Čtvrt milionu pracovních míst fuč. Německý průmysl trpí
Pád německého průmyslu zrychluje. Od roku 2019 přišel o 250 tisíc pracovních míst, vyplývá ze studie EY.
Tržby německých průmyslových firem klesly ve druhém letošním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta. Je to už osmé čtvrtletí v řadě, kdy německý průmysl zaznamenává pokles. A spolu s tržbami ubývají i pracovní místa.
Během posledních dvanácti měsíců ubylo v německém průmyslu zhruba 114 tisíc pracovních míst. Od roku 2019 je to už téměř 250 tisíc, tedy pokles o více než čtyři procenta. Největší ztráty hlásí automobilový průmysl: jen za poslední rok se počet zaměstnanců snížil o 6,7 procenta, což odpovídá zhruba 51 500 místům. Od předpandemického roku 2019 zaniklo v německém autoprůmyslu přes 112 tiséc pracovních míst. Téměř každý druhý ztracený průmyslový post tak připadá právě na tento sektor.
Příčin je víc. Automobilky se potýkají s nákladným přechodem na elektromobilitu, tvrdou konkurencí z Asie i s vysokými dovozními cly v USA, která zdražují evropské výrobky. Vývozní statistiky to potvrzují: ve druhém čtvrtletí se export německého průmyslu do USA propadl o 10 procent, do Číny dokonce o 14 procent Ještě v roce 2020 byla Čína druhým nejdůležitějším exportním trhem německých firem, dnes je až šestá.
Problémem ale není jen zahraničí. Poradenská společnost EY upozorňuje, že jedním z hlavních důvodů poklesu je i slabá domácí poptávka. Tržby s tuzemskými zákazníky se meziročně propadly o 3,8 procenta. Německo dlouhodobě trápí nízké investice, vysoká daňová a odvodová zátěž, složitá byrokracie a pomalá digitalizace. Bez zásadního růstového impulsu se nálada v průmyslu jen těžko zlepší.
Pro Česko jsou tato čísla varováním. Na německý průmysl jsme napojeni jako málokdo, a zejména na ten automobilový. Pokud německé automobilky a jejich dodavatelé šlapou na brzdu, projeví se to i v české ekonomice: méně zakázek pro naše firmy, nižší export, tlak na zaměstnanost. To, co se dnes děje v Německu, se tak může se zpožděním negativně promítnout i do českého průmyslu a hospodářství.
Bývaly to země, o jejichž dluhy se investoři tradičně prali. Japonské a německé dluhopisy dlouhodobě patřily k nejžádanějším na světě, protože byly synonymem stability. A díky tomu tyto země za svůj dluh mohly platit velmi nízké úroky. Situace se ale mění. A následky mohou být velmi vážné.
Německo a Japonsko mají problém. Investoři ztrácejí zájem o jejich dluh. A ten se zdražuje
Trhy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
