Ministerstvo financí navrhuje pro rok 2026 rozpočtový schodek ve výši 286 miliard korun. Oproti letošnímu plánovanému deficitu 241 miliard korun je navýšení způsobeno mimořádnými výdaji na obranu a dostavbu jádra v Dukovanech, jež dohromady představují téměř 50 miliard korun. V očištěné verzi o tyto mimořádné výdaje by tak deficit dosáhl 237 miliard korun, meziročně s minimální změnou. Tento fakt dobře ilustruje, jaký návrh rozpočtu ministerstvo představilo – udržovací bez hlubších ambic dále konsolidovat veřejné finance.
Kotrmelce v americké obchodní politice se již několik týdnů propisují do dění na finančních trzích, první zhoršení přinesla i dubnová šetření podnikatelských a spotřebitelských nálad. Za jak dlouho se Trumpův šok, především oslabení obchodu mezi USA a Čínou, promítne v reálné ekonomice?
Dubnové výsledky konjunkturálních průzkumů signalizují mírné zhoršení nálady v tuzemské ekonomice. Souhrnný indikátor poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 96,7 a nadále tak setrvává pod svým dlouhodobým průměrem. V podobném rozsahu poklesla důvěra také v podnikatelském sektoru (96,5), o něco méně pak mezi tuzemskými spotřebiteli (97,7).
Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 procenta na 2,2 procenta HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 procenta HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 procenta HDP), následováno Polskem (-6,6 procenta), Francií (-5,8 procenta) a Slovenskem (-5,3 procenta). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko z ČSOB.
Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Ceny energií v posledních týdnech atakují mnohaletá maxima a výjimkou není ani severomořská ropa Brent. Její cena se v těchto dnech vyšplhala již nad hranici 85 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Aktuální vývoj na poptávkové i nabídkové straně trhu přitom vytváří prostor pro pokračující růst cen ropy v nejbližších měsících.
Americký soudce 👨 Richard Eaton jedná s vládními právníky o postupu při vracení peněz vybraných z cel a záloh, která soud v únoru označil za protiústavní. Setkání se koná za zavřenými dveřmi formou smírčí konference, uvedla s odvoláním na soudního úředníka agentura Reuters. Úřadu celní a hraniční ochrany zároveň oznámil, že na clech a zálohách, které by měl vrátit, vybral asi 166 miliard dolarů (3,5 bilionu korun).
Pražská burza v uplynulém týdnu opět oslabila, index PX 📉 klesl o 2,2 procenta na 2592,4 bodu. Nejúspěšnějším titulem týdne byla společnost ČEZ, největší pokles zaznamenaly akcie Doosan Škoda Power. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Předchozí týden index PX ztratil rovněž 2,2 procenta.
V souvislosti se zasíláním výbušných balíčků v roce 2024 v Evropě je v podezření v různých zemích 2️⃣2️⃣ lidí. Ve své zprávě to dnes uvedla organizace Eurojust, která koordinuje spolupráci na případu mezi policiemi v Německu, Litvě, Nizozemsku, Británii a Polsku. Vyšetřovatelé se domnívají, že pachatelé jednali na základě instrukcí od ruské vojenské rozvědky.
Ceny ropy v důsledku ochromení dopravy v Hormuzském průlivu po zahájení americko-izraelského útoku na Írán dnes pokračují v silném 📈 růstu. Severomořská ropa Brent se tak poprvé po zhruba dvou letech dostala nad 90 dolarů za barel.
Prvním zvoleným veřejným ochráncem práv dětí se stane mostecký opatrovnický soudce 👨 Martin Beneš. Beneše vybrali poslanci v dnešní tajné volbě, v níž porazil předsedkyni vládního výboru pro práva dítěte Evu Petrovou a advokáta a někdejšího ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Dětský ombudsman se podle zákona ujme funkce složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD).
Poslanci dnes ani napotřetí ❌ nezvolili předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře tak zůstala i po dnešním prvním kole druhé volby neobsazená.
Švýcarsko 📉 sníží objednávku amerických bojových letounů F-35. Oznámila to dnes švýcarská armáda, která krok zdůvodňuje zdražením těchto strojů. Celkem by Švýcarsko mohlo nakoupit 30 letounů místo původních 36. Vláda v Bernu počítá s tím, že nákup vyjde asi na sedm miliard švýcarských franků (zhruba 189 miliard korun).
V americké ekonomice v únoru mimo zemědělský sektor nečekaně 📉 ubylo zhruba 92 tisíc pracovních míst, uvedlo dnes americké ministerstvo práce. Míra nezaměstnanosti se zvýšila o desetinu procentního bodu na 4,4 procenta. Ekonomové podle agentury Reuters naopak očekávali, že další pracovní místa vzniknou, nárůst odhadovali na 60 tisíc míst.
Německé vydavatelství Axel Springer se dohodlo na odkupu britské společnosti Telegraph Media Group za 5️⃣7️⃣5️⃣ milionů liber (16,16 miliardy korun). Vydavatelství to oznámilo v dnešním sdělení.
Islandská vláda dnes rozhodla o uspořádání 📜 referenda o obnově přístupových jednání o vstupu do Evropské unie, která byla přerušena před více než deseti lety. Hlasování se bude konat 29. srpna, uvedla agentura AFP, která se odvolává na lokální média.
