Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Kotrmelce v americké obchodní politice se již několik týdnů propisují do dění na finančních trzích, první zhoršení přinesla i dubnová šetření podnikatelských a spotřebitelských nálad. Za jak dlouho se Trumpův šok, především oslabení obchodu mezi USA a Čínou, promítne v reálné ekonomice?
Dubnové výsledky konjunkturálních průzkumů signalizují mírné zhoršení nálady v tuzemské ekonomice. Souhrnný indikátor poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 96,7 a nadále tak setrvává pod svým dlouhodobým průměrem. V podobném rozsahu poklesla důvěra také v podnikatelském sektoru (96,5), o něco méně pak mezi tuzemskými spotřebiteli (97,7).
Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 procenta na 2,2 procenta HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 procenta HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 procenta HDP), následováno Polskem (-6,6 procenta), Francií (-5,8 procenta) a Slovenskem (-5,3 procenta). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko z ČSOB.
Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Ceny energií v posledních týdnech atakují mnohaletá maxima a výjimkou není ani severomořská ropa Brent. Její cena se v těchto dnech vyšplhala již nad hranici 85 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Aktuální vývoj na poptávkové i nabídkové straně trhu přitom vytváří prostor pro pokračující růst cen ropy v nejbližších měsících.
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.
V Íránu bylo během současné války na Blízkém východě zabito více než 1900 lidí a nejméně 20 tisíc bylo zraněno. Podle agentury Reuters to dnes řekl zástupce Červeného kříže s odvoláním na údaje íránského Červeného půlměsíce.
Ruské velvyslanectví v Praze kvůli útoku na Ruský dům pošle českému ministerstvu zahraničí nótu, v níž požádá o posílení ochrany ruských zastupitelských úřadů a jejich zaměstnanců. Informovala o tom agentura TASS.
Izraelská ofenziva proti militantnímu hnutí Hizballáh v Libanonu vyhnala z domovů přes 370 tisíc dětí, nejméně 121 dalších dětí zahynulo a 399 utrpělo zranění. Podle agentury Reuters to dnes uvedl zástupce Dětského fondu OSN (UNICEF) v Libanonu Marcoluigi Corsi.
Poslanci opozičního hnutí STAN navrhli úpravu krácení odměn zastupitelů při hromadění funkcí. Členové zastupitelstev by navíc museli o souběhu funkcí a výši odměn informovat obec, město nebo kraj. Předpokládá to novela zákonů o obcích, krajích a hlavním městě, kterou obdržela Sněmovna.
Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích někdo ve čtvrtek večer hodil šest zápalných lahví, explodovaly tři z nich. Ruské agentuře TASS to řekl ředitel institutu Igor Girenko, který pachatele označil za teroristy a nelidská stvoření.
Ruská armáda v noci na dnešek podnikla nejdříve raketový a potom dronový útok na Charkov. Informoval o tom Ihor Terechov, starosta druhého největšího města na Ukrajině. V Rusku drony útočily ve Vologodské oblasti.
Výrobce letadel Aircraft Industries z Kunovic na Uherskohradišťsku dodal do Chile třetí letoun L-410 NG. Dvoumotorový turbovrtulový stroj rozšíří flotilu chilského dopravce Aerocardal. Na webu to uvedli zástupci společnosti Aircraft Industries, která patří do skupiny Omnipol. Hodnotu obchodu podnik nezveřejnil.
V neděli 29. března se v Česku v 02:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Letní čas bude platit dalších zhruba sedm měsíců, do 25. října. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu.
