REPORTÁŽ: Výjimečná příroda i milionový byznys. Nahlédněte na Moherské útesy do Irska
Moherské útesy jsou jedním z největších symbolů Irska. Přírodní unikát je i výnosným byznysem, který sice statisícům turistů usnadňuje život, ale na druhou stranu také útesům ubírá mnohé z jejich dřívější divokosti.
Moherské útesy na západě Irska jsou po dublinském pivovaru Guinness, výrobci typického tmavého moku, druhou nejnavštěvovanější atrakcí v zemi. Pokud jste zahlédli nějaké typické obrázky ze „smaragdového ostrova“, byl to dost pravděpodobně tento fascinující kus země. Přestože v Evropě i v Irsku najdete vyšší útesy, tyto jsou pro svou majestátnost jedním ze symbolů ostrova.
Velmi dávno, zhruba před 300 miliony let, čtrnáctikilometrový břidlicovo-pískovcový skalní útvar představoval okraj delty obrovské řeky. Nyní tvoří pobřeží Atlantského oceánu. V nejvyšším bodě mají útesy až 214 metrů, což je úctyhodná výška, ale třeba útesy Slieve League Cliffs o něco více na severu ostrova ji překonají, jsou ale o něco pozvolnější a členitější. Moherské útesy jsou jeden velký zlom – země, stále země a najednou takřka bez varování kolmý sráz do moře.
Ostrov Platte je dosažitelný pouze private jetem. Pro ty, kdo milují luxus, soukromí, i bohatý podmořský život, je ale tahle "placka" uprostřed Indického oceánu téměř povinnost. Ubytovali jsme se v jedné z padesáti vilek, které zde postavila společnost Waldorf Astoria. Noc tu vyjde asi na 50 tisíc korun, ale stojí to za to. 
REPORTÁŽ: Ostrov Platte nabízí mnohem víc než jen bílé písky a soukromí
Enjoy
Kromě geologů si na své mohou přijít i milovníci zvířat, zejména pozorovatelé ptáků, jejichž druhů tu hnízdí velké množství. Je možné zahlédnout i zajímavé černobílé papuchalky. V moři jsou pak k vidění delfíni, žijí v něm i velicí žraloci velicí. Prý mohou dorůst až 12 metrů, což z nich dělá druhé největší paryby světa. Ovšem v klidu, žádné katastrofy jako ve filmu Čelisti nehrozí, pomalý obr pojídá plankton a na lidi neútočí.
Statisíce návštěvníků, miliony eur
Procházka po útesech skýtá nevšední pohledy (sami se přesvědčte v galerii). Cliffs of Moher však jsou také obrovský byznys. Trochu čísel: V minulém roce je navštívilo skoro 1 300 000 návštěvníků, předcovidové statistky ale pamatují i 1,6 milionu. Počty se opět rok od roku zvyšují, takže loni útesy vydělaly 13,8 milionu eur.
Zajímavé je, že skoro polovinu návštěvníků tvoří turisté z USA, pro které je Irsko populární destinací (ostatně, mnoho z nich tu má kořeny). Výrazně více lidí s irským původem žije jinde ve světě než v Irsku, odkud se miliony lidí začaly stěhovat po velkém hladomoru v polovině 19. století a vlastně se stěhují dodnes.
Provozovatel má příjmy převážně z přilehlého parkoviště. Za auto na místě zaplatíte 12 eur na osobu, při předchozí online rezervaci to může být i méně. Pokud sem dorazíte po pobřežní cestičce z Doolinu nebo Liscannoru, užijete si výhled zadarmo. Nyní jsou ale její části zavřené kvůli bezpečnosti – každý rok se tu stane několik neštěstí nebo sem někdo přijede ukončit život (proto jsou všudy ony cedule s nabídkou pomoci).
Ráj pro (instagramové) turisty
Ostatně Moherské útesy jdou turismu naproti už pěknou řádku let. Místní landlord a člen londýnského parlamentu Cornelius O'Brien prý předběhl svoji dobu. Už v roce 1835 na útesu nechal postavit věžičku, která je dnes po něm pojmenovaná, a připravil zázemí pro stovky Angličanů, které sem už v turistickém pravěku mířily. Správně očekával, že cestovní ruch nastartuje ekonomiku a pozvedne ne zrovna bohatý zemědělský region.
Dnes by se možná nestačil divit, jaký jeho myšlenka vzala spád. Že se člověk nedostane až k okraji, je vzhledem k nestabilnímu povrchu pochopitelné. K zamyšlení jsou však další věci. V roce 2007 se kousek od útesu otevřelo do skály vytesané návštěvnické centrum s galerií, restaurací i obchody a přímo k útesům vede vyasfaltovaná cesta. Ráj pro turistiku v době Instagramu. Z Dublinu sem denně jezdí nespočet autobusů, jejichž osazenstvu stačí jen vyskočit, rychle v teniskách či pantoflích a někdy i cigaretou v ruce vyfotit „zálesácké“ selfie. Kdo zažil putování kolem útesů ve Walesu nebo na odlehlých Shetlandách, si lehce může připadat jako v nějakém lunaparku.
Ze Shetland je to prý na severní pól blíže než do Londýna, a je to znát. Nejenom tím, že je tu mnohem větší zima. Kdyby se tu nemluvilo anglicky, a na hlavní ulici v Lerwicku obchody nenabízeli Fish and Chips, člověk by si mohl připadat jako ve Skandinávii.
REPORTÁŽ: Vikingové, papuchalkové, ropa a Jimmy Perez. Shetlandy jsou jiná Británie
Enjoy
Kdo má silný žaludek a nebojí se vln, může seskočit dolů do Doolinu a nastoupit na loďku. Ta denně jezdí na nedaleké Aranské ostrovy nebo na vyjížďku kolem útesů. Kinedryl s sebou, opravdu… Jinak ale uvidíte kromě útesů z jiného úhlu s trochou štěstí nějaké to zvíře a jeskyni, kde se natáčel Harry Potter a Princ dvojí krve.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
