Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Kotrmelce v americké obchodní politice se již několik týdnů propisují do dění na finančních trzích, první zhoršení přinesla i dubnová šetření podnikatelských a spotřebitelských nálad. Za jak dlouho se Trumpův šok, především oslabení obchodu mezi USA a Čínou, promítne v reálné ekonomice?
Dubnové výsledky konjunkturálních průzkumů signalizují mírné zhoršení nálady v tuzemské ekonomice. Souhrnný indikátor poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 96,7 a nadále tak setrvává pod svým dlouhodobým průměrem. V podobném rozsahu poklesla důvěra také v podnikatelském sektoru (96,5), o něco méně pak mezi tuzemskými spotřebiteli (97,7).
Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 procenta na 2,2 procenta HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 procenta HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 procenta HDP), následováno Polskem (-6,6 procenta), Francií (-5,8 procenta) a Slovenskem (-5,3 procenta). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko z ČSOB.
Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Ceny energií v posledních týdnech atakují mnohaletá maxima a výjimkou není ani severomořská ropa Brent. Její cena se v těchto dnech vyšplhala již nad hranici 85 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Aktuální vývoj na poptávkové i nabídkové straně trhu přitom vytváří prostor pro pokračující růst cen ropy v nejbližších měsících.
Kvůli dnešním ruským úderům bylo v Kyjevě a okolí bez ⚡⚡⚡elektřiny více než milion domácností, uvedla na síti X ukrajinská elektrárenská společnost DTEK. Část dodávek se podle DTEK již podařilo obnovit, bez elektřiny však i nadále zůstává 500 tisíc odběratelů v Kyjevě a dalších 250 tisíc odběratelů v Kyjevské oblasti.
Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou hospodářskou pomoc ve výši 2,5 miliardy amerických dolarů (zhruba 51 miliard korun). Uvedl to kanadský premiér Mark Carney, který se dnes sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jenž se v zemi zastavil před návštěvou Spojených států.
Palestinské hnutí Hamás si v následujících dnech či týdnech zvolí nového vůdce. S odvoláním na zdroje blízké vedení tohoto teroristického hnutí to dnes napsal saúdskoarabský server Aš-Šark. Hlavními kandidáty jsou podle těchto zdrojů bývalý vůdce Hamásu Chálid Mišál a šéf hnutí v Pásmu Gazy Chalíl Hajja. Oba jsou členy současného prozatímního kolektivního vedení hnutí a oba žijí v exilu.
Tchaj-wan dnes zasáhlo zemětřesení o síle sedmi stupňů. S odkazem na místní meteorologickou službu o tom informovala agentura Reuters. Otřesy zaznamenaly i budovy v hlavním městě Tchaj-peji. Poslední zemětřesení postihlo ostrovní stát teprve před třemi dny.
Řečtí zemědělci se rozhodli po vánoční pauze vrátit k blokádám klíčových silnic a hraničních přechodů. Píší to dnes řecká média. Protesty v zemi trvají již čtvrtým týdnem a souvisí s vyšetřováním podvodů se zemědělskými dotacemi i údajnými zpožděními s jejich vyplácením.
Národní protikorupční úřad Ukrajiny dnes na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Podle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu.
Správa Krkonošského národního parku vyzvala návštěvníky a obyvatele Krkonoš k tomu, aby při silvestrovských oslavách nepoužívali zábavní pyrotechniku a takzvané létající lampiony štěstí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je na cestě do Severní Ameriky. Před nedělním setkáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Floridě bude mluvit s evropskými vůdci a setká se s kanadským premiérem Markem Carneym. Napsaly to agentury Reuters a AFP.
Ředitelství silnic a dálnic v minulých dnech zahájilo výběrové řízení na stavbu dálničního obchvatu Úlibic na Jičínsku na D35. Součástí zakázky je i přeložka silnice I/16, která dálnici u Úlibic kříží. Předpokládaná cena díla je 1,42 miliardy korun bez DPH.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu s pomocí téměř 500 dronů a 40 raket, přičemž cílilo na energetickou a civilní infrastrukturu, uvedl na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
