Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Kotrmelce v americké obchodní politice se již několik týdnů propisují do dění na finančních trzích, první zhoršení přinesla i dubnová šetření podnikatelských a spotřebitelských nálad. Za jak dlouho se Trumpův šok, především oslabení obchodu mezi USA a Čínou, promítne v reálné ekonomice?
Dubnové výsledky konjunkturálních průzkumů signalizují mírné zhoršení nálady v tuzemské ekonomice. Souhrnný indikátor poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 96,7 a nadále tak setrvává pod svým dlouhodobým průměrem. V podobném rozsahu poklesla důvěra také v podnikatelském sektoru (96,5), o něco méně pak mezi tuzemskými spotřebiteli (97,7).
Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 procenta na 2,2 procenta HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 procenta HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 procenta HDP), následováno Polskem (-6,6 procenta), Francií (-5,8 procenta) a Slovenskem (-5,3 procenta). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko z ČSOB.
Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Ceny energií v posledních týdnech atakují mnohaletá maxima a výjimkou není ani severomořská ropa Brent. Její cena se v těchto dnech vyšplhala již nad hranici 85 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Aktuální vývoj na poptávkové i nabídkové straně trhu přitom vytváří prostor pro pokračující růst cen ropy v nejbližších měsících.
ČR je osmá nejvyspělejší ekonomika v EU, vyniká komplexní strukturou, vysokou mírou robotizace i relativně nízkým zadlužením navzdory rozsáhlým investicím. První pozici zaujímá Švédsko, následované Německem a Dánskem. Vyplývá to z nového Indexu prosperity zaměřeného na ekonomiku, který sestavili a zveřejnili analytici České spořitelny a portálu Evropa v datech.
Zájem o pořízení bytu či rodinného domu byl loni i přes růst cen meziročně vyšší. Byty a rodinné domy loni meziročně zdražily v průměru o 12 procent. Prodeje nemovitostí k bydlení přitom loni meziročně vzrostly o 11 procent. Zájem o pořízení bydlení se projevil také v hypotečním trhu. Loni vzrostl o 41 procent a objemově byl druhý nejsilnější v historii. Počet nových hypoték pak narostl o 15 procent. Vyplývá to z dat portálu Flat Zone a ČBA.
Britský start-up Wayve, který vyvíjí technologii pro autonomní řízení, získal od investorů 1,2 miliardy dolarů 💰 (24,6 miliardy korun). Peníze chce využít na další nasazování robotických taxi a na spolupráci s globálními výrobci automobilů při vývoji asistenčních systémů pro řidiče. Mezi investory se zařadily automobilky Mercedes-Benz, Stellantis a Nissan či firma Uber. Hodnota firmy Wayve tak vzrostla na 8,6 miliardy dolarů, uvedla agentura Reuters.
Číst více
Zadlužení obyvatel Česka loni vzrostlo 📈 meziročně o 12 procent na 4,05 bilionu korun. Je to nejvyšší růst od roku 2021. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o 7,5 procenta na 35,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Platební společnost Stripe zvažuje převzetí celé nebo alespoň části americké firmy PayPal. S odvoláním na informované zdroje to v úterý uvedla agentura Bloomberg. Tržní hodnota PayPalu činí více než 40 miliard dolarů (přes 820 miliard korun). Akcie firmy po zveřejnění zprávy přechodně zpevnily téměř o devět procent.
Číst více
Důvěra německých spotřebitelů v ekonomiku se nečekaně zhoršila. Index spotřebitelské důvěry na březen klesl na minus 24,7 bodu ze zpřesněné hodnoty minus 24,2 bodu v předchozím měsíci. V dnešní zprávě to uvedly instituty GfK a NIM. Analytici podle agentury Reuters přitom očekávali růst indexu, a to na 23,1 bodu.
Na severovýchodě Spojených států jsou po sněhové bouři 🌨 nadále desetitisíce lidí bez proudu 🕯. Celý region se potýká s nízkými teplotami a pokračuje v odklízení desítek centimetrů sněhu, píší místní média.
Americký ministr obrany Pete Hegseth chce firmu Anthropic donutit, aby armádě umožnila používat technologii umělé inteligence (AI) 🧠 bez omezení, která mají běžní uživatelé. Dal jí lhůtu do pátku, jinak firma riskuje ztrátu vládní zakázky. Napsal to americký server Axios.
Číst více
