Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Kotrmelce v americké obchodní politice se již několik týdnů propisují do dění na finančních trzích, první zhoršení přinesla i dubnová šetření podnikatelských a spotřebitelských nálad. Za jak dlouho se Trumpův šok, především oslabení obchodu mezi USA a Čínou, promítne v reálné ekonomice?
Dubnové výsledky konjunkturálních průzkumů signalizují mírné zhoršení nálady v tuzemské ekonomice. Souhrnný indikátor poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 96,7 a nadále tak setrvává pod svým dlouhodobým průměrem. V podobném rozsahu poklesla důvěra také v podnikatelském sektoru (96,5), o něco méně pak mezi tuzemskými spotřebiteli (97,7).
Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 procenta na 2,2 procenta HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 procenta HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 procenta HDP), následováno Polskem (-6,6 procenta), Francií (-5,8 procenta) a Slovenskem (-5,3 procenta). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko z ČSOB.
Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Ceny energií v posledních týdnech atakují mnohaletá maxima a výjimkou není ani severomořská ropa Brent. Její cena se v těchto dnech vyšplhala již nad hranici 85 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Aktuální vývoj na poptávkové i nabídkové straně trhu přitom vytváří prostor pro pokračující růst cen ropy v nejbližších měsících.
Emise skleníkových plynů vyprodukované českou ekonomikou ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku 📉 klesly o 0,6 procenta. Jde o třetí nejlepší výsledek z EU. Dnes to uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Nejvíce z EU emise redukovalo Finsko, a to o 3,2 procenta. Následuje Malta, jejíž hospodářství vyprodukovalo o dvě procenta emisí méně.
Francouzská prokuratura u odvolacího soudu navrhuje pro bývalého prezidenta 👴 Nicolase Sarkozyho sedm let vězení v kauze možného nezákonného financování volební kampaně z roku 2007, píše agentura AFP. Politik čelí obvinění, že se snažil získat prostředky na svou prezidentskou kandidaturu od tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Sarkozy vinu odmítá.
Hraniční přechody mezi Slovenskem a Ukrajinou byly dnes odpoledne po asi dvou hodinách opět ✅ otevřeny. Oznámily to slovenská finanční správa i policie, podle které přechody uzavřela Ukrajina. Ta hlásila ruské vzdušné údery na cíle v západní části Ukrajiny, která sousedí se Slovenskem.
Ceny ropy se dnes dále drží nad psychologickou hranicí 1️⃣0️⃣0️⃣ dolarů za barel. Investoři sledují křehké příměří na Blízkém východě a očekávali důležitý summit v Pekingu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
Největší český ⛷️ skiareál ve Špindlerově Mlýně letos jednosměrně propojí areály Svatý Petr a Medvědín. Umožní to nová lanovka, most a terminál. V lyžařské sezoně 2026/2027 se lyžaři z Medvědína dostanou po nové sjezdovce Lesní přes lyžařský most nad výpadovkou na Vrchlabí přímo k budované lanovce Přehradní a odtud dále do Svatého Petra.
Slovenská finanční správa dnes oznámila ❌ uzavření všech hraničních přechodů Slovenska s Ukrajinou, a to z bezpečnostních důvodů. Úřad to bez bližších informací uvedl v tiskové zprávě. Slovensko-ukrajinská hranice je také vnější hranicí Evropské unie a schengenského systému volného pohybu osob.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval NATO, aby na červencovém summitu ukázalo sílu a jednotu. Schůzky v Ankaře se chce osobně zúčastnit, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Zelenskyj je v Bukurešti na setkání lídrů Bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla aliance.
Narušování vzdušného prostoru zemí východního křádla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu ✊ posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení z dnešního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky (B9).
Maximální cena benzinu ve čtvrtek vzroste o 14 haléřů na 44,01 koruny za litr. Nafta naopak bude pokračovat ve zlevňování, když její nejvyšší povolená prodejní cena klesne o 25 haléřů na 41,86 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Polská armáda uvedla, že během ruského útoku na Ukrajinu z preventivních důvodů vyslala vyslala do vzduchu stíhačky a vrtulníky, uvedla agentura Reuters.
