Rusové chtějí omezit vývoz hnojiv. Evropu zasáhne potravinová krize
„Otázkou není, zda se svět zažije potravinou krizi, ale to, jak velká bude,“ popisuje pro BBC ředitel jedné z největších světových společností na výrobu hnojiv dopady ruské invaze na Ukrajinu.
Válka na Ukrajině způsobí celosvětový šok v dodávkách a cenách potravin, prohlásil v rozhovoru pro BBC Svein Tore Holsether, ředitel společnosti Yara International, která dodává hnojiva do 60 zemí světa. Velkou část surovin k jejich výrobě ale nakupuje právě v Rusku. Tvrdě na ní dopadají současné západní sankce, stejně tak i odvetná opatření ruské vlády, která vyzvala výrobce hnojiv k zastavení jejich exportu.
„Už před válkou jsme se potýkali s problémy v dodavatelských řetězcích. Současný výpadek se zásadně dotkne celé severní polokoule, letošní sklizeň je tak kvůli nedostatku hnojiv v ohrožení,” dodal Holsether. Yara International proto intenzivně hledá další zdroje, ale její možnosti jsou podle Holsethera v tak krátkém čase značně omezené.
Kromě toho, že Rusko i Ukrajina patří mezi největší zemědělské exportéry, je produkce evropských potravin ve velké míře závislá na ruském potaši a fosfátu – klíčových surovinách pro výrobu hnojiv. Produkce evropských potravin je ze čtvrtiny závislá na surovinách z Ruska.
„Polovina světové populace je závislá na potravinách produkovaných díky hnojivům. Když ta zmizí z trhu, o polovinu klesne i potravinová produkce,“ varuje Holsether.
Drahý plyn tvrdě dopadá na výrobce hnojiv
K výrobě čpavku, klíčové složky dusíkatých hnojiv, je navíc zapotřebí obrovské množství zemního plynu. Evropské závody Yara International jsou tak navíc závislé na dodávkách ruského plynu, jehož velkoobchodní cena raketově vystřelila. A situace se navíc mění každým dnem.
Už loni musela firma kvůli drahému plynu dočasně omezit výrobu na asi 40 procent své kapacity. Dodávky omezili i další výrobci.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pondělí poprvé vystoupala na 345 eur (8900 korun) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. 
Burzovní cena plynu v EU vystoupila na 345 eur za megawatthodinu
Money
Nezdravá závislost na Rusku
V kombinaci s vyššími sazbami za přepravu, sankcemi vůči Bělorusku (dalšímu hlavním dodavateli potaše) a extrémnímu počasí už loni skokově vyrostly ceny hnojiv, což přispělo i k prudkému nárůstu cen potravin.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) upozorňuje, že lze očekávat další zdražování potravin. Obavy z napětí v oblasti Černého moře měly na trhy se zemědělskými komoditami vliv ještě před vypuknutím konfliktu na Ukrajině. Jeho delší trvání by podle analytiků mohlo mít výrazný dopad na export obilí.
Podle Holsethera musí Evropa z dlouhodobého hlediska snížit svou závislost na Rusku, i pokud jde o globální produkci potravin. „Reakce na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu ale na druhé straně musí být silná. Situace, které nyní čelíme, je proto velmi obtížná,“ uzavírá.
Ukrajině dochází potraviny, proto je nebude vyvážet. To bude dále tlačit na růst cen základních potravin i jinde ve světě, včetně Česka. 
Ukrajina se bojí hladomoru. Končí s vývozem potravin
Money
Hrozí další surovinová krize? Potaš je hnojivo, užívá se při výrobě skla, v textilním a papírenském průmyslu, při výrobě mýdel i pracích prášků.
Problém. Ukrajinské dráhy přestávají přepravovat běloruský potaš
Politika
Pražská burza ráno klesla o více než šest procent, rakouská přes sedm procent. V závěru dne pražská burza ztráty zmírnila, přesto zavřela na nejnižší hodnotě od loňského 4. srpna. Šlo o nejvýraznější denní pokles od poloviny března 2020.
Výklep na burzách. Od ledna se evropské akcie zřítily minimálně o pětinu
Money
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pondělí poprvé vystoupala na 345 eur (8900 korun) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.
Burzovní cena plynu v EU vystoupila na 345 eur za megawatthodinu
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
