Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Kotrmelce v americké obchodní politice se již několik týdnů propisují do dění na finančních trzích, první zhoršení přinesla i dubnová šetření podnikatelských a spotřebitelských nálad. Za jak dlouho se Trumpův šok, především oslabení obchodu mezi USA a Čínou, promítne v reálné ekonomice?
Dubnové výsledky konjunkturálních průzkumů signalizují mírné zhoršení nálady v tuzemské ekonomice. Souhrnný indikátor poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 96,7 a nadále tak setrvává pod svým dlouhodobým průměrem. V podobném rozsahu poklesla důvěra také v podnikatelském sektoru (96,5), o něco méně pak mezi tuzemskými spotřebiteli (97,7).
Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 procenta na 2,2 procenta HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 procenta HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 procenta HDP), následováno Polskem (-6,6 procenta), Francií (-5,8 procenta) a Slovenskem (-5,3 procenta). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko z ČSOB.
Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Ceny energií v posledních týdnech atakují mnohaletá maxima a výjimkou není ani severomořská ropa Brent. Její cena se v těchto dnech vyšplhala již nad hranici 85 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Aktuální vývoj na poptávkové i nabídkové straně trhu přitom vytváří prostor pro pokračující růst cen ropy v nejbližších měsících.
Evropské akcie uzavřely obchodování na novém rekordním maximu, k jejich růstu velkou měrou přispěly finanční a zbrojařské podniky, napsala agentura Reuters. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a vybraných zemích Evropské unie, se zvýšil o 0,37 procenta na 587,50 bodu.
Pražská burza v uplynulém týdnu počtvrté v řadě posílila a uzavřela jej tak zase na dosud nejvyšší závěrečné hodnotě. Index PX během týdne stoupl o 3,3 procenta na 2654,3 bodu. Šlo o největší mezitýdenní růst od letošního 9. května. Nejvíce rostly opět cenné papíry pojišťovací skupiny VIG, největší pokles naopak postihl akcie Photon Energy. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Minulý týden si pražská burza připsala 1,7 procenta.
Pařížský soud zamítl požadavek francouzské vlády na tříměsíční pozastavení činnosti čínského internetového obchodu Shein ve Francii. Nařídil však tomuto podniku, aby zavedl ověřování věku při prodeji zboží pro dospělé, píše agentura Reuters. Kauza je důsledkem zjištění francouzských úřadů, že na webových stránkách firmy Shein se prodávaly zbraně a sexuální panenky připomínající děti.
Globální investice do výstavby a akvizic datových center už letos dosáhly rekordních více než 61 miliard dolarů (1,26 bilionu korun), a to navzdory rostoucím obavám investorů z možného přehřátí trhu s umělou inteligencí (AI). Výdaje tak překonaly loňský objem 60,8 miliardy dolarů.
Výroba osobních aut 🚗🚗🚗v automobilkách v Česku od ledna do konce listopadu klesla o 1,2 procenta na 1,349 milionu. Z toho bylo 265 tisíc elektromobilů a hybridů. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval před vážnými následky v případě, že by Evropská unie kvůli financování Ukrajiny sáhla na ruská aktiva zmrazená na Západě. V případě zabavení ruských aktiv Evropa zaplatí nejen zničenou pověstí, ale bude muset škody uhradit, prohlásil Putin
O osudu české muniční iniciativy podle ministra obrany Jaromíra Zůny rozhodne vláda jako celek. V zásadě ji nikdo nezpochybňuje, jde ale o to, jaký bude proces jejího řízení a jak dál pokračovat, řekl Zůna
Jihoukrajinská Oděsa v noci na dnešek čelila dalšímu rozsáhlému ruskému útoku, hlásí na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Poničený je blíže neurčený objekt energetické infrastruktury. V části ruské Rostovské oblasti jsou v důsledku dronového útoku problémy s dodávkami elektřiny, uvedly úřady v regionu sousedícím s okupovanými částmi Ukrajiny.
Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur, Česká republika si ale vyjednala, že za ni neručí, uvedl po skončení summitu v Bruselu premiér Andrej Babiš. Jednání unijních prezidentů a premiérů v noci na dnešek skončilo po více než patnácti hodinách.
Několik památkářů podalo žalobu na amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli kontroverznímu projektu přístavby monumentálního tanečního sálu k Bílému domu. Žádají federální soud, aby stavbu zastavil, dokud nebude schválena několika nezávislými panely a nezíská podporu Kongresu
