AI může vytvořit bezprecedentní bohatství. Otázkou je, kdo si ho rozdělí
Umělá inteligence může během příštích 25 let nastartovat nebývalou prosperitu, zkrátit pracovní týden a otevřít cestu k nepodmíněnému příjmu. Stejná technologie ale může vytvořit i svět, v němž jedno procento nejbohatších ovládá polovinu globálního bohatství a zbytek společnosti přežívá v nejisté námezdní ekonomice. Boston Consulting Group načrtla čtyři možné podoby roku 2050. A varuje, že o tom, která z nich nám bude nejbližší, se může rozhodnout už během příštích pěti let.
Svět roku 2050 může být pohádkově bohatý. Globální ekonomika se může proti dnešku více než ztrojnásobit, lidé mohou pracovat méně a díky novým technologiím žít déle ve zdraví.
Jenže může nastat i úplně jiná budoucnost. Ekonomika sice poroste, ale většinu nového bohatství shrábne hrstka majitelů technologických firem. Nebo se svět rozpadne na soupeřící bloky, obchod se propadne na úroveň studené války a Evropa skončí na ekonomickém okraji.
Právě takové možnosti rozehrává studie Beyond Tomorrow think tanku BCG Institute společnosti Boston Consulting Group. Její autoři vytvořili čtyři výrazně odlišné scénáře vývoje světa do roku 2050.
Nejde přitom o předpovědi. Smyslem je ukázat, jak rozdílné důsledky mohou mít rozhodnutí, která vlády, firmy a instituce začínají dělat už dnes.
„Budoucnost je až příliš často představována v extrémech. Buď jako kolaps, nebo hojnost. Ve skutečnosti musí být lídři na úrovni vlád, institucí i firem připraveni na řadu různých alternativ a činit rozhodnutí, která v budoucnu obstojí ve velmi odlišných podmínkách,“ říká Nikolaus Lang, ředitel BCG Institute a spoluautor zprávy.
Na pracovním trhu se rýsuje nová dělicí čára. Na jedné straně mladí a méně zkušení zaměstnanci, kterým může AI stlačit mzdy, na druhé specialisté s vysokou kvalifikací, jejichž cena může naopak růst. Německé firmy už s takovým scénářem v příštích pěti letech počítají.
AI může mladým sebrat část výplaty. „Počítáme s tím,“ tvrdí německé podniky
Zprávy z firem
První scénář: AI vydělává, lidé pracují méně
Nejpříjemnější budoucnost paradoxně nezačíná vůbec dobře.
Neregulovaný rozvoj umělé inteligence a geopolitické soupeření podle tohoto scénáře nejprve vedou k rozsáhlým kybernetickým válkám, které ochromují kritickou infrastrukturu po celém světě.
Právě tato krize ale nakonec přinutí vlády spolupracovat. V polovině třicátých let vznikne globální koalice prosazující transparentnější a bezpečnější rozvoj AI.
Výsledkem má být prudký technologický i ekonomický růst a posílení sociálního státu.
Lidé by mohli pracovat zhruba o čtvrtinu méně než dnes a součástí systému by se mohl stát také nepodmíněný příjem. Technologie by zároveň pomohly prodloužit celosvětovou očekávanou délku života ve zdraví ze současných přibližně 63 na 70 let.
Jinými slovy: stroje skutečně převezmou část práce a společnost si výnos z jejich produktivity rozdělí.
Jedna banka hypotéku odmítne, druhá může stejnému klientovi vyhovět. Pravidla jednotlivých finančních domů se totiž liší i v detailech, které mohou o úvěru rozhodnout. Gepard Finance proto zapojil umělou inteligenci, která prochází bankovní metodiky a poradcům pomáhá hledat nejvhodnější řešení.
Do hypoték se zapojila umělá inteligence, říká Eim z Gepard Finance
Reality
Druhý scénář: Jedno procento získá polovinu bohatství
Úplně stejný technologický rozmach ale může skončit podstatně temněji. BCG tento scénář nazývá digitálním darwinismem.
Vlády v něm nebudou AI regulovat, ale naopak začnou soupeřit o přízeň technologických gigantů. Ve snaze přilákat investice a růst budou dál uvolňovat pravidla a ekonomická i politická moc velkých technologických společností poroste.
Ekonomika bude prosperovat. Jenže její ovoce se rozdělí velmi nerovnoměrně. Jedno procento nejbohatších bude podle tohoto scénáře držet polovinu světového bohatství. Zisky vytvořené umělou inteligencí zůstanou především akcionářům technologických společností, zatímco velká část ostatních lidí bude odkázána na nejistou námezdní práci.
BCG počítá také s epidemií závislosti na hyperrealistických produktech vytvářených umělou inteligencí, oslabováním demokracie a poklesem kvality života i délky života ve zdraví.
A Evropa? V této variantě ztratí ekonomický vliv a postupně i svůj dlouho budovaný demokratický humanismus.
Manažeři vyhazují v rámci úspor zaměstnance, jejichž práci zastane umělá inteligence. A kdy budou umělou inteligencí nahrazeni tito manažeři? Čistě technicky to půjde docela brzy, ale psychologicky ještě nějakou dobu ne, míní švédští výzkumníci.
Umělá inteligence šéfa úplně nenahradí. Bude potřebovat bílého koně, soudí švédští profesoři
Enjoy
Třetí scénář: Globalizace končí, svět se rozpadá na bloky
Třetí možná budoucnost znamená návrat logiky studené války. Geopolitická rivalita se dál prohloubí a v řadě zemí se prosadí populistické vlády. Ve třicátých letech svět vstoupí do nové studené války doprovázené rozsáhlými kybernetickými útoky.
Státy začnou znovu stavět obchodní bariéry a globální ekonomika se rozdělí do soupeřících bloků.
Jednou z obětí může být i Světová obchodní organizace. Podíl světového obchodu na globální ekonomice by se propadl ze současných zhruba 60 procent na 35 procent, tedy na úroveň odpovídající době studené války.
Také v tomto scénáři by Evropa postupně ztrácela význam.
Další problém přinese prudký pokles porodnosti. Stárnoucí populace bude znamenat stále větší zátěž pro menší počet lidí v produktivním věku.
Použijeme metodu oplodnění ve zkumavce a vy si pak vyberete své nejlepší miminko – inteligentní, správně vysoké, s hezkou barvou očí... Kalifornské Silicon Valley zplodilo nové startupy, které slibují rodičům děti téměř na míru. Vypadá to jako dobrý byznys, který má racionální jádro. Ale taky jej provázejí nejistoty.
Reprodukční firmy slibují rodičům děti podle jejich přání. Má to však své limity
Enjoy
Čtvrtý scénář: Klima přinutí státy spolupracovat
Poslední scénář začíná sérií extrémních klimatických událostí ve třicátých letech. Jejich dopad bude podle BCG natolik silný, že přiměje veřejnost k masivnímu tlaku na politiky a vlády po celém světě nakonec začnou při ochraně klimatu spolupracovat.
Umělá inteligence se tentokrát nestane především strojem na zvyšování firemních zisků. Její schopnosti budou ve velkém využity při řešení problémů souvisejících s klimatickou změnou a ekonomický růst potáhnou zelené technologie.
Ani tato cesta ale nebude zadarmo.
Největší náklady podle scénáře ponesou vyspělé země včetně evropských států a zejména mladší generace. Právě tlak na mladé má být jedním z důvodů dalšího rychlého poklesu porodnosti.
Kdo ponese prsten? Bitva o pána světa vrcholí. Miliardáři, kteří budou ovládat budoucnost postavenou na umělé inteligenci, se řežou jako o život. 
Jak se žije s datacentrem za domem? Strašně
Enjoy
Sto megatrendů a dvacet ukazatelů
BCG zdůrazňuje, že žádný z těchto světů nepovažuje za jistou nebo dokonce nejpravděpodobnější budoucnost. Scénáře vznikly z analýzy více než stovky globálních megatrendů, dvaceti kvantitativních ukazatelů a desítek rozhovorů s experty z různých částí světa.
Analytici sledovali vývoj HDP, produktivity, výdajů na obranu, biodiverzity, ale také například subjektivně vnímaného štěstí.
Rozptyl možných výsledků je obrovský. V nejlepší růstové variantě se světová ekonomika do poloviny století více než ztrojnásobí. V jiné může svět zažít nejslabší tempo růstu od druhé světové války.
Jde naklonovat salát s prasetem a udělat z toho jídlo? Ano! Jde udělat z většiny lidí vynálezce, kteří se tím uživí přes sociální sítě? Minimálně Mark Zuckerberg si myslí, že ano. 
Zuckerbergova TL:DR, aneb přečetli jsme za vás
Enjoy
O budoucnosti se rozhoduje dřív, než si myslíme
„Nikdo nedokáže přesně předpovědět, jak bude rok 2050 vypadat, ale síly, které jej formují, jsou už viditelné,“ říká Alan Iny, partner a ředitel BCG, člen BCG Institute a spoluautor studie.
Podle něj je proto chyba připravovat firmy nebo státy pouze na jednu očekávanou verzi budoucnosti.
„Plánování jediné budoucnosti je hazardní hra. Výhodu budou mít lídři, kteří se připraví na více možných budoucností a jednají tak, aby je formovali, než bude jasné, jakým směrem se svět bude ubírat.“
Rok 2050 se může zdát vzdálený. BCG ale upozorňuje, že rozhodující mohou být kroky učiněné už během příštích pěti let.
A největší otázkou nakonec nemusí být, jak chytrá umělá inteligence bude. Mnohem důležitější může být, komu bude patřit, kdo nastaví pravidla a kdo si rozdělí bohatství, které vytvoří.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
