Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko z ČSOB.
Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Ceny energií v posledních týdnech atakují mnohaletá maxima a výjimkou není ani severomořská ropa Brent. Její cena se v těchto dnech vyšplhala již nad hranici 85 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Aktuální vývoj na poptávkové i nabídkové straně trhu přitom vytváří prostor pro pokračující růst cen ropy v nejbližších měsících.
Pražská burza nepatrně posílila, index PX stoupl o 0,08 procenta na 1862,38 bodu a opět vylepšil mnohaleté maximum. Výše než teď byl naposledy v listopadu 2007. I když většina titulů ukončila dnešní obchodování ve ztrátě, celkový výsledek zajistil víc než dvouprocentní růst akcií energetické společnosti ČEZ, které přidaly 2,2 procenta na 1022 korun. Dařilo se ještě akciím Kofoly, které si připsaly 0,48 procenta na 416 korun za akcii.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Trump to uvedl na své síti Truth Social. Uvalením vysokých cel, poplatků a dalších sankcí Trump pohrozil Moskvě nejen v případě veškerého ruského zboží prodávaného do Spojených států, ale také do dalších "podílejících se" zemí.
Německý automobilový koncern Volkswagen plánuje prodat podíl 15 procent ve své divizi nákladních vozů Traton. Doufá, že z prodeje získá zhruba dvě miliardy eur (50,3 miliardy korun). Uvedl to německý měsíčník Manager Magazin s odvoláním na nejmenované zdroje. Mluvčí Tratonu uvedl, že plány Volkswagenu nemůže komentovat, ale společnost pravidelně dostává informace od investorů, že nízký počet akcií v oběhu je pro ni překážkou.
