaci prostřednictvím omezení různých typů výdajů, prakticky všechny omezují provozní náklady státu. Často také omezují rozsah sociálních plateb a dotací a kapitálových transferů. Většina zemí také předpokládá pokles úrokových plateb. „Naopak investiční výdaje v mnohých zemích mají tendenci spíše narůstat, v ČR se předpokládá jejich stagnace,” dodává studie.
Rada upozorňuje, že v ČR nárůst dluhu v době pandemie příliš nevybočoval z nárůstu dluhů v jiných zemích EU. „Projekce nárůstu dluhu po roce 2021 je v ČR v rámci EU naopak nejvyšší. ČR je tak mezi zeměmi EU z hlediska plánované konsolidace veřejných financí tou nejméně ambiciózní zemí,” stojí v materiálu.
Veřejný dluh překoná polovinu HDP
V případě strukturálního deficitu, což je je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, studie upozornila, že letošní deficit v ČR je relativně vysoký, což je způsobeno opatřeními nesouvisejícími s pandemií, jako je například zrušení superhrubé mzdy, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, nebo zvyšování důchodů nad rámec povinné valorizace. „Strukturální deficit v roce 2020 byl přitom v ČR v rámci EU spíše mírně podprůměrný. Naopak plánovaný strukturální deficit v roce 2024 je v ČR mezi sledovanými zeměmi opět nejvyšší,” uvádí studie.
Firma Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v ČR, ukončí činnost a dodávky elektřiny a plynu. Vyplývá to z informací na webu společnosti. 
Bohemia Energy končí. Neustála extrémní růst cen energií
Zprávy z firem
Celkový veřejný dluh by měl podle srpnové prognózy ministerstva financí stoupnout z loňských 37,8 procenta HDP na letošních 43,5 procenta HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024.
V případě úspor plánovaných nyní ministerstvem by dluh v roce 2024 měl dosáhnout 50 procent HDP. Úspory by se měly podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek.
Stát sníží strukturální deficit
MF také počítá se snižováním strukturálního deficitu o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl deficit klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Před přijetím novel o rozpočtových pravidlech během pandemie byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Česko v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP.
„ČR opět vzhledem k poměrně vysokému počátečnímu strukturálnímu deficitu vykazuje podprůměrné fiskální úsilí, které je v rámci všech zemí EU jedno z nejnižších,” říká studie.
Mezinárodní měnový fond zveřejnil svoji podzimní makroekonomickou prognózu, ve srovnání s tou jarní vyslal do světa méně optimistický vzkaz. Globální i česká ekonomika porostou letos kvůli dopadům pandemie pomaleji, než fond původně předpokládal.
MMF vyslal méně radostný vzkaz. Česká i světová ekonomika porostou pomaleji
Money
Pravidla EU za normálních okolností vyžadují dluh pod 60 procenty HDP. Unie ale platnost pravidel dočasně kvůli dopadům pandemie pozastavila.
Rada ve studii srovnávala konsolidace veřejných financí zemí EU tak, jak je tyto země formulovaly ve svých konvergenčních a stabilizačních programech. Cílem těchto programů je obecně zabránit vzniku nebo zhoršení nerovnováh v rozpočtové politice. Programy jsou následně Evropskou komisí posuzovány a výsledek hodnocení komise zveřejňuje. „Programy jsou do značné míry standardizované a obsahují obdobné statistické přílohy pro všechny země EU, takže je možné na jejich základě srovnávat jednotlivé země,” uvedla rada.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
