Duda: Válkou vyčerpané Rusko nepřestává být hrozbou. Musíme se vyzbrojit
Rusko je po více než třech letech agrese vůči Ukrajině vyčerpané. Není tak nyní připraveno zaútočit na jinou zemi, do budoucna ale představuje skutečné riziko, řekl novinářům končící polský prezident Andrzej Duda při příchodu na jednání lídrů členských států Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu.
NATO se podle končícího polského prezidenta Andrzeje Dudy musí na potenciální hrozbu ze strany Ruska připravit a zvýšit obranné výdaje. „Je to absolutně nezbytné pro naši bezpečnost a budoucnost,“ poznamenal prezident země, která od začátku ruské agrese v únoru 2022 napadenou Ukrajinu výrazně podporuje.
Ministři obrany zemí NATO podpořili začátkem června v přípravě na summit nové alianční závazky, kterými chtějí přispět k lepší obranyschopnosti států bloku. K jejich dosažení je ale podle šéfa aliance Marka Rutteho potřeba více peněz. Navrhl proto zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP: 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
Zástupci členských zemí NATO se v neděli dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se aliančního summitu, která počítá se zvýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP do roku 2035, uvedli podle agentury Reuters před vrcholnou schůzkou v Haagu diplomaté. Reuters píše, že se tak podařilo překonat dosavadní námitky Španělska. Podle deníku El País ale španělský premiér Pedro Sánchez dojednal s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem úpravy navrženého textu, díky kterým se pětiprocentní závazek nebude na Španělsko plně vztahovat.
NATO směřuje k pěti procentům HDP na obranu. Španělsko má výjimku
Politika
Duda řekl, že za Polsko, které vydává na obranu nejvíc peněz v poměru k HDP z aliance, by byl pro dosažení cíle už v roce 2030. Sám podle svých slov téma položil jako první na stůl už dříve, hovořil o tom s předchozím americkým prezidentem Joem Bidenem i s nynější hlavou státu Donaldem Trumpem, který byl tehdy prezidentským kandidátem.
Uvedl, že tehdy prosazoval to, aby země NATO vydávaly stejné peníze na obranu jako za dob studené války. „Je to nutné. Vidíme hrozbu ruské potenciální agrese, ruskou imperialistickou politiku,“ řekl ve středu v Haagu před začátkem summitu NATO. Věří, že na navýšení závazků naleznou spojenci shodu.
Maďarský premiér Viktor Orbán při dnešním příjezdu na jednání uvedl, že za největší hrozbu považuje to, že Evropa ztrácí svou konkurenceschopnost v globálním obchodě. Litevský prezident Gitanas Nauseda, který hovořil s novináři hned po něm, s ním zčásti souhlasil. „Na druhou stranu bez bezpečnosti jsou veškerá další témata irelevantní,“ uvedl Nauseda. „Když přijdeme o svou územní celistvost, k čemu nám bude konkurenceschopnost?“ poznamenal.
Severoatlantická aliance se má na summitu v Haagu shodnout na zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP. Generální tajemník NATO Mark Rutte považuje za největší a přímou hrozbu pro NATO Rusko. Uvedl, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur, a právě NATO musí zajistit, aby Ukrajina, která se od roku 2022 brání ruské agresi, měla pro svou obranu vše potřebné.
Agentura Bloomberg spočítala, kolik by svět stála válka mezi NATO a Ruskem
Politika
