Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Kotrmelce v americké obchodní politice se již několik týdnů propisují do dění na finančních trzích, první zhoršení přinesla i dubnová šetření podnikatelských a spotřebitelských nálad. Za jak dlouho se Trumpův šok, především oslabení obchodu mezi USA a Čínou, promítne v reálné ekonomice?
Dubnové výsledky konjunkturálních průzkumů signalizují mírné zhoršení nálady v tuzemské ekonomice. Souhrnný indikátor poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 96,7 a nadále tak setrvává pod svým dlouhodobým průměrem. V podobném rozsahu poklesla důvěra také v podnikatelském sektoru (96,5), o něco méně pak mezi tuzemskými spotřebiteli (97,7).
Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 procenta na 2,2 procenta HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 procenta HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 procenta HDP), následováno Polskem (-6,6 procenta), Francií (-5,8 procenta) a Slovenskem (-5,3 procenta). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko z ČSOB.
Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Ceny energií v posledních týdnech atakují mnohaletá maxima a výjimkou není ani severomořská ropa Brent. Její cena se v těchto dnech vyšplhala již nad hranici 85 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Aktuální vývoj na poptávkové i nabídkové straně trhu přitom vytváří prostor pro pokračující růst cen ropy v nejbližších měsících.
Pražská burza dnes stagnovala, index PX 📉 klesl o nepatrných 0,09 procenta na 2613,26 bodu. Z předních titulů se dařilo akciím Erste Bank a Monety Money Bank, naopak Komerční banka, pojišťovna VIG a energetický ČEZ ztratily. Z menších emisí si polepšily například tabáková Philip Morris a oslabily cenné papíry zbrojařských společností.
Maďarská státní televize oznámila, že ❌ přerušuje vysílání zpravodajství, a to v souvislosti s reformou, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií, uvedly agentury. Maďarská média rovněž informují o personálních změnách ve vedení státní mediální skupiny MTVA, kterou za předchozí vlády premiéra Viktora Orbána označovala opozice za „továrnu na lži“.
Český prezident 👨 Petr Pavel řekl, že znovu navrhne obnovení pravidelných schůzek nejvyšších ústavních činitelů. Koordinace zahraniční i bezpečnostní politiky je nezbytná, dodal na odpoledním brífinku pro novináře v Ankaře, kde se účastní summitu Severoatlantické aliance.
Šéf britské protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage dnes oznámil, že ❌ rezignuje na poslanecký post, ale bude usilovat o znovuzvolení v následných doplňovacích volbách. Farage oznámení učinil v projevu, kde se vyjadřoval k podezření, že neoznámil některé příjmy a tím porušil parlamentní pravidla. Politik jakékoliv provinění popřel.
Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy 📜 Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Před dnešním odletem na summit NATO to uvedl ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé).
Americký prezident 👴 Donald Trump dnes odpoledne přiletěl na summit NATO do Ankary. Na letišti ho přivítal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, píše agentura AP. Trump se má zúčastnit dnešní neformální večeře s vůdci zemí Severoatlantické aliance.
Vůdkyně krajní pravice 👩 Marine Le Penová je vinna ze zneužití veřejných prostředků, protože platila zaměstnance své strany Národní sdružení (RN) penězi určenými na financování asistentů v Evropském parlamentu. Rozhodl tak francouzský odvolací soud. Le Penová také po dobu 45 měsíců nesmí vykonávat veřejnou funkci, z toho 30 měsíců podmíněně, a musí zaplatit pokutu 100 tisíc eur (přes 2,4 milionu korun).
Moskva pozorně sleduje summit Severoatlantické aliance v Ankaře a jeho možné důsledky, řekl mluvčí Kremlu 👴 Dmitrij Peskov. Na dotazy novinářů také odpověděl, že ani žádné další dodávky zbraní Kyjevu ze Západu nezastaví ruskou vojenskou operaci na Ukrajině, informovala agentura TASS. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a Západ se Kyjevu snaží pomoct materiálně i finančně.
Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně, uvedl v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Během Fóra obranného průmyslu zdůraznil důležitost spolupráce mezi Severoatlantickou aliancí, jejími členy a obranným průmyslem. Do posílení obranné průmyslové základny NATO spojenci za poslední rok investovali 37 miliard dolarů, dodal.
Do Ankary přicestovali na summit Severoatlantické aliance premiér Andrej Babiš i prezident Petr Pavel. Z Prahy letěli odlišnými letadly. V turecké metropoli by se dnes měli zúčastnit neformální večeře, kterou hostí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecká hlava státu pozvala na recepci oba české představitele.
