Smrt jako tabu. Pořád o ní neumíme mluvit, shodli se Urza a Řezník v podcastu Sedm hříchů dobré společnosti
Sex, drogy a rock ‘n‘ roll. To jsou hříchy, které v moderní společnosti zná téměř každý a přestávají být tabu. Tedy alespoň pokud se to s nimi nepřehání, zazní v pilotní epizodě nové podcastové série Sedm hříchů dobré společnosti, do které si moderátorka Sara Polak pozvala propagátora svobody Martina Urzu a umělce Martina Pohla, známého jako rapper Řezník. V podcastu se shodují na tom, že k největším společenským tabu dneška patří umírání, smrt a bolest, kterou přináší.
Co jsou největší společenská tabu dneška? Na tuto otázku hledá odpovědi pilotní díl nové podcastové série Sedm hříchů dobré společnosti. Moderátorka Sara Polak v něm přivítá Martina Urzu a Martina Pohla, alias Řezník.
Společně probírají hranice svobody jednotlivce, cenzuru, to, jaký dopad na občanskou zodpovědnost má školství, dotknou se také závislostí. Přesto za skutečné tabu současné společnosti považují téma trochu jiné – umírání a smrt.
„Myslím, že ve společnosti dnes skutečně existují tři velká tabu: sex, drogy a smrt, přičemž o těch prvních dvou se alespoň do určité míry začíná mluvit, čímž se odtabuizovávají. U smrti k tomu nedochází. Spousta lidí pak žije, jako kdyby smrt neexistovala, což ale není dost dobře možné,“ říká Urza. „Musíme smrt vrátit do svých životů, přemýšlet o ní, pracovat s ní,“ dodává.
Za největší úspěch Alena Votavová nepovažuje ocenění ani kariérní milníky, ale možnost změnit tvář umírání v regionu. Díky ní a jejímu týmu mohou lidé v Karlovarském kraji odcházet ze života doma, obklopeni blízkými. V rozhovoru mluví nejen o těžkostech s financováním a systémovou podporou, ale i o osobních hodnotách, inspiracích a vděčnosti za běžné každodenní okamžiky. Alena Votavová, ředitelka Hospice Sv. Jiří v Chebu je jednou z nominovaných na ocenění Impakt Awards by Newstream.
Důstojně až do konce. Plníme lidem přání zemřít doma, říká ředitelka hospice v Chebu
Filantropie
Když nejsou peníze na pohřeb
Vytěsnění smrti se podle hudebníka a filmaře Martina Pohla alias Řezníka promítá také do způsobu, jakým pohřbíváme. Pohl, který se během studií zabýval marketingem v pohřebnictví, upozorňuje na význam samotného rituálu rozloučení.
V českém prostředí podle něj řada pohřbů probíhá bez obřadu. Tím ale mizí moment, kdy rodina a přátelé mohou smrt společně prožít a s člověkem se symbolicky rozloučit.
„Někdy to je jen proto, že na pohřeb nemají peníze, protože to není levná záležitost. Ostatně někteří starší lidé si šetří na vlastní pohřeb,“ připomíná Martin Pohl. Podle něj by se právě tato oblast mohla zlepšit na úrovni celého systému.
Otázky, které mohou bolet
Co dalšího v pilotní epizodě zazní? Urza a Pohl se věnují svobodě jednotlivce a jejím hranicím v rámci společnosti a společenských norem. Dále se věnují tvorbě, ať už umělecké, které se věnuje Pohl, tak i aktivismu, které je vlastní Urzovi.
Původní profesí archeoložka Sara Polak v podcastu navazuje na svůj výzkum LIMINAL při CIIRC ČVUT, který se zabývá tím, jak se lidé, instituce a společnosti adaptují na technologické a společenské změny. A podle jejích vlastních slov bude série pro posluchače často hraniční a kontroverzní.
„Archeologie i antropologie mají nepříjemný zvyk šťourat do příběhů, které si o sobě společnost vypráví. Ptají se, jestli status quo opravdu funguje, proč některé společnosti zvládnou změnu a jiné ne a proč lidé často dělají něco úplně jiného, než tvrdí. V době AI je podle mě tahle schopnost ještě důležitější. Technologie nám může dát obrovské množství odpovědí, ale pořád potřebujeme lidi, kteří dokážou položit nepříjemnou otázku a nebát se toho,“ říká moderátorka.
„A dělat něco nového vždycky obsahuje určitou neměřitelnou alchymii – znalosti, intuici, odvahu, emoce, někdy i drzost. Protože ji neumíme dát do tabulky, často nás znervózňuje. A to, co neumíme jednoduše zařadit, rádi označíme za kontroverzní. Nebo za hřích,“ dodává k podcastové sérii Sedm hříchů dobré společnosti. Ta vznikla z iniciativy JT International a premiérový díl najdete každou druhou středu na newstream.cz, na svých oblíbených podcastových platformách a také YouTube Good Company Circle.
Co mají společného Řezník, Urza, chirurg Tomáš Šebek, olympionička Patrícia, boxerka Fabiána Richter a režiséři? A jak do toho zapadá byznys, gambling, a sex? Nová série podcastu Good Company Circle Sedm hříchů dobré společnosti staví velmi rozdílné osobnosti před témata, podle kterých rádi soudíme druhé – od svobody, ambicí a závislosti po manipulaci nebo násilí. Nehledá viníky ani správné odpovědi. Zkoumá, co nás skutečně pohání, proč se naše hodnoty někdy rozcházejí s tím, jak žijeme, a zda spolu dokážeme mluvit i přes zásadní rozdíly. Protože právě na tom stojí odolnost společnosti v době AI.
Startuje podcast Sedm hříchů dobré společnosti. S vlivnými osobnostmi se zaměří na společenská tabu
Leaders
Silné příběhy s konci, které jen málokdo označí za šťastné. Pro pacienty s neléčitelnými onemocněními ale může být odchod doma v kruhu blízkých největší výhrou. Umožňují jim to mobilní hospice. Postupně jich přibývá, musejí však bojovat se stigmatizací i nejistým financováním. „V hospicích jsou šťastní, když z veřejných peněz pokryjí půl roku fungování, zbytek si musí sehnat jinde. Velmi důležitou roli v jejich rozvoji hraje soukromý sektor,“ říká Radek Perman, místopředseda představenstva Buřinky.
Paliativa se týká každého z nás, ale zatím se o ní ve společnosti bavit nechceme, říká Radek Perman z Buřinky
Filantropie
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.