Kvetoucí Sahara. Poušť byla před tisícovkami let prosperující lokalitou s unikátním obyvatelstvem
Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží Severní Afriky k jejím západním břehům, a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme 11 zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes, napsala agentura Reuters.
V období před 14 500 lety až před 5000 lety byla Sahara bujnou zelenou savanou bohatou na naleziště vody a překypující životem. A podle DNA, které vědci získali z pozůstatků lidí žijících na dnešním území Libye před 7000 lety, byla tato také domovem neznámé lidské rodové linie, jejíž příslušníci zůstávali izolováni od zbytku světa.
Vědci analyzovali genomy lidí, kteří žili na území, jež se dnes označuje termínem "zelená Sahara". DNA získali ze dvou žen pohřbených ve skalním výklenku v Takarkori - vzdálené oblasti na jihozápadě Libye. Příroda obě ženská těla zachovala a představují tak nejstarší známé mumifikované lidské pozůstatky.
Skupina lidí popírající klimatickou změnu našla novou hvězdu v keňském farmáři Jusperu Machoguovi. Na sociálních sítích se Machogu proslavil jako propagátor fosilních paliv v Africe, ale jeho kampaň má ještě další rozměr, který zůstává na první dojem skrytý, píše britský server BBC.
Výdělečný vedlejšák. Farmář z Keni je šampionem v popírání klimatické změny
Enjoy
"Kdysi dávno byla oblast Takarkori bujnou savanou s nedalekým jezerem. Dnes je to vyprahlá pouštní krajina," řekl Johannes Krause z německého institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, který je také jedním z autorů studie publikované tento týden v časopise Nature. Díky genomům vědci zjistili, že obyvatelstvo z Takarkori tvořilo jiný a doposud neznámý lidský rod, který žil po tisíce let odděleně od subsaharské a euroasijské populace.
"Je to fascinující, v genomech lidí z Takarkori jsme nenašli žádný významný genetický vliv subsaharských komunit z jihu ani blízkovýchodních a prehistorických evropských skupin na severu. To značí, že tito lidé zůstali geneticky izolovaní, přestože se věnovali chovu zvířat - tedy šlo o kulturní inovaci, která vznikla mimo Afriku," řekl Krause.
Archeologické poznatky naznačují, že tito lidé se živili pastevectvím. Artefakty, které archeologové v oblasti nalezli, zahrnují nástroje z kamene, dřeva nebo zvířecích kostí. Dále se našla keramika, pletené koše a vyřezávané figurky.
Nejlepší časy globalizovaného světa jsou již za námi, říká Peter Garnry, hlavní akciový stratég dánské Saxo Bank. Přichází doba deglobalizace, či fragmentace světového hospodářství. Garnry nevěří v brzký pokles inflace ke dvěma procentům. „Dlouhodobě nás čeká inflace v rozpětí tří až čtyř procent. Pokud nemůžete mít hladce fungující globální ekonomiku, potřebujete více investic. Zdroje budou hůře dostupné a vše bude logicky dražší,“ říká v rozhovoru pro Newstream.
Globální ekonomika si prochází rozvodem. Po něm bude vše dražší
Money
Předkové obou nalezených jedinců v Takarkori pocházejí podle vědců ze severoafrické rodové linie, která se oddělila od subsaharských obyvatel přibližně před 50.000 lety. Zhruba v této době došlo k tomu, že lidé začali z Afriky odcházet do Evropy, Asie a na Blízký východ a stali se tak předky všech lidí mimo Afriku. "Lidská linie z Takarkori pravděpodobně představuje zbytky genetické rozmanitosti, která panovala v severní Africe v období před 50 až před 20 tisíci lety," uvedl Krause.
Migrace ze severu
"Genetické důkazy svědčí o tom, že před 20 tisíci lety začali do Severní Afriky přicházet ve velkém lidé z východního Středomoří. Po nich následovala migrace z Pyrenejského poloostrova a Sicílie. To bylo asi před 8000 lety. Přesto rodová linie z Takarkori zůstala pro nás z neznámých důvodů nedotčená a to mnohem delší dobu, než bychom očekávali. Vzhledem k tomu, že Sahara se stala obyvatelnou teprve před 15.000 lety, zůstává jejich první vlast neznámá," řekl dále Krause.
Tak tomu bylo po většinu času do doby, než se Sahara stala opět nehostinnou. Na konci teplejšího a vlhčího klimatického vývoje, který je také znám pod označením "africké vlhké období", se Sahara proměnila do podoby, jakou známe dnes. Stalo se tak asi 3000 let př.n.l.
Příslušníci našeho rodu Homo sapiens, který se rozšířil mimo Afriku, se smísili s člověkem neandertálským, jenž tou dobou už pobýval v několika oblastech Euroasie. Zanechali tak po sobě trvalé genetické dědictví v dnešních neafrických populacích. Obyvatelé "zelené Sahary" však nesou jenom minimální stopu genetické informace neandrtálců, což dokládá, že s okolním světem přišli do kontaktu jen velmi málo.
Ačkoliv populace z Takarkori vymizela zhruba před 5000 lety v době, kdy končilo africké vlhké období a kdy se sem vrátila poušť, jejich stopy lze nalézt u různých severoafrických skupin dodnes, uvedl Krause. "Jejich genetické dědictví nabízí nový pohled na dávnu historii regionu," dodal.
Většina zemí na naší zeměkouli usiluje o potravinovou soběstačnost a v současnosti se toto téma stává pro mnoho zemí naprostou prioritou, upozorňuje pro server Export.cz Karolína Bartošová z ministerstva zemědělství. Obavy o nedostatek potravin umocňují válečné konflikty. Ruská agrese na Ukrajině narušila dodávky obilí do rozvojového světa. Nabídka tuzemských exportérů míří právě k potřebám rozvoje agrárního sektoru, který musí produkci potravin zajistit.
Od strojů k pivu. Česko nabízí trumfy pro boj o dostatek potravin
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
