Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Kotrmelce v americké obchodní politice se již několik týdnů propisují do dění na finančních trzích, první zhoršení přinesla i dubnová šetření podnikatelských a spotřebitelských nálad. Za jak dlouho se Trumpův šok, především oslabení obchodu mezi USA a Čínou, promítne v reálné ekonomice?
Dubnové výsledky konjunkturálních průzkumů signalizují mírné zhoršení nálady v tuzemské ekonomice. Souhrnný indikátor poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 96,7 a nadále tak setrvává pod svým dlouhodobým průměrem. V podobném rozsahu poklesla důvěra také v podnikatelském sektoru (96,5), o něco méně pak mezi tuzemskými spotřebiteli (97,7).
Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 procenta na 2,2 procenta HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 procenta HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 procenta HDP), následováno Polskem (-6,6 procenta), Francií (-5,8 procenta) a Slovenskem (-5,3 procenta). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko z ČSOB.
Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Ceny energií v posledních týdnech atakují mnohaletá maxima a výjimkou není ani severomořská ropa Brent. Její cena se v těchto dnech vyšplhala již nad hranici 85 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Aktuální vývoj na poptávkové i nabídkové straně trhu přitom vytváří prostor pro pokračující růst cen ropy v nejbližších měsících.
Petr Pavel vnímá usnesení vlády o letadlu mířícím na červencový summit Severoatlantické aliance spíše jako cestovní plán, tedy kdy a kam poletí vládní stroje, než jako potvrzení složení delegací. Prezident to řekl novinářům v Chile. Předpokládá, že o tom bude jednat s premiérem 👴 Andrejem Babišem. Schůzka by se měla konat nejspíš příští týden.
Slovensko má první baterii izraelského systému protivzdušné obrany Barak MX, chrání jaderné elektrárny, oznámil podle médií ministr obrany 👨 Robert Kaliňák. Všech šest baterií by Slovensko mělo obdržet do roku 2030.
Realitní skupina CPI Property Group českého miliardáře 👨 Radovana Vítka ovládla kancelářský komplex Einsteinova Business Center v Bratislavě za stovky milionů korun. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Vítkova skupina koupila od slovenské firmy SJP Invest prostřednictvím své společnosti CPI Europe (dříve Immofinanz) za 265 milionů korun 40procentní podíl ve firmě International Property Development (IPD), která komplex vlastní.
Izrael a Libanon se dohodly na desetidenním příměří, oznámil na své síti Truth Social americký prezident 👴 Donald Trump. Klid zbraní podle něj začne dnes pozdě večer středoevropského letního času. Trump předtím hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem.
Pražská burza se v závěru dnešního obchodování dostala do mírné ztráty, index PX 📉 oslabil o 0,2 procenta na 2683,75 bodu. Nedařilo se akciím Erste Bank, Monety ani pojišťovny VIG, naopak cenné papíry energetické společnosti ČEZ rostly.
Ministr zahraničních věcí 👨 Petr Macinka (Motoristé) si v souvislosti s výhrůžkami dvěma českým společnostem předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského, aby tato vyjádření české straně vysvětlil, uvedl mluvčí ministerstva Adam Čörgő. Ruské ministerstvo obrany ve středu zveřejnilo seznam evropských firem, které vyrábí drony pro Ukrajinu.
Energetická společnost UCED z investiční skupiny Creditas získala stavební povolení pro stavbu nové 🏭 paroplynové elektrárny v Chomutově. Rozhodl o tom Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který rozhodnutí zveřejnil na úřední desce. Upozornil na to server Ekonomický deník.
Chebští zastupitelé ✅ schválili memorandum o spolupráci a vstup německé automobilky Daimler Truck do Strategického podnikatelského parku (SPP) v Chebu. Vyrábět má bezemisní a dieselové nákladní tahače. Podle současných plánů by nová továrna mohla začít vyrábět v roce 2029.
Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít už brzy ❌ rušit lety. V rozhovoru s agenturou AP to dnes řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.
Německá letecká společnost Lufthansa od soboty trvale ❌ odstaví 27 provozuschopných letadel svých ztrátových regionálních aerolinek CityLine. Do konce léta plánuje také stáhnout ze svých dálkových letů i šest mezikontinentálních letadel. Dopravce to oznámil v tiskovém prohlášení, ve kterém jako důvody označil rostoucí ceny leteckého paliva a také pracovně-právní spory týkající se kolektivních vyjednávání.
