Čechům hrozí povodně a škody za více než 200 miliard. Pojištění však stále podceňují
Povodně z let 2002 a 1997 představují vůbec nejnákladnější živelní pojistné události v historii České republiky. Jde zároveň o jediné dvě pojistné události, které způsobily pojištěnou škodu ve výši deseti miliard korun u více.
Roku 2002 zasáhly katastrofální povodně Čechy, včetně Prahy, přičemž pojištěná škoda činila 36,7 miliardy korun v tehdejších cenách, vyplývá z dat České asociace pojišťoven. To v dnešních cenách odpovídá 73,4 miliardy korun. Moravské povodně zapříčinily roku 1997 pojištěnou škodu za deset miliard korun, což v dnešních cenách odpovídá 19,4 miliardy korun.
Přitom ale přímé majetkové škody, včetně nepojištěných, činily roku 2002 podle ministerstva životního prostředí 73 miliard, což je zhruba dvojnásobek pojištěných škod. O pět let dříve činily přímé majetkové škody 63 miliard korun, což je dokonce více než šestinásobek pojištěných škod.
Jak v roce 2002, tak 1997 odpovídaly přímé majetkové škody, pojištěné i nepojištěné, zhruba třem procentům hrubého domácího produktu. V letošním roce odpovídá třem procentům HDP částka takřka 240 miliard korun.
Běžné akcie Volkswagenu tento týden uzavřely pod hodnotou 95 eur za kus. To je nejníže od října 2011, kdy Evropa v důsledku světové finanční krize procházela závažnou dluhovou krizí. Akcie Volkswagenu jsou nyní níže než kdykoli během jeho emisní aféry Dieselgate, propuknuvší roku 2015, a také než kdykoli během pandemie covidu.
Lukáš Kovanda: Krvavá lázeň akcií Volkswagenu. Jsou níž než za covidu či během aféry Dieselgate
Trhy
V současnosti je však propojištěnost domácností v Česku výrazně vyšší než třeba ještě před šesti lety. Roku 2018 byla propojištěnost domácností napříč republikou 50 procent, zatímco podle nejnovějších dat je to už 63 procent. V porovnání se zahraničím se Češi přesto pojišťují málo. Pojistný trh v zemi pracuje s částkou kolem 150 miliard korun, což je méně než tři procenta HDP. Průměr Evropské unie je přes šest procent.
Ani tornádo nepřesvědčilo
Tornádo, které na Moravě řádilo v červnu 2021, je po záplavách v Čechách roku 2013 čtvrtou největší živelní katastrofou z hlediska výše pojištěné škody. I ono však demonstrovalo podpojištěnost českých domácností. I když důsledky tornáda, jako předchozích zmíněných velkých povodní, zvýšily zájem Čechů o pojištění, roku 2022 jej i tak měly tři miliony domácností, zatímco necelé dva miliony nikoli. Odhadovaný počet nepojištěných domácností se sice v čase snižuje, leč i tak zůstává na poměry EU vysoký.
Rozpočtové deficity vypadají stále poměrně bezútěšně. I v příštím roce má státní rozpočet hospodařit se schodkem až 230 miliard korun. 
Lukáš Kovanda: Jak vyrovnat české rozpočty? Lze to jedním tahem
Názory
Problémem je navíc ta skutečnost, že řada domácností sice pojištěna je, ale nedostatečně. Z důvodu uplynulých let mimořádně vysoké inflace nyní více než předtím hrozí, že domácnost má svůj majetek pojištěn na částku, která je výrazně nižší než jeho aktuální hodnota. Vždyť podíl českých domácností, které jsou pojištěny na skutečnou hodnotu svého nemovitého majetku, je v Česku jen asi třicetiprocentní. Zhruba sedmdesát procent pojištěných domácností tedy nemá smlouvu, která by nemovitost pojišťovala dostatečně, přičemž patnáct procent z toho jsou nemovitosti pojištěné ani ne na polovinu hodnoty.
Průměrná podpojištěnost se v Česku pohybuje mezi 25 a 30 procenty, vyplývá z dat pojišťovny Allianz.
Ovšem pravdou je, že ne všechny nemovitosti lze pojistit proti všem rizikům. Buď vůbec, nebo jen s omezenou výší plnění je to možné třeba právě v často zaplavovaných oblastech. Pojišťovny využívají pro posouzení rizika povodňové mapy. Například bytové domy v obvyklých záplavových územích, které bývají zaplavovány povodní s periodicitou 20 let nebo nižší, proti povodni a záplavě často pojistit nelze vůbec.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
