Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Kotrmelce v americké obchodní politice se již několik týdnů propisují do dění na finančních trzích, první zhoršení přinesla i dubnová šetření podnikatelských a spotřebitelských nálad. Za jak dlouho se Trumpův šok, především oslabení obchodu mezi USA a Čínou, promítne v reálné ekonomice?
Dubnové výsledky konjunkturálních průzkumů signalizují mírné zhoršení nálady v tuzemské ekonomice. Souhrnný indikátor poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 96,7 a nadále tak setrvává pod svým dlouhodobým průměrem. V podobném rozsahu poklesla důvěra také v podnikatelském sektoru (96,5), o něco méně pak mezi tuzemskými spotřebiteli (97,7).
Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 procenta na 2,2 procenta HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 procenta HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 procenta HDP), následováno Polskem (-6,6 procenta), Francií (-5,8 procenta) a Slovenskem (-5,3 procenta). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko z ČSOB.
Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Ceny energií v posledních týdnech atakují mnohaletá maxima a výjimkou není ani severomořská ropa Brent. Její cena se v těchto dnech vyšplhala již nad hranici 85 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Aktuální vývoj na poptávkové i nabídkové straně trhu přitom vytváří prostor pro pokračující růst cen ropy v nejbližších měsících.
Brazilský prezident 👨 Luiz Inácio Lula da Silva dnes telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a vyzval jej, aby navrhovaná Rada míru omezila svou činnost jen na otázky Pásma Gazy. Oba státníci hovořili také o situaci ve Venezuele a dohodli se, že se brzy setkají osobně ve Washingtonu.
Americký dolar 📉 oslabuje vůči euru i dalším předním měnám. Japonský jen naopak výrazně posiluje, těží ze spekulací o intervenci na jeho podporu. Jednotná evropská měna vůči dolaru krátce před 18:00 středoevropského času vykazovala nárůst zhruba půl procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1885 dolaru.
Vláda Petra Fialy (ODS) podle ministra zahraničí a dočasně pověřeného ministra životního prostředí Petra Macinky (Motoristé) nadhodnotila příjmy z emisních povolenek do Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na 12 miliard korun. Současná vláda v rozpočtu pracuje nyní s částkou 5️⃣,5️⃣ miliardy korun.
Česká měna dnes uzavřela k dolaru 📈 nejsilnější za téměř osm let, proti pátku zpevnila o 26 haléřů na 20,37 koruny za dolar. K euru dnes koruna zakončila téměř beze změny, posílila o haléř na 24,24 koruny za euro. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Celkové obranné výdaje v rozpočtu na letošní rok dosáhnou zhruba 1️⃣8️⃣5️⃣ miliard korun. Podle predikce z ledna je to 2,07 procent HDP, oznámil na tiskové konferenci po jednání vlády ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Původní návrh rozpočtu předchozí vlády Petra Fialy (ODS) počítal s obrannými výdaji v celkové výši 2,35 procenta HDP, což tehdy odpovídalo zhruba 206 miliardám korun.
Vláda dnes ☝️ pověřila energetickou společnost ČEZ, aby se zapojila do aukce o prodloužení kapacit pro Českou republiku v terminálu na LNG (zkapalněný zemní plyn) v nizozemském Eemshavenu. Stávající kontrakt, který zajišťuje až třetinu tuzemské roční spotřeby plynu, skončí na konci příštího roku. Bez těchto kapacit by ČR hrozil v roce 2028 nedostatek zásob plynu.
Platy zaměstnanců veřejného sektoru a státu, kteří nedostali přidáno od ledna, se od dubna 📈 zvýší. Platové tarify se zvednou o devět, pět, nebo dvě procenta podle jednotlivých profesí. Nařízení o platových poměrech schválila dnes vláda. Po jejím zasedání to dnes na tiskové konferenci oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Podle něj dostane od dubna přidáno 580 tisíc lidí.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) se na tiskové konferenci po jednání vlády omluvil prezidentu Petrovi Pavlovi, že nedodržel termín setkání nejvyšších ústavních činitelů. Kabinet podle něj měl dnes nejnáročnější zasedání od svého vzniku.
Prezident Petr Pavel ❌ zrušil na dnes plánovanou schůzku nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě. Bude hledat náhradní termín, neboť i přes posun o hodinu někteří z účastníků nebyli schopni dodržet čas. V tiskové zprávě to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Evropská komise se rozhodla zařadit 📱 komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta Platforms mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Tato přísnější regulace se však nebude týkat zasílání soukromých zpráv.
