Smrt jako tabu. Pořád o ní neumíme mluvit, shodli se Urza a Řezník v podcastu Sedm hříchů dobré společnosti
Sex, drogy a rock ‘n‘ roll. To jsou hříchy, které v moderní společnosti zná téměř každý a přestávají být tabu. Tedy alespoň pokud se to s nimi nepřehání, zazní v pilotní epizodě nové podcastové série Sedm hříchů dobré společnosti, do které si moderátorka Sara Polak pozvala propagátora svobody Martina Urzu a umělce Martina Pohla, známého jako rapper Řezník. V podcastu se shodují na tom, že k největším společenským tabu dneška patří umírání, smrt a bolest, kterou přináší.
Co jsou největší společenská tabu dneška? Na tuto otázku hledá odpovědi pilotní díl nové podcastové série Sedm hříchů dobré společnosti. Moderátorka Sara Polak v něm přivítá Martina Urzu a Martina Pohla, alias Řezník.
Společně probírají hranice svobody jednotlivce, cenzuru, to, jaký dopad na občanskou zodpovědnost má školství, dotknou se také závislostí. Přesto za skutečné tabu současné společnosti považují téma trochu jiné – umírání a smrt.
„Myslím, že ve společnosti dnes skutečně existují tři velká tabu: sex, drogy a smrt, přičemž o těch prvních dvou se alespoň do určité míry začíná mluvit, čímž se odtabuizovávají. U smrti k tomu nedochází. Spousta lidí pak žije, jako kdyby smrt neexistovala, což ale není dost dobře možné,“ říká Urza. „Musíme smrt vrátit do svých životů, přemýšlet o ní, pracovat s ní,“ dodává.
Za největší úspěch Alena Votavová nepovažuje ocenění ani kariérní milníky, ale možnost změnit tvář umírání v regionu. Díky ní a jejímu týmu mohou lidé v Karlovarském kraji odcházet ze života doma, obklopeni blízkými. V rozhovoru mluví nejen o těžkostech s financováním a systémovou podporou, ale i o osobních hodnotách, inspiracích a vděčnosti za běžné každodenní okamžiky. Alena Votavová, ředitelka Hospice Sv. Jiří v Chebu je jednou z nominovaných na ocenění Impakt Awards by Newstream. 
Důstojně až do konce. Plníme lidem přání zemřít doma, říká ředitelka hospice v Chebu
Filantropie
Když nejsou peníze na pohřeb
Vytěsnění smrti se podle hudebníka a filmaře Martina Pohla alias Řezníka promítá také do způsobu, jakým pohřbíváme. Pohl, který se během studií zabýval marketingem v pohřebnictví, upozorňuje na význam samotného rituálu rozloučení.
V českém prostředí podle něj řada pohřbů probíhá bez obřadu. Tím ale mizí moment, kdy rodina a přátelé mohou smrt společně prožít a s člověkem se symbolicky rozloučit.
„Někdy to je jen proto, že na pohřeb nemají peníze, protože to není levná záležitost. Ostatně někteří starší lidé si šetří na vlastní pohřeb,“ připomíná Martin Pohl. Podle něj by se právě tato oblast mohla zlepšit na úrovni celého systému.
Otázky, které mohou bolet
Co dalšího v pilotní epizodě zazní? Urza a Pohl se věnují svobodě jednotlivce a jejím hranicím v rámci společnosti a společenských norem. Dále se věnují tvorbě, ať už umělecké, které se věnuje Pohl, tak i aktivismu, které je vlastní Urzovi.
Původní profesí archeoložka Sara Polak v podcastu navazuje na svůj výzkum LIMINAL při CIIRC ČVUT, který se zabývá tím, jak se lidé, instituce a společnosti adaptují na technologické a společenské změny. A podle jejích vlastních slov bude série pro posluchače často hraniční a kontroverzní.
„Archeologie i antropologie mají nepříjemný zvyk šťourat do příběhů, které si o sobě společnost vypráví. Ptají se, jestli status quo opravdu funguje, proč některé společnosti zvládnou změnu a jiné ne a proč lidé často dělají něco úplně jiného, než tvrdí. V době AI je podle mě tahle schopnost ještě důležitější. Technologie nám může dát obrovské množství odpovědí, ale pořád potřebujeme lidi, kteří dokážou položit nepříjemnou otázku a nebát se toho,“ říká moderátorka.
„A dělat něco nového vždycky obsahuje určitou neměřitelnou alchymii – znalosti, intuici, odvahu, emoce, někdy i drzost. Protože ji neumíme dát do tabulky, často nás znervózňuje. A to, co neumíme jednoduše zařadit, rádi označíme za kontroverzní. Nebo za hřích,“ dodává k podcastové sérii Sedm hříchů dobré společnosti. Ta vznikla z iniciativy JT International a premiérový díl najdete každou druhou středu na newstream.cz, na svých oblíbených podcastových platformách a také YouTube Good Company Circle.
Co mají společného Řezník, Urza, chirurg Tomáš Šebek, olympionička Patrícia, boxerka Fabiána Richter a režiséři? A jak do toho zapadá byznys, gambling, a sex? Nová série podcastu Good Company Circle Sedm hříchů dobré společnosti staví velmi rozdílné osobnosti před témata, podle kterých rádi soudíme druhé – od svobody, ambicí a závislosti po manipulaci nebo násilí. Nehledá viníky ani správné odpovědi. Zkoumá, co nás skutečně pohání, proč se naše hodnoty někdy rozcházejí s tím, jak žijeme, a zda spolu dokážeme mluvit i přes zásadní rozdíly. Protože právě na tom stojí odolnost společnosti v době AI.
Startuje podcast Sedm hříchů dobré společnosti. S vlivnými osobnostmi se zaměří na společenská tabu
Leaders
Silné příběhy s konci, které jen málokdo označí za šťastné. Pro pacienty s neléčitelnými onemocněními ale může být odchod doma v kruhu blízkých největší výhrou. Umožňují jim to mobilní hospice. Postupně jich přibývá, musejí však bojovat se stigmatizací i nejistým financováním. „V hospicích jsou šťastní, když z veřejných peněz pokryjí půl roku fungování, zbytek si musí sehnat jinde. Velmi důležitou roli v jejich rozvoji hraje soukromý sektor,“ říká Radek Perman, místopředseda představenstva Buřinky.
Paliativa se týká každého z nás, ale zatím se o ní ve společnosti bavit nechceme, říká Radek Perman z Buřinky
Filantropie
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
