Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 3,1 procenta

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu vzrostla mezičtvrtletně o 1,5 procenta a meziročně o 3,1 procenta. Na vývoji hrubého domácího produktu (HDP) se kladně podepsala domácí poptávka.

Proti prvnímu odhadu ČSÚ z konce října je to zlepšení. Předběžný odhad uváděl meziroční nárůst HDP o 2,8 procenta a mezičtvrtletní o 1,4 procenta. 

„Růst byl tažen výhradně domácí poptávkou. Nejvíce přispěly výdaje domácností na konečnou spotřebu a změna zásob. Rekordní pokles salda zahraničního obchodu negativně přispěl v celkovém výsledku HDP téměř šesti procentními body,“ uvedl ředitel odboru národních účtů Českého statistického úřadu Vladimír Kermiet.

Ve třetím čtvrtletí táhla ekonomiku především spotřeba domácností s vysokým meziročním vzestupem o 6,4 procenta, což byl téměř dvojnásobek oproti aktuálnímu očekávání ministerstva financí.

Růst díky vládním steroidům

„Vysoká zaměstnanost podporuje spotřebu domácností. Ta v kombinaci s vysokými vládními výdaji napomáhá růstu naší ekonomiky. Vládní výdaje jsou však financovány na dluh, takže se jedná o růst vyhnaný steroidy. Skutečný stav naší ekonomiky není dobrý a v krajním případě se můžeme vrátit do recese,“ komentoval statistiku hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly proti loňskému třetímu čtvrtletí o 5,9 procenta a mezičtvrtletně o 3,7 procenta, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností byly meziročně vyšší o 6,4 procenta a o 4,3 procenta vyšší než v předchozím čtvrtletí. Podle statistiků stouply zejména výdaje za služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí byly meziročně vyšší o pět procent a mezičtvrtleně o 2,6 procenta. V meziročním srovnání podle ČSÚ opět výrazně narostly výdaje na kolektivní spotřebu.

Jak vyzrát na inflaci? Realitní fondy to umějí. Ale ne všechny

Money

Kam vložit peníze, aby neztrácely hodnotu, když se inflace blíží šesti procentům? A podle ekonomů půjde až k sedmi procentům, možná i výše. Tuto otázku řeší řada lidí, kteří mají úspory. Realitní fondy to dokážou. Ale pozor, ne všechny. Vždy je třeba vybírat.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Jak již bylo zmíněno, nedařilo se zejména zahraničnímu obchodu, který trpěl kvůli nízké poptávce z ciziny. Saldo zahraničního obchodu se ve třetím čtvrtletí 2021 meziročně propadlo o rekordních 102,1 miliardy korun. 

Vývoz meziročně oslabil o 2,3 procenta, naopak dovoz stoupl o 8,3 procenta. „Tento rozdíl lze připsat extrémně vysoké hodnotě vzestupu zásob a je otázkou, jak rychle a do jaké míry se zásoby přetaví do investic, případně do vyváženého zboží. Poslední čtvrtletí bude opět ve znamení komplikací souvisejících s pandemií, takže celoroční růst se bude pohybovat kolem dvou procent, zatímco ještě v létě očekávání přesahovala tři procenta,” komentuje Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady.

Zasažen byl hlavně vývoz motorových vozidel. Tuzemské automobilky se totiž stále perou s nedostatkem dílů, zejména pak čipů. Ke krizi v logistických řetězcích se přidal ještě prudký meziroční nárůst cen ropy na světových trzích.

„Česko jako čistý dovozce ropných produktů pochopitelně při růstu světových cen ropy vykazuje za jinak stejných podmínek snížení salda zahraničního obchodu,” uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Za celý letošní rok podl něj česká ekonomika přidá asi 2,8 procenta. „I ke konci roku ji stahují a budou stahovat dolů překážky mezinárodního obchodu a rovněž další vlna covidové pandemie, která nepříznivě doléhá zejména na sektor služeb, pohostinství a ubytování,” dodal Kovanda. 

Pět otázek pro ekonoma: Kdy skončí zdražování benzinu, energií či hypoték?

Money

Dramatické zdražování nekončí. Příští rok se průměrná inflace podle nejrůznějších odhadů dostane dalece nad šest procent. Kdy se česká ekonomika vymaní z jejích nenasytných spárů? Na to se pokusil odpovědět hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

nst

Přečíst článek