Čtvrt milionu pracovních míst fuč. Německý průmysl trpí
Pád německého průmyslu zrychluje. Od roku 2019 přišel o 250 tisíc pracovních míst, vyplývá ze studie EY.
Tržby německých průmyslových firem klesly ve druhém letošním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta. Je to už osmé čtvrtletí v řadě, kdy německý průmysl zaznamenává pokles. A spolu s tržbami ubývají i pracovní místa.
Během posledních dvanácti měsíců ubylo v německém průmyslu zhruba 114 tisíc pracovních míst. Od roku 2019 je to už téměř 250 tisíc, tedy pokles o více než čtyři procenta. Největší ztráty hlásí automobilový průmysl: jen za poslední rok se počet zaměstnanců snížil o 6,7 procenta, což odpovídá zhruba 51 500 místům. Od předpandemického roku 2019 zaniklo v německém autoprůmyslu přes 112 tiséc pracovních míst. Téměř každý druhý ztracený průmyslový post tak připadá právě na tento sektor.
Příčin je víc. Automobilky se potýkají s nákladným přechodem na elektromobilitu, tvrdou konkurencí z Asie i s vysokými dovozními cly v USA, která zdražují evropské výrobky. Vývozní statistiky to potvrzují: ve druhém čtvrtletí se export německého průmyslu do USA propadl o 10 procent, do Číny dokonce o 14 procent Ještě v roce 2020 byla Čína druhým nejdůležitějším exportním trhem německých firem, dnes je až šestá.
Problémem ale není jen zahraničí. Poradenská společnost EY upozorňuje, že jedním z hlavních důvodů poklesu je i slabá domácí poptávka. Tržby s tuzemskými zákazníky se meziročně propadly o 3,8 procenta. Německo dlouhodobě trápí nízké investice, vysoká daňová a odvodová zátěž, složitá byrokracie a pomalá digitalizace. Bez zásadního růstového impulsu se nálada v průmyslu jen těžko zlepší.
Pro Česko jsou tato čísla varováním. Na německý průmysl jsme napojeni jako málokdo, a zejména na ten automobilový. Pokud německé automobilky a jejich dodavatelé šlapou na brzdu, projeví se to i v české ekonomice: méně zakázek pro naše firmy, nižší export, tlak na zaměstnanost. To, co se dnes děje v Německu, se tak může se zpožděním negativně promítnout i do českého průmyslu a hospodářství.
Bývaly to země, o jejichž dluhy se investoři tradičně prali. Japonské a německé dluhopisy dlouhodobě patřily k nejžádanějším na světě, protože byly synonymem stability. A díky tomu tyto země za svůj dluh mohly platit velmi nízké úroky. Situace se ale mění. A následky mohou být velmi vážné.
Německo a Japonsko mají problém. Investoři ztrácejí zájem o jejich dluh. A ten se zdražuje
Trhy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
