Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Kotrmelce v americké obchodní politice se již několik týdnů propisují do dění na finančních trzích, první zhoršení přinesla i dubnová šetření podnikatelských a spotřebitelských nálad. Za jak dlouho se Trumpův šok, především oslabení obchodu mezi USA a Čínou, promítne v reálné ekonomice?
Dubnové výsledky konjunkturálních průzkumů signalizují mírné zhoršení nálady v tuzemské ekonomice. Souhrnný indikátor poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 96,7 a nadále tak setrvává pod svým dlouhodobým průměrem. V podobném rozsahu poklesla důvěra také v podnikatelském sektoru (96,5), o něco méně pak mezi tuzemskými spotřebiteli (97,7).
Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 procenta na 2,2 procenta HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 procenta HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 procenta HDP), následováno Polskem (-6,6 procenta), Francií (-5,8 procenta) a Slovenskem (-5,3 procenta). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko z ČSOB.
Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Ceny energií v posledních týdnech atakují mnohaletá maxima a výjimkou není ani severomořská ropa Brent. Její cena se v těchto dnech vyšplhala již nad hranici 85 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Aktuální vývoj na poptávkové i nabídkové straně trhu přitom vytváří prostor pro pokračující růst cen ropy v nejbližších měsících.
Škody v rakouském zemědělství způsobené letošním suchem už dosáhly jedné miliardy eur (2️⃣4️⃣,2️⃣ miliardy korun). Podle agentury APA to dnes řekl šéf tamní zemědělské pojišťovny Österreichische Hagelversicherung Kurt Weinberger. Současné sucho tak podle něj představuje pro rakouské zemědělce historickou katastrofu.
Energetická společnost Pražská teplárenská v roce 2025 vydělala přes miliardu korun. Meziročně však její čistý zisk 📉 klesl o 12 procent, tržby naopak vzrostly přibližně o sedm procent na téměř 9,37 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti za rok 2025.
Americký konglomerát Berkshire Hathaway pod novým šéfem začal 📈 výrazněji investovat do akcií, takže po delší době snížil hotovostní rezervu. Firma, kterou desítky let vedl investor Warren Buffett a kterou od začátku letošního roku vede jeho nástupce Greg Abel, to o víkendu uvedla ve zprávě o výsledcích hospodaření za druhé čtvrtletí.
Japonský výrobce elektroniky Sony a tchajwanský podnik Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC), který je největším světovým výrobcem pokročilých čipů pro umělou inteligenci (AI), jednají o společné investici v objemu jednoho bilionu jenů (132,5 miliardy korun) do plánované továrny na obrazové snímače v Japonsku. S odvoláním na zdroj obeznámený s jednáním to uvedla agentura Bloomberg. Výrobu chtějí firmy zahájit v roce 2029.
Státní instituce znovu doplácejí na slabé účetní a kontrolní mechanismy. Nejvyšší kontrolní úřad našel na Úřadu práce ČR chyby v účetnictví za 5,6 miliardy korun a u Digitální a informační agentury nesprávně vykázaný majetek za 106 milionů.
Číst více
Evropské země by mohly začít využívat zemní plyn 🔥 z podmořského ložiska u Kypru k pokrytí svých energetických potřeb již od března 2028. Řekl to agentuře AP kyperský ministr energetiky Michael Damianos. Podle něj se východní Středomoří rychle stává alternativním zdrojem energie pro Evropu, která kvůli válce Ruska proti Ukrajině a nepokojům na Blízkém východě hledá nové zdroje.
Číst více
Pražští radní se budou na dnešním jednání zabývat například rekonstrukcí objektu Kasáren Karlín nebo demolicí a stavbou mostu v Chilské ulici u metra Opatov. Znovu také vyberou vítěze tendru na stavební dozor Terminálu Smíchovské nádraží. Zároveň by měli radní vybrat projektanta silnice, která propojí Uhříněves a obec Pacov nedaleko Říčan.
Průměrná sazba hypoték počátkem srpna meziměsíčně stoupla o 0,1 procentního bodu na 5,42 procenta. Stoupla popáté v řadě a dostala se nejvýše za poslední dva roky. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Číst více
