Dvě varianty, jak omezit deficit rozpočtu. Ani jedna se neobejde bez zvyšování daní, uvádí studie

Pro vypořádání se strukturálním deficitem potřebuje stát omezovat výdaje, bez reformy daní to však nepůjde, míní odborníci. Studie institutu IDEA a agentury PAQ Research navrhuje dvě varianty, jak upravit zdanění zaměstnanců - vyváženou se základní sazbou 15 procent a realistickou se základní sazbou 17 procent. První varianta může přinést navíc 32 miliard Kč, druhá 59 miliard Kč. Oba návrhy berou ohledy na nízkopříjmové pracující, na něž nejsilněji dopadá inflace, a napravují také nedostatečnou daňovou progresi českého systému, uvedli autoři studie.

Obě varianty zároveň počítají i s dalšími změnami v daňovém systému, které by ideálně měly pokrýt většinu deficitu. Prostor podle studie existuje u daní z neřestí, majetku či vysokopříjmových osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Vládní koalice se na společném konsolidačním balíčku, který by měl snížit rozpočtový deficit o 70 miliard korun, stále nedohodla, návrh chce mít na stole v květnu.

Lukáš Kovanda: Za jediný rok nasekala Fialova vláda dluh, co jiným trvalo 11 let

Názory

Česko se zadlužuje nejrychleji v EU. Současná vláda za rok stihla zemi zadlužit zhruba o tolik jako všechny vlády dohromady od té Klausovy roku 1993 až po Grossovu roku 2004.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Studie od IDEA a PAQ Research porovnává čtyři varianty zdanění příjmu fyzických osob, vedle dvou svých návrhů bere v úvahu ještě vysoké zdanění před rokem 2020, kdy byla základní sazba 20 procent, a návrh hnutí STAN se základní sazbou 17 procent.

Lukáš Kovanda: Loni dluh Česka narostl nejvíce v historii, vláda chce tempo razantně zbrzdit

Názory

Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, respektive 417 miliard korun.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

V případě návratu před rok 2020 by stát vybral oproti současnému nastavení 122 miliard korun, ale velké dopady by to mělo i na chudší zaměstnance a progrese zdanění by byla nízká. Návrh STAN by přinesl navíc 32 miliard korun. „Tento návrh reflektuje jeden z nedostatků českého daňového systému, kterým je relativně velké zatížení nízkopříjmových. Progrese ale začíná až u vysoce nadprůměrných příjmů, takže nevede k vysokému nárůstu výběru,” podotkl ekonom Michal Šoltés.

Zvyšování daní rozložit

Návrh vyvážené varianty expertů by přinesl rovněž 32 miliard korun, výhodou ale podle odborníků je, že spodních 80 procent zaměstnanců má nižší sazby než u návrhu STAN. Celkový výběr je kompenzován vyšší sazbou horní pětiny. Podle spoluautora a sociologa Daniela Prokopa tato varianta proti návrhu STAN snižuje zdanění lidí s nejnižšími příjmy a nepostihuje spodních 60 procent. „Tím vytváří prostor pro další zmíněné daně a úspory, protože i na tyto skupiny by částečně dopadly,” dodal.

Desetina Čechů nesplácí půjčky včas. A jejich počet roste

Money

Nějaký závazek po splatnosti má deset procent obyvatel ČR. Proti loňskému roku se podíl zvýšil o tři procentní body. Nejčastější příčinou neschopnosti splácet závazky je stejně jako loni ztráta zaměstnání. Ukázal to průzkum společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

ČTK

Přečíst článek

Realistická varianta by vybrala navíc necelých 60 miliard korun. Podle studie vrací zatížení nejvyšší příjmové pětiny zaměstnanců téměř na rok 2020, nezvyšuje však zatížení nejchudších zaměstnanců. U středních příjmových skupin výběr navyšuje, stále by ale platily méně než před rokem 2020.

Jurečkův nový plán: Předčasné penze se komplikují, sociální pojištění se musí platit 40 let

Politika

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představuje podobu částečné důchodové reformy. První informace naznačují, že například odchod do předčasné penze se výrazně zkomplikuje. Sociální pojištění bude nutné odvádět 40 let namísto dosavadních 35 let.

sta

Přečíst článek

Autoři studie nicméně zároveň upozorňují, že výpadky příjmů státního rozpočtu by stát neměl řešit pouze daněním zaměstnanců. Odkazují i na letošní zprávu OECD, která řadí „přesun daňové zátěže směrem k daním z nemovitostí, spotřebním a environmetálním daním” mezi hlavní doporučení. „Rozložit zvyšování daní do různých typů daní, které dopadají na různé subjekty a trhy, je ekonomicky efektivní a snižuje riziko zásadnějších nepříznivých důsledků na inflaci, ekonomický růst či sociální problémy,” uzavřel Šoltés.