Česko má ze zemí V4 nadále nejvyšší průměrný výdělek v eurech
Průměrná mzda v eurech v Česku aktuálně činí 1533 eur, což je nejvyšší hodnota ze zemí visegrádské čtyřky (V4) a meziroční růst je 12 procent. Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě je v Německu, a to 4130 eur . Následuje Rakousko s 3818 eur. Naopak nejnižší průměrná mzda 400 eur je v Kosovu, 450 eur v Bosně a Hercegovině a 485 eur na Ukrajině. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Mazars.
Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,2 procenta na 37 929 korun, reálně po započtení inflace ovšem klesla o 3,6 procenta.
Rozdíly v růstu průměrné mzdy v eurech byly v regionu podle studie výraznější než dříve. Německo, kde na základě loňské studie průměrné mzdy vzrostly o 14 procent, dosáhlo růstu jen o čtyři procenta. Naopak v Rakousku rostla průměrná úroveň mezd rychleji, a to o 23 procent. V Maďarsku růst rovněž zrychlil na 19 procent. Slovensko zaznamenalo růst o šest procent a Polsko pak pokles o dvě procenta. V Polsku průměrná mzda činí 1301 eur, v Maďarsku 1369 eur a na Slovensku 1185 eur.
V Česku probíhá historicky rekordní pád životní úrovně. Reálné mzdy se letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění více než 11procentní inflace, se historicky propadly. Potvrzují to nejnovější data Českého statistického úřadu.
Lukáš Kovanda: Potvrzeno. Mzdy se letos reálně propadají nejvíce v tomto tisíciletí
Názory
Studie dále uvádí, že daně a povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí se letos v 22 evropských zemích spíše dále snižovaly. V průměru činí u daní a povinných odvodů poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám 15 procent. Mezi jednotlivými zeměmi jsou však značné rozdíly. Zatímco v Rumunsku či Kosovu činí odvody méně než pět procent hrubé mzdy, v Polsku 20,48 procenta, v České republice 24,8 procenta pro roční příjmy do 76 330 eur a na Slovensku 35,2 procenta.
"Nová česká vláda počátkem tohoto roku odhalila své plány v oblasti daní, které mají mimo jiné za cíl snížit administrativu spojenou s placením daní a eliminovat daňové podvody. Ze zveřejněných záměrů vyplývá, že vláda si je vědoma řady nesystémových osvobození od daně, která nemají sociální povahu a měla by tedy být zrušena," uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein.
Rusko se podle všeho už zítra po půlnoci ocitne v platební neschopnosti, tedy v bankrotovém stavu. Na svůj dluh vůči zahraničním věřitelům tudíž zbankrotuje vůbec poprvé od začátku roku 1918.
Lukáš Kovanda: Rusko zbankrotuje už zítra po půlnoci, poprvé od časů Lenina
Názory
Ze studie dále vyplývá, že nejvyšší základní sazbu DPH mají Maďarsko a Chorvatsko, a to 27 a 25 procent. Průměr regionu je mezi 19 až 21 procent. V ČR je základní sazba 21 procent, v Německu 19 procent.
V případě daní z příjmu firem má nejvyšší zdanění Německo, její maximální výše činí 31 procent. Naopak nejnižší daně odvedou některé firmy v Kosovu a v Litvě, a to tři procenta respektive pět procent. Devítiprocentní sazbu má Maďarsko, Černá Hora nebo Polsko. Běžná sazba daně z příjmu právnických osob v zemích regionu zůstává mezi 15 a 20 procenty, v ČR je 19 procent.
V případě zdanění příjmů fyzických osob má devět států jedno daňové pásmo, například Maďarsko 15 procent. Více než polovina zemí regionu pak má progresivní zdanění nebo více daňových pásem. V Rakousku je daň z příjmů fyzických osob až 55 procent, ale zároveň jako například v Kosovu nebo Albánii začíná na nule. Slovensko má tři daňová pásma, a to 15, 19 a 25 procent. Polsko má pásma 17 a 32 procent, Česká republika 15 a 23 procent.
Publikace, ve které jsou kromě států V4 zastoupeny také Německo, Rakousko, Rusko, Ukrajina, jihoevropské a pobaltské státy, monitoruje především mzdové náklady, nepřímé daně a také různé aspekty zdanění právnických osob a převodních cen.
Medián mezd loni stoupl o zhruba šest procent na 35 169 korun. Zatímco u mužů činil 37 070 korun, u žen to bylo 32 800 korun. Měsíční mzdu nad 100 tisíc korun loni měla necelá tři procenta zaměstnanců. Vyplývá to z publikace Struktura mezd zaměstnanců, kterou vydal Český statistický úřad. 
Mzdový medián loni překročil 35 tisíc korun. Rozdíl ve výdělcích mužů a žen je stále propastný
Money
Americká společnost Airbnb, která zprostředkovává krátkodobé ubytování v soukromí, oznámila svým zhruba šesti tisícům zaměstnanců, že mohou už nastálo pracovat na dálku. Informoval o tom list The New York Times (NYT). 
Pracujte, odkud chcete. Do kanceláře už vás nikdy nutit nebudeme, oznámila Airbnb zaměstnancům
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
