Reklama

Přehledně: Co přinesl klimatický summit

Klimatický summit v Glasgow
ČTK
Lukáš Kovanda

Dvoutýdenní konference ve skotském Glasgow, která včera skončila, přinesla některé průlomové závazky, pravidla pro nově ustavený světový trh s emisními povolenkami a několik odvážných příslibů, které teprve prověří čas, říká Lukáš Kovanda.

Osm klíčových bodů klimatického summitu v Glasgow

1) Útlum ve využívání uhlí 

Na poslední chvíli se znění závěrečného komuniké summitu změnilo. Místo závazku „postupného úplného útlumu“ těžby a využívání uhlí v něm stojí závazek „postupného útlumu“. Zmírnění dikce si vynutil tlak Číny a Indie. I tak jde však o vůbec první zmínku uhlí v závěrečném komuniké vrcholných klima-summitů, jež se pod hlavičkou OSN konají každoročně (s výjimkou loňska) od roku 1995. Tato zvláštní pozornost věnovaná uhlí, resp. záměru se jej zbavit, tedy značí průlom. Nicméně původní návrh znění komuniké počítal s razantnější dikcí: uhlí mělo být „vypuzeno na smetiště dějin“.

Rektor České zemědělské univerzity profesor Petr Sklenička

Chytrou krajinu u Lán za 100 milionů obdivuje celý svět, říká rektor ČZU Sklenička

Česká krajina po roce 2050 bude vypadat bohužel jinak, než jsme dnes zvyklí, říká rektor České zemědělské univerzity, profesor Petr Sklenička. „Abychom si to představili, můžeme se zajet podívat do Řecka, Španělska nebo třeba Portugalska. Ale ne do přímořských hotelových resortů all inclusive, kam jezdíme na dovolenou. Pěkně do vnitrozemí, kde zelenou barvu v krajině vystřídala šedá,“ říká akademik, který stojí za stamilionovým projektem Chytrá krajina 2030+.

Přečíst článek

2) Dohoda USA a Číny 

To, že se dva největší světoví znečišťovatelé chtějí v otázce klimatu dohodnout na společných cílech, představuje největší překvapení summitu. Obě země spolu jinak vedou obchodní válku, kterou mnozí mají za začátek jakési obdoby studené války. Nicméně žádné konkrétní opatření z jejich dohody zatím neplyne. Pozitivní je ovšem to, že „spolu vůbec mluví“.

3) Světový obchod s povolenkami

Obchodování s emisními povolenkami v důsledku summitu získá celosvětově uplatnitelná pravidla a gesci OSN. Dosud je obchodování spíše záležitostí dvoustranných dohod mezi konkrétními státy, příp. se rozvíjí třeba v rámci trhu EU trh s emisními povolenkami. Ten má zrovna ale své „ale“. Země typu Španělska, Polska nebo i ČR si stěžují na jeho špatné fungování. Zejména jim vadí to, že s povolenkami obchodují také třeba banky a fondy, které prý svými spekulacemi vyhánějí cenu povolenek do výšin, což následně až příliš zdražuje elektřinu či plyn dodavatelům typu Bohemia Energy (kteří pak krachují) a samozřejmě domácnostem.

Státy světa odhlasovaly v Glasgow společné znění klimatické dohody

Dvě stě států na konferenci COP26 odhlasovalo společné znění klimatické dohody

Představitelé téměř 200 zemí světa se dnes na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie. Formulace závazku byla pod tlakem Číny a Indie ale na poslední chvíli oslabena a namísto původně navrhovaného postupného zavržení uhlí hovoří jen o postupném omezení jeho používání. Mnoho delegátů vyjádřilo z ústupku těmto dvěma zemím zklamání, ale kvůli "vyššímu dobru" pro text nakonec hlasovalo.

Přečíst článek

Reklama

4) Metan na scéně 

Poprvé je v závěrečném komuniké summitu explicitně zmíněný metan. Více než sto zemí se zavázalo snížit jeho emise, které jsou mnohem škodlivější než emise oxidu uhličitého, tedy jiného skleníkového plynu, na který dosud byla upřena pozornost takřka výhradně.

5) Mezinárodní pomoc při klimatické katastrofě

Závěrečné komuniké summitu poprvé obsahuje závazek mezinárodní pomoci zemím stiženým katastrofální klimatickou pohromou. Konkrétní mechanismus pomoci však ještě musí být doladěn – což je jeden z úkolů pro příští klimatický summit OSN, jež se bude konat za rok v Egyptě.

6) Stop odlesňování

Řada vedlejších dohod summitu očekávání spíše nenaplnila. Dohoda stovky států, které reprezentují 85 procent světových lesů, je však jiná. Obsahuje totiž závazek ukončení odlesňování. Signatářem je i Brazílie, domovina „plic světa“, Amazonského deštěného pralesu.

Jan Czudek, šéf Třineckých železáren

Green Deal jsme nechtěli. Ale české firmy to zvládnou, říká Chrenkův muž

Jan Czudek je viceprezidentem českého Svazu průmyslu. Zároveň je deset let šéfem Třineckých železáren, což je jedna z největších českých fabrik. Koncern zaměstnává patnáct tisíc lidí a vyrábí ocel. Koleje, trubky. A další ocelové komponenty. Czudka magazín Forbes ve své nové anketě vyhodnotil jako druhého nejlepšího generálního ředitele v Česku. On sám prožil celou pracovní kariéru, přes třicet let, v jedné továrně. Pro majitele, miliardáře Tomáše Chrenka, ji přitom významně rozvinul. Nyní je pro firmu jednou z hlavních výzev energetická doktrína Green Deal. Stejně jako pro celé Česko. Jak jde dohromady výroba oceli a ekologie?

Přečíst článek

7) Banky budou bezuhlíkové. Až na ty čínské 

Finanční společnosti – banky, pojišťovny, fondy, investoři –, dohromady představující 130 bilionů dolarů světových aktiv, se zavázaly dekarbonizovat svůj byznys do poloviny století. Jinými slovy, znečišťovatelé typu uhelných dolů či uhelných elektráren budou mít stále obtížnější přístup k získání úvěru a obecně financování, což může znemožnit jejich další rozvoj i samotný provoz. Potíž tkví v tom, že dohodu nepodepsaly tři největší světové banky. Ty jsou vesměs čínské a představují klíčové globální poskytovatele financí uhelnému průmyslu.  

8) 1,8 stupňů Celsia 

Pokud se státům podaří dodržet všechny závazky summitu – což je opravdu odvážný předpoklad –, oteplí se planeta v porovnání s předprůmyslovou érou průměrně o 1,8 stupně Celsia. Cílem podle environmentalistů mělo být oteplení nejvýše o 1,5 stupně. Z tohoto hlediska tedy zůstal klíčový cíl summitu nenaplněn.

>>>>VŠE O ZELENÝCH INVESTICÍCH NAJDETE V RUBRICE ESG<<<<

Projekt Duga v Bělehradu.

Levnější pozemky a rychlejší „stavebko” žene české developery na Balkán

Výhodnější odkup pozemků a především rychlejší stavební řízení vhání tuzemské developery do Bělehradu. V srbské metropoli staví byty, kanceláře i logistická centra.

Přečíst článek

Elon Musk

Musk prodal další své akcie v Tesle. Dohromady už za skoro sedm miliard

Šéf amerického výrobce elektromobilů Tesla Elon Musk v pátek pokračoval v prodeji svých akcií v podniku. Od začátku týdne tak prodal akcie Tesly v celkové hodnotě 6,9 miliardy dolarů (zhruba 152 miliard korun). Informovala o tom agentura Reuters.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Doporučujeme