Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Dvacet let od konce letounů Concorde. Slavnou éru letectví ukončilo ohnivé peklo

Nadzvukové dopravní letadlo Concorde
profimedia.cz
Zdeněk Pečený

Před dvaceti lety naposledy vzlétl nadzvukový letoun Concorde. Byla to tečka za velkou kapitolou letectví. Návrat dopravních letounů překonávajících rychlost zvuku zůstává i dnes v nedohlednu.

Reklama

Po téměř třetinu minulého století byla letecká přeprava nadzvukovou rychlostí realitou, ale před dvaceti lety přišel její konec. Dne 26. listopadu 2003 Concorde vzlétl úplně naposledy. Historie ikonického nadzvukového stroje se začala psát na přelomu 50. a 60. let minulého století. V roce 1959 doporučila britská komise pro nadzvukovou dopravu vyvinout supersonický dopravní letoun a odhadla, že v roce 1970 dosáhne světová poptávka po těchto strojích až 500 kusů.

Na konci roku 1962 byla podepsána smlouva o spolupráci na vývoji nadzvukového dopravního letadla mezi Velkou Británií a Francií. Vývoj pokračoval kvapně a první prototyp vyjel z fabriky ve francouzském Toulouse prosinci roku 1967, v březnu 1969 se pak Concorde poprvé odlepil od země. Do ostrého provozu ale vstoupil až o sedm let později. V lednu 1976 s ním začala letecká společnost British Airways létat do Bahrajnu, který v té době platil za finanční centrum Blízkého východu. Společnost Air France zase spustila přes senegalský Dakar linku do brazilského Ria De Janeira.

Povolení přistát ve Spojených státech přišlo až o několik měsíců později a v květnu Concorde spojil Londýn s americkým hlavním městem Washingtonem. Teprve na sklonku následujícího roku začaly Concordy z Londýna a Paříže létat na newyorkské letiště JFK. Tyto linky se na následujících 26 let staly pro Concorde hlavními. Pokračovaly cesty do Ria a British Airways přidaly i lety na Barbados a příležitostně se letouny nasazovaly v rámci propagačních i na jiné pravidelné či charterové linky. Na pražském letišti se Concrode objevil celkem pětkrát, vždy to byl stroj v barvách britského dopravce. Poprvé v roce 1986 při oslavách 50 let od vzniku linky Praha-Londýn a naposledy v dubnu 2000.

Na Antarktidě přistál letoun Boeing 787 Dreamliner společnosti Norse Atlantic Airways

VIDEO: Na Antarktidě poprvé přistálo dopravní letadlo Boeing 787 Dreamliner

Norská nízkonákladová letecká společnost Norse Atlantic Airways má za sebou povedený počin. Jako první na světě přistála - a poté i znovu vzlétla - s dopravním letounem Boeing 787 Dreamliner na letišti Troll na Antarktidě.

Přečíst článek

Ropný šok

Sovětský svaz se nechtěl nechat zahanbit a v továrnách Tupolev vyvinul vlastní supersonický letoun s označením Tu-144, kterému se na Západě přezdívalo Concordski. Vývoj sovětské verze Concordu dostal zelenou navzdory tomu, že v rámci Sovětského svazu neexistovala skupina obyvatel schopná zaplatit cenu letenek, která by pokryla náklady na provoz a údržbu. Ani do historie letectví se tento letoun dobře nezapsal. Jeden stroj se zřítil na letecké přehlídce v Paříži v roce 1973, další pak při cvičném letu nového modelu Tu-144D v roce 1977. Zbývající letouny byly uzemněny a program ukončen po pouhých 55 pravidelných letech.

Nadzvukový stroj si zprvu objednaly i další aerolinky. Například PanAm, Lufthansa, Air India, Singapore Airlines či Qantas, ale s příchodem ropných šoků v 70. letech z těchto závazků vycouvaly. Nezbylo tak nic jiného, než aby v provozu pokračovaly pouze Air France a British Airways. Concorde zvládl přeletět Atlantik za zhruba tři hodiny. Stále platný rekord padl v únoru 1996, kdy ve směru JFK – Londýn letounu stačily 2 hodiny a 53 minut. Standardním letounům tato trasa i dnes trvá až sedm hodin.

Díky pětihodinovému časovému posunu mezi Londýnem a New Yorkem znamenala tříhodinová cesta přílet cestujících o dvě hodiny „dříve“ než v kolik odlétali. Kvůli hluku, především takzvanému sonickému třesku, ke kterému dochází při překonání rychlosti zvuku, mohla letadla létat maximální rychlostí pouze nad oceánem. Například cesta z Paříže do Dakaru probíhala podzvukovou rychlostí, nadzvukově se letělo až nad Atlantikem na cestě z Dakaru do Ria.

Business class v Boeingu 787 Dreamliner

FOTOGALERIE: Nový Airbus i „český“ Dreamliner. Podívejte se na letadla, která poletí za exotikou

Exotická sezóna odstartovala. Čeští turisté se budou moci prostřednictvím dopravců Fischer, Čedok či Exim Tours dostat do takových destinací jako je Srí Lanka, Vietnam, Keňa, Omán, Madagaskar, nebo Zanzibar. A to přímými lety z Prahy. V jejich rámci navíc využijí nové Airbusy A 350-900 či Boeing 787 Dreamliner polských aerolinek LOT.

Přečíst článek

Nehoda, návrat a konec

Osud Concordu se zpečetil 25. července 2000. Let AF4590 na lince Paříž – New York na ranveji trefil kus kovu, který odpadl z předním startujícímu z letounu DC-10 Continental Airlines, ten prorazil pneumatiku a její kus poškodil křídlo s palivovou nádrží. Utržený kabel vytékající palivo zapálil, start letounu již nešlo zastavit, Concord byl moc rychlý. Požár postupoval příliš rychle, než aby šlo nouzově přistát. Krátce po vzletu se letoun zřítil na hotel v městečku Gonesse u Paříže. O život přišlo 109 osob na palubě a další čtyři v hotelu.

VIDEO: Tragická nehoda letu AF4590

Concordy byly následně odstaveny. Nehoda ukázala zranitelnost palivových nádrží, které byly vyztuženy kevlarem. Během odstávky došlo také k úpravám prostoru pro cestující. Po úpravách bych provoz obnoven v listopadu 2001, což byly pro leteckou přepravu jedny z nejhorších časů v historii. Po útocích na Světové obchodní centrum 11. září se poptávka po letenkách propadla na minimum. Náklady na provoz a údržbu nadzvukových letounů přitom nadále rostly.

Dne 10. dubna 2003 britské a francouzské aerolinky oznámily, že provoz nadzvukových letounů ukončí. Air France s nimi v té době již nelétaly. Poslední komerční let Condordu proběhl na lince BA2 JFK – Londýn tentýž rok 24. října. A konečně 26. listopadu pak došlo k úplně poslednímu letu, když se stroj s imatrikulací G-BOAF přemístil na letiště Filton severně od anglického Bristolu.

Do dnešního dne se zachovaly pouze dva stroje Concorde. Kromě toho s imatrikulací F-BTSC, který se zřítil u Paříže, šlo také o letoun F-BVFD. Ten v senegalském Dakaru přistál příliš tvrdě, následné opravy zvýšily jeho hmotnost a letoun dostal řadu omezení. Naposledy letěl v roce 1982 a o 12 let později byl sešrotován.

Od konce Concordu již několik pokusů o vzkříšení nadzvukové přepravy cestujících skončilo neúspěšně. Aktuálně se největší naděje vkládají do letounu Overture od společnosti Boom. Společnost má na letoun, který má být s maximální rychlostí 1,7 Machu o něco pomalejší než Concorde, aktuálně předobjednávky na více než stovku letounů.

Magazín Newstream CLUB

Tématem druhého čísla byznysově - lifestylového čtvrtletníku je návod, jak globálně uspět, jak dobýt svět a užít si ho.

Na titulní straně představujeme neurologa Martina Tolara. Jeho společnost Alzheon je nejblíž ze všech farmaceutických firem světa k dosažení schválení léku na Alzheimerovu nemoc. Co všechno musel obětovat a jak těžké bylo prosadit se v USA?

„Amerika je kouzelná v tom, že když máte chuť něco dělat, máte výdrž a nadšení, tak vám pomůže. Ona je to země plná lidí, kteří tam přišli s jedním kufrem a vybudovali si tam z ničeho, jen ze svých snů, celý život,“ říká Tolar v hlavním rozhovoru magazínu.

A magazín dále přináší řadu příběhů osobností, kterým se ve světě podařilo uspět. Eduard Kučera například vypráví, jak těžké bylo hledat vhodného správce majetku a vysvětluje, proč se nakonec rozhodl většinu investic mít v USA.

Architekt Petr Štefek pracoval v Londýně u Normana Fostera a popisuje rozdíly mezi globální londýnskou scénou a Prahou.

Legendární investor Gabriel Eichler pak popisuje svou cestu z USA zpět do Československa a jak tu jeho know-how pomáhalo budovat svobodnou ekonomiku.

Jak dostat dítě na Oxford?

Připravit svým potomkům ty nejlepší startovní podmínky pro život, kariéru a úspěch ve světě je snem každého rodiče. Stojí to však peníze a čas. A také je k tomu potřeba učinit celou řadu správných rozhodnutí od volby střední školy přes kroužky a další mimoškolní aktivity. Odměnou ale může být studium na některé z nejprestižnějších univerzit světa na obou březích Atlantiku i Pacifiku. Jak ta správná rozhodnutí skutečně učinit poradí nejpovolanější odborníci ve druhém čísle magazínu Newstream CLUB, který právě vychází.  K dostání je v síti trafik Lagardère i online

Příští číslo magazínu Newstream CLUB vyjde již v březnu. 

Související témata

Miliardáři

Vzdělávání

Biohacking

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme