Dramatický osud se šťastným koncem. Zámecký areál ožil citlivou rekonstrukcí
Místo koníren vznikly výstavní prostory. A během rekonstrukce, během níž došlo i vyčištění od odpadu, odhalili studnu, o níž nikdo nevěděl. Rekonstrukce Červeného zámku, národní kulturní památky, udělala z místa turisticky atraktivní cíl.
Zámecký areál Hradec nad Moravicí je jedním z největších svého druhu v Česku. Kromě Červeného zámku, který prošel rekonstrukcí podle projektu Atelieru 38 (Jan Zelinka a Luděk Valík), zahrnuje dále Bílý zámek a Bílou věž.
Komplex koníren postavený na konci 19. století podle návrhu vratislavského architekta Alexise Langera nechal postavit Karel Maria Lichnovský. V roce 1913 se Lichnovští z Hradce nad Moravicí odstěhovali a začali ho užívat pouze pro občasné pobyty.
Na výsledek první etapy rekonstrukce se můžete podívat v následující galerii.
Z koníren resturace a hotel
Během první světové války ještě sloužily konírny armádě k ustájení koní a takzvaná sklepní stáj či Dolní konírny byly využívány jako nemocnice pro raněné a nemocné koně východní fronty, poté byly opuštěny zcela. Ve 30. letech minulého století chtěli majitelé objekt zbourat, k tomu ale nedošlo.
Na konci druhé světové války byl zámek poškozen bombardováním a také částečně vyhořel. Po válce byl provizorně opraven. V druhé polovině 50. let 20. století byly konírny adaptovány na restauraci s hotelem a společensko-kulturními prostorami. Další požár zasáhl objekt v roce 1972, po němž prošel na dlouhou dobu posledními úpravami.
Hlavní město zveřejnilo jména 15 architektonických týmů, které zpracují návrh budoucí podoby Vltavské filharmonie. V užším výběru se objevila i česká jména. „Do nominačního kola jsme mohli doložit vlastní reference ze staveb pracujících s akustikou, a tak jsme do toho šli samostatně. Jsem rád, že k tomu máme příležitost,“ říká architekt Petr Hájek.
Architekt Hájek: Místo na filharmonii je vybrané dobře. Dál od centra se staví líp
Leaders
Další rekonstrukční práce, zatím první etapa, byly ukončeny v roce 2021. Prioritou těchto úprav bylo v maximální míře zachovat historické prvky s ohledem na současné využití areálu. Autoři projektu zachovali historické režné zdivo včetně prvků z červeného pískovce. A rekonstrukce se dotkla i zámecké vyhlídky nebo nádvoří, kde přibyl vodní prvek.
Více o zajímavých rekonstrukcích tuzemských architektů můžete číst zde.
Můžeme mít přímo z mozku propojení s počítačem a internetem, takže bychom si mohli kdykoli „v hlavě“ vyhledat potřebné informace? Technika vyvíjená původně pro handicapované lidi něco takového zřejmě brzy dokáže i pro lidi zdravé.
Implantát v mozku: šance nebo hrozba? Pro Muska příležitost, kterou tlačí kupředu
Money
Jan Czudek je viceprezidentem českého Svazu průmyslu. Zároveň je deset let šéfem Třineckých železáren, což je jedna z největších českých fabrik. Koncern zaměstnává patnáct tisíc lidí a vyrábí ocel. Koleje, trubky. A další ocelové komponenty. Czudka magazín Forbes ve své nové anketě vyhodnotil jako druhého nejlepšího generálního ředitele v Česku. On sám prožil celou pracovní kariéru, přes třicet let, v jedné továrně. Pro majitele, miliardáře Tomáše Chrenka, ji přitom významně rozvinul. Nyní je pro firmu jednou z hlavních výzev energetická doktrína Green Deal. Stejně jako pro celé Česko. Jak jde dohromady výroba oceli a ekologie?
Green Deal jsme nechtěli. Ale české firmy to zvládnou, říká Chrenkův muž
Leaders
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
