AI zkracuje pracovní týden o den. Firmy toho neumějí využít, zatím
Umělá inteligence už zaměstnancům nešetří jen pár minut denně. Polovina jejích pravidelných uživatelů díky AI získá zpět nejméně osm hodin týdně. To je celý pracovní den. Zní to jako skvělá zpráva, která ale v sobě nese i promarněný potenciál. Firmy totiž stále tápou v tom, jak zaměstnance nasměrovat k činnostem s vyšší přidanou hodnotou. Vyplývá to z nové studie AI at Work poradenské společnosti BCG.
Umělá inteligence začíná měnit pracovní den rychleji, než se firmy stačí přizpůsobit. Polovina zaměstnanců, kteří AI používají pravidelně, díky ní podle studie Boston Consulting Group (BCG) ušetří nejméně osm hodin týdně. Jinými slovy, AI jim vrací celý pracovní den.
Jenže místo kreativnější práce, inovací nebo úkolů, kde je potřeba lidský úsudek, často přijde jen další rutinní úkol. Téměř polovina uživatelů AI nedokáže získaný čas přesměrovat k činnostem s vyšší přidanou hodnotou. A 61 procent říká, že od firmy k tomu nedostává žádné nebo jen minimální instrukce.
To je nový problém éry AI. Technologie už dokáže lidem práci výrazně zrychlit. Firmy ale teprve zjišťují, jak ušetřený čas proměnit v peníze, inovace nebo lepší produkty.
Kdo by to byl řekl, že jednou z nejlepších investic letošního roku bude fotbalový klub. Konkrétně jde o Manchester United, jehož managementu se na jaře podařil ozdravný plán pod vedením menšinového spoluvlastníka Jima Ratcliffa. Výsledek: akcie jen letos posílily o více než 48 procent.
Chcete spoluvlastnit fotbalový klub? Na burze se daří hlavně Manchesteru United
Trhy
AI už není jen nástroj na rychlejší práci
AI se přitom v kancelářích šíří rychle. Pravidelně ji při práci využívá 74 procent zaměstnanců, před rokem to bylo 51 procent. Dvě třetiny pravidelných uživatelů jsou se svou prací spokojenější, zároveň ale 41 procent uvádí vyšší kognitivní zátěž.
„Zatímco první vlna AI se soustředila na individuální produktivitu, ta nadcházející bude muset proměnit kolektivní práci,“ upozorňuje Vinciane Beauchene, vedoucí partnerka BCG a spoluautorka studie.
Podle ní se firmy nemají ptát pouze na to, kolik práce dokáže AI udělat místo člověka. Musí především znovu definovat, v čem bude spočívat jedinečný přínos zaměstnance.
Manažeři vyhazují v rámci úspor zaměstnance, jejichž práci zastane umělá inteligence. A kdy budou umělou inteligencí nahrazeni tito manažeři? Čistě technicky to půjde docela brzy, ale psychologicky ještě nějakou dobu ne, míní švédští výzkumníci.
Umělá inteligence šéfa úplně nenahradí. Bude potřebovat bílého koně, soudí švédští profesoři
Enjoy
Ušetřený den se sám v peníze nepřemění
BCG rozlišuje tři fáze využití AI. První je samotné zavedení nástrojů, druhá změna pracovních procesů a třetí vytváření nových produktů a obchodních modelů, které by bez AI nebyly možné.
Do nejpokročilejší fáze se letos podle BCG dostalo 42 procent firem, před rokem jen 22 procent. Právě společnosti, které se posunuly do nejvyšší fáze používání nástrojů AI, vykazují podle studie nejen vyšší návratnost investic, ale také spokojenější zaměstnance.
Klíčem je podle BCG jasná strategie. Firma musí určit, co chce díky AI skutečně změnit a kam má ušetřený čas směřovat. Nestačí zaměstnancům rozdat nástroje a čekat, co se stane.
„Všichni mluví o tom, že AI nahradí práci, ve skutečnosti ale jde hlavně o to nově promyslet, v čem spočívá jedinečný přínos člověka,“ říká Beauchene.
Na pracovním trhu se rýsuje nová dělicí čára. Na jedné straně mladí a méně zkušení zaměstnanci, kterým může AI stlačit mzdy, na druhé specialisté s vysokou kvalifikací, jejichž cena může naopak růst. Německé firmy už s takovým scénářem v příštích pěti letech počítají.
AI může mladým sebrat část výplaty. „Počítáme s tím,“ tvrdí německé podniky
Zprávy z firem
Česko AI používá, Západ ji lépe využívá
České firmy přitom v samotném používání AI nezaostávají. Generativní AI využívá 70 procent českých společností, oproti 50 procentům v Evropě.
Západní firmy ale podle BCG častěji postupují v jejím užívání rychleji a dál.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
