Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Kotrmelce v americké obchodní politice se již několik týdnů propisují do dění na finančních trzích, první zhoršení přinesla i dubnová šetření podnikatelských a spotřebitelských nálad. Za jak dlouho se Trumpův šok, především oslabení obchodu mezi USA a Čínou, promítne v reálné ekonomice?
Dubnové výsledky konjunkturálních průzkumů signalizují mírné zhoršení nálady v tuzemské ekonomice. Souhrnný indikátor poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 96,7 a nadále tak setrvává pod svým dlouhodobým průměrem. V podobném rozsahu poklesla důvěra také v podnikatelském sektoru (96,5), o něco méně pak mezi tuzemskými spotřebiteli (97,7).
Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 procenta na 2,2 procenta HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 procenta HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 procenta HDP), následováno Polskem (-6,6 procenta), Francií (-5,8 procenta) a Slovenskem (-5,3 procenta). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko z ČSOB.
Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Ceny energií v posledních týdnech atakují mnohaletá maxima a výjimkou není ani severomořská ropa Brent. Její cena se v těchto dnech vyšplhala již nad hranici 85 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Aktuální vývoj na poptávkové i nabídkové straně trhu přitom vytváří prostor pro pokračující růst cen ropy v nejbližších měsících.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem nesetká, dokud nebude možné uzavřít mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Informuje o tom agentura Reuters.
Izraelská armáda oznámila, že provedla cílený úder namířený na člena teroristické skupiny Islámský džihád v centrálním Pásmu Gazy.
První den obchodních jednání mezi Spojenými státy a Čínou v Kuala Lumpuru byl podle zástupce amerického ministerstva financí konstruktivní. Setkají se znovu v neděli, doplnil podle agentury Reuters. Americký prezident v pátek večer místního času odletěl do Malajsie, kde zahajuje cestu po jihovýchodní Asii. Při ní se chce v příštím týdnu setkat mimo jiné s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Na 30 tisíc lidí podle agentury DPA přihlíželo demolici dvou chladicích věží někdejší jaderné elektrárny Gundremmingen v jižní části Německa, která byla na konci roku 2021 trvale odstavena.
Gruzínská bezpečnostní služba v hlavním městě Tbilisi zatkla tři čínské občany, kteří se pokoušeli nelegálně zakoupit uran v hodnotě 8,4 milionu korun. Dotyční plánovali převoz jaderného materiálu přes Rusko do Číny, uvedl náměstek gruzínské bezpečnostní služby. Zadrženým podle něj hrozí až deset let vězení.
Generální prokurátorka státu New York Letitia Jamesová u soudu ve Virginii odmítla obvinění z hypotečního podvodu, které proti ní vzneslo ministerstvo spravedlnosti na podnět amerického prezidenta Donalda Trumpa. Letitiová novinářům řekla, že Trumpova administrativa zneužívá soudní systém jako nástroj pomsty, píše agentura AP.
Asi 150 palestinských teroristů, které Izrael tento měsíc propustil spolu s dalšími Palestinci výměnou za izraelská rukojmí v rámci dohody o příměří, nyní pobývá v pětihvězdičkovém hotelu v Káhiře, informoval o tom britský deník Daily Mail. Podle něj to zjistili novináři, kteří v tomtéž hotelu tajně pobývali.
Páteční prezidentské volby v Irsku pravděpodobně vyhrála levicová poslankyně Catherine Connollyová, která kandidovala jako nezávislá, informuje agentura Reuters. Výsledky mají být známy dnes večer. Osmašedesátiletá Connollyová je dlouhodobým kritikem Evropské unie a také současné izraelské vlády, role irského prezidenta je ale víceméně ceremoniální, napsala agentura AP.
Zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě o programu pro vědu a digitalizaci vyjednávají online, řekl předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. K tématům podle něj patří mimo jiné i zajištění kyberbezpečnosti s ohledem na hybridní hrozby.
Strany rakouské vládní koalice diskutují o hraničních kontrolách, které by v příštím roce alpská republika možná už nemusela prodloužit. Na jejich zrušení zřejmě naléhá koaliční liberální strana NEOS.
