Na malém pozemku u brněnské výpadovky vznikl dům jako pevnost. Uvnitř skrývá dvě atria a bazén
Na jižním okraji Brna, mezi zahrádkářskými koloniemi, novou rezidenční výstavbou a průmyslovými provozy, vznikl rodinný dům, který se místo otevírání do okolí obrací dovnitř. Architekti Petr Štukheil a Vladimír Šobich na parcele o pouhých 307 metrech čtverečních vytvořili minimalistický bílý monolit se dvěma atrii a ochlazovacím bazénem.
Na okraji Brna se město rozpadá do zvláštní směsi. Zahrádkářské kolonie střídají nové rodinné domy, průmyslové areály a komunikace směřující ven z města. Právě do takového prostředí vložili architekti Petr Štukheil a Vladimír Šobich dům, který se nesnaží okolní chaos napravit ani napodobovat. Místo toho se od něj téměř demonstrativně odvrací.
Z ulice působí jako jednoduchý bílý monolit. Minimum otvorů, čistá geometrie, vysoké stěny a téměř žádná snaha ukazovat, co se děje uvnitř. Dům si vytváří vlastní hranici mezi vnějším světem a soukromím rodiny.
Právě uzavřenost je jeho hlavním architektonickým principem.
Dům obrácený dovnitř
Architekti pracovali s parcelou o rozloze pouhých 307 metrů čtverečních. Na tak omezené ploše přitom vzniklo plnohodnotné rodinné bydlení, jehož hlavními venkovními prostory nejsou klasické zahrady kolem domu, ale atria ukrytá uvnitř dispozice. Dvě z nich jsou zcela soukromá. Jedno je zelené, druhé dlážděné a doplněné ochlazovacím bazénem. Třetí atrium směřuje k ulici a funguje jako poloveřejný prostor před hlavním vstupem.
„Dům stojí jako tichý monolit, odříznutý od okolního světa, s tváří obrácenou dovnitř,“ charakterizují svůj návrh sami architekti. Podle nich právě minimalistická hmota a uzavřená kompozice vytvářejí hranici mezi neuspořádaným okolím a klidným vnitřním světem domu.
Uprostřed domu je pevné jádro
Dispozice je založená na centrálním jádru, do kterého architekti soustředili vstup, schodiště, technické zázemí a hygienické místnosti.
Na západní straně přízemí se kolem něj rozvíjí hlavní obytný prostor: kuchyň, jídelna a obývací pokoj. Velkoformátové prosklení ho propojuje s dlážděným atriem a bazénem. Na opačné straně domu je pracovna, případně pokoj pro hosty, orientovaný do zeleného atria. Soukromější část bydlení se přesouvá do patra. Tam se nachází ložnice a dětský pokoj, oba s výhledy do zeleně.
Právě práce s atrii umožnila architektům dostat do poměrně kompaktního domu dostatek světla a zároveň zachovat soukromí, které by na podobně sevřené a různorodě zastavěné parcele bylo jinak obtížné získat.
Místo velké zahrady několik přesně vymezených světů
Dům je zajímavý i tím, jak pracuje s představou rodinného bydlení na předměstí. Nesnaží se maximalizovat klasickou zahradu kolem domu, ale venkovní prostor rozděluje do několika menších, jasně definovaných částí.
To je strategie, která se objevuje stále častěji u staveb na menších městských parcelách: namísto jednoho otevřeného pozemku vzniká série intimních venkovních pokojů. Výhodou je větší soukromí a možnost přesně řídit vztah interiéru k okolí.
Jak postavit současný dům v historickém prostředí, aby v něm nepůsobil jako cizí těleso? Architekti ze studia SENAA v Bukovanech ukazují, že moderní bydlení může respektovat tradiční tvar, materiály i charakter místa.
Jak postavit moderní dům na vesnici a nepokazit ji. Architekti ukazují cestu
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
