Růžička: ECB věří, že inflace je jen dočasná

Evropská centrální banka se rozhodla podporovat ekonomiku eurózony déle, než plánovala. „Bankéři se bojí více dopadů toho, kdy by od rozvolněné měnové politiky ustoupili příliš brzy,” říká šéf Treasury Trinity Bank Karel Růžička.

Přineslo oznámení Evropské centrální banky o dalším směřování nějaká překvapení?

Na základě prohlášení prezidentky ECB Christine Lagardeové z minulého týdne byla očekávání trhů přeci jen o něco větší, než co banka nakonec oznámila. Ale jinak hlavní zprávou pro mě je to, že ECB chce pokračovat déle, než původně plánovala, s takzvanou dovish politikou, tedy rozvolněnou měnovou politikou nízkých sazeb a odkupů dluhopisů. I během následné tiskové konference zaznívaly hlavní obavy právě z toho, že by se od této politiky ustoupilo příliš brzy.

Inflační cíl byl pevně stanoven na dvě procenta, nicméně v příštím roce ECB odhaduje, že bude inflace nižší, zároveň jí nebude vadit, když bude inflace i nad dvěma procenty.

Jejich cílované období je do konce roku 2023. Do té doby tedy budou pravděpodobně držet nízké sazby. Pro ECB je důležité, aby se na dvouprocentním cíli inflace držela dlouhodobě. Velkou váhu bankéři nepřikládají ani aktuálnímu růstu inflace nebo indexu cen průmyslových výrobců (PPI), který je v eurozóně téměř na deseti procentech. Očekávají, že jde o dočasný vliv. A i další oznámení naznačují, že i kdyby inflace byla nad dvěma procenty, od uvolněné měnové politiky by ECB nejspíš hned tak neustoupila. Banka zároveň potvrdila, že program nákupů aktiv, tedy takzvaný PEPP, potrvá do konce března 2022 a Christine Lagardeová nechtěla vůbec diskutovat o tom, co nastane potom.

ECB slíbila trvalejší podporu ekonomiky. Sazby zůstanou na minimu déle

Money

Evropská centrální banka (ECB) nezvýší úroky dříve, dokud neuvidí, že inflace dlouhodobě setrvává na dvouprocentním inflačním cíli.

ČTK

Přečíst článek

V USA ale již inflace vystřelila. Čím to je, že v eurozóně vítězí ty protiinflační tlaky?

Eurozóna je v jiné situaci než zmíněné Spojené státy, kde je odlišný vývoj například i na pracovním trhu. V Evropě je inflace pravděpodobně hnaná nabídkovými šoky způsobenými postpandemickým vývojem a je možné, že to bude dočasné a inflace se nad dvě procenta nedostane. Právě to se nyní ECB snaží prezentovat jako skutečnost. Věří, že se ta dočasnost začne ukazovat i na indexu výrobních cen, který je momentálně nejvýš od roku 2008.

Bude mít toto nové směřování ECB zásadnější vliv na euro?

Mohlo by to vést k posilování dolaru a oslabování eura, ale vlivů bude mít daleko víc. Bude záležet na vývoji v USA a v Evropě a na tom, jak rychle dojde ze strany ECB a Fedu k růstu sazeb. Na dolaru i na výnosech amerických dluhopisů vidíme velké výkyvy, což odráží nejistotu trhů.

Pozn. red. Spolumajitel Trinity Bank Radomír Lapčík je zároveň investorem portálu newstream.cz

Lukáš Kovanda: ECB se změní. Zaměří se na klimatickou změnu

Názory

Evropská centrální banka (ECB) se změní, bude tolerantnější k inflaci, za což jí tleskají země jako Řecko či Itálie. Více si posvítí na klimatické změny a do inflace ve větší míře zahrne ceny realit, resp. vlastnického bydlení.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

My nechráníme spotřebitele, ale finanční stabilitu, říká viceguvernér Mora

Leaders

České banky hlídáme, hypoteční pravidla příliš neporušují. Nemovitosti jsou drahé, ale už jsou vidět signály ochlazení, říká v rozhovoru pro server newstream.cz viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora.

Stanislav Šulc

Přečíst článek