Čistý zisk bank v prvním pololetí rostl, šestici největších ale zasáhla daň z mimořádných zisků

Bankám a spořitelnám v Česku v letošním prvním pololetí stoupl meziročně souhrnný čistý zisk o 1,1 miliardy na 55,7 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank podle nich činila ke konci června 9,982 bilionu korun, což je o 1,076 bilionu více než na konci minulého roku.

Šestice největších tuzemských bank, které mají za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala podle jejich výsledků v prvním pololetí 2023 celkem 37,1 miliardy korun. Ve stejném období loni to bylo 39,6 miliardy korun. Hlavním důvodem snížení zisku o 2,5 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank. Mohlo k tomu přispět i zavedení daně z neočekávaných zisků.

Top šestky bank se od letoška týká takzvaná windfall tax, kterou schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.

Michl: Sazby rychle nesnížíme, příští rok ale inflace spadne ke dvěma procentům

Money

V první polovině příštího roku čeká Česká národní banka (ČNB) nízkou inflaci kolem dvou procent, uvedl její guvernér Aleš Michl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odmítl brzké snižování úrokových sazeb centrální banky v příštích měsících.

ČTK

Přečíst článek

Další poklesy čistých úrokových marží 

Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler míní, že windfall tax při poklesu zisku velkých bank sehrála určitou roli. V reakci na ni sáhly větší finanční domy k atraktivnějšímu úročení úložek, což vedlo k meziročnímu snížení čistých úrokových výnosů. Naproti tomu menší finanční domy zvedaly úroky průběžně s cílem přilákat nové klienty, proto u nich není tak patrný meziroční nárůst úrokových nákladů. Zejména menší banky mají v tuzemsku rozpůjčovanou menší část bilancí a větší část aktiv udržují u ČNB, což pro znamená 'bezpracnou' cestu k výnosům a pohodlnou marži, dodal Pfeiler.

„Nižší úrokové výnosy se výrazně zasadí o pokles daňového základu na windfall tax, což způsobí nižší příjmy do státního rozpočtu,” doplnil analytik XTB Tomáš Cverna. V optimalizaci tohoto daňového základu byla podle něj bankám nápomocná i ČNB, která s platností od 5. října ruší úročení povinných minimálních rezerv. Do následujícího čtvrtletí očekává další poklesy čistých úrokových marží bank kvůli stále vysokým úrokům, které jsou nabízeny klientům.

Z vyjádření představitelů některých velkých bank však vyplývá, že na windfall tax za letošek odvedou státu naprosté minimum v řádu jednotek milionů korun nebo dokonce vůbec nic. Stát očekává, že letos vybere na dani z neočekávaných zisků a na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 64,5 miliardy korun.

Stagflaci odvrátí centrální banky jen tím, že budou zvyšovat sazby, tvrdí ekonom Roubini

Money

Centrální banky v eurozóně i v Británii musejí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby odvrátily takzvanou stagflaci, tedy kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Podle agentury Bloomberg to řekl americký ekonom Nouriel Roubini, který je známý svými pesimistickými prognózami.

ČTK

Přečíst článek