Reklama

Vydali jsme nový magazín!

Objednávejte zde

Boj o pitnou vodu už dávno probíhá. Ve Středomoří si ji snaží zajistit odsolováním

Boj o pitnou vodu už dávno probíhá. Ve Středomoří si ji snaží zajistit odsolováním
iStock
 ČTK

Když si v Barceloně naplníte sklenici vodou z vodovodu, tak pětinu jejího obsahu tvoří voda z moře, která prošla zařízením na odsolování, a další pětinu voda z čističky. Právě tak zřejmě vypadá budoucnost pitné vody ve Středomořském regionu, kde teploty stoupají a srážky klesají více, než je světový průměr, píše deník The Wall Street Journal (WSJ).

Reklama

Dlouhotrvající sucho v Katalánsku přimělo tento španělský region k rychlé změně. Ještě před několika lety bylo zařízení na odsolování vody ve městě Llobregat, které zahájilo provoz v roce 2009, jen málo využívané a zajišťovalo jen pět procent pitné vody, která jinak pocházela především z nádrží a podzemních zásob. Od minulého léta však zařízení funguje na plné obrátky o dodává na 2000 litrů vody za sekundu. „Počet obyvatel roste, podnikatelské aktivity rostou, ale vody je spíše méně,“ řekl ředitel katalánské agentury pro vodu Samuel Reyes.

V zemích okolo Středozemního moře, která zažívají dlouhá sucha a pokles hladiny řek, které tečou z hor do moře, musí přizpůsobit svou infrastrukturu pro vodu. A snižující se přístup k pitné vodě představuje jednu z největších hrozeb pro celou oblast.

V italském regionu Apulie plánují vybudovat přes 100 kilometrů dlouhý produktovod za jednu miliardu eur (24 miliard korun). Nemá však převážet plyn nebo ropu, ale pitnou vodu. Podle projektu má přepravovat vodu z řek v Albánii do tohoto italského regionu, který nemá větší řeky ani vysoké hory se sněhovou pokrývkou. Kraj se zatím snaží naplno využít vodu, kterou má. Místní úřady plánují investice ve výši 1,7 miliardy eur (41 miliard korun) na opravy a modernizaci vodovodů, kde se nyní ztrácí zhruba 48 procent přepravované vody.

ČEZ přes svůj fond podpořil izraelský startup, který řeší plýtvání s vodou

Společnost Inven Capital ze skupiny ČEZ investovala do izraelské společnosti WINT zaměřené na úspory vody. Start-up se zabývá využitím umělé inteligence, která kontroluje plýtvání s vodou. V posledním kole, které Inven Capital vedl společně s dalším investorem Insight Partner, získal start-up od investorů celkem 35 milionů dolarů (asi 772,8 milionu korun). Kolik přesně Inven Capital zainvestovala, firma neuvedla. 

Přečíst článek

„Potřebujeme novou infrastrukturu a také znovu promyslet náš přístup k vodě, kterou máme,“ řekla Francesca Portincasaová, šéfka společnosti Acquedotto Pugliese, který provozuje hlavní vodovod v regionu. Regionální investiční plán počítá s vybudováním čističek vod a také prvního ze tří zařízení na odsolení mořské vody, které chce mít kraj do konce desetiletí.

Odsolování mořské vody bylo dlouho jedním z hlavních zdrojů pitné vody v horkých a velmi suchých zemích, jako jsou Saúdská Arábie, Izrael či Spojené arabské emiráty. Nyní se rozmáhá i tam, kde krajina zajišťovala dostatek vody mnoho tisíc let. Tato technologie má však i své stinné stránky. Je hodně energeticky náročná, a tudíž i drahá a škodlivá pro životní prostředí. Při procesu vznikají velmi slané kaly, které mohou být nebezpečné pro mořské prostředí.

Na odsolování mořské vody hodně sází Španělsko. Je to hlavní bod jeho vládní strategie pro boj se suchem. V Katalánsku chtějí úřady v průběhu tří let zdvojnásobit objem takto vytvořené pitné vody. Vloni dvě zařízení na odsolování vody vyrobila 63 milionů metrů krychlových pitné vody, což bylo šestkrát více než v roce 2009. Tato voda Katalánsku pomohla se vyrovnat s následky extrémního tepla a sucha. V minulosti region musel využívat mimořádná řešení, jako byl dovoz pitné vody loděmi.

Češi to zase dokázali. Umějí získat vodu i z extrémně suchého vzduchu. A efektivněji než Američané podporovaní Billem Gatesem

Češi to zase dokázali. Umějí získat vodu i z pouštního vzduchu. A lépe než Američané podporovaní Gatesem

Americká výzkumná společnost Source Global, do níž mimo jiné zainvestoval i Bill Gates, má nyní silného konkurenta z Česka. Firma Karbox, která je součástí průmyslového holdingu CSG miliardáře Michala Strnada, vyvinula násobně výkonnější zařízení na získávání vody z pouštního vzduchu.

Přečíst článek

Srážek bylo v regionu tak málo, že největší katalánská přehrada Sau byla naplněna jen ze šesti procent. Středověký kostel, který byl zatopen při budování nádrže v 60. letech, se znovu ukázal nad hladinou. Úřady musely nasadit rybáře, aby odstranily a usmrtily ryby, které zůstaly mimo vodu.

Ekonomické dopady sucha jsou velmi citelné především v zemědělství. Letošní jaro bylo ve Španělsku nejteplejší od začátku měření, a patřilo také k nejsušším. Vědci z katalánského Ústavu pro zemědělsko-potravinářský výzkum a technologie se snaží pomáhat zemědělcům s adaptací na nové podmínky, včetně toho, jak nejlépe využívat klesající zásoby vody. „Naším cílem je produkovat více jídla s menší spotřebou vody. Pokud se nám to nepodaří, tak budeme mít problém s výživou našeho obyvatelstva,“ uvedl Joan Girona, který v ústavu působí.

Pětačtyřicetiletý sadař Sergi Balué se snaží přizpůsobit novým podmínkám sběrem dešťové vody do nádrží. Poprvé po 150 letech bylo totiž letos v dubnu zakázáno odebírat vodu z kanálu d´Urgell, který zemědělci používali pro závlahu polí a sadů. Balué také znovu zvažuje, co pěstovat. „Dříve tady byly jen broskve,“ řekl v parném horku uprostřed sadu s mandloněmi, které jsou, jak vysvětlil, vůči suchu odolnější než broskvoně. „Hlavní myšlenka spočívá v tom, že i s menší spotřebou vody tady mohu mít něco, co budu moci sklízet,“ dodal. „Ale jsem z toho smutný, protože na tomto území jsme vždy pěstovali broskve, hrušky či jablka. To není to samé, co mandle,“ dodal.

Mouchy si napravují reputaci. Vědci z nich umí vyrobit biologicky rozložitelný plast

Mouchy většina z nás považuje pouze za obtížný a neužitečný hmyz, ti smířlivější je pak možná vnímají jako potravu pro ptáky. Vědci ale přišli s průlomem, který by mohl reputaci těchto škůdců napravit. Mouchy se totiž dají využít k výrobě biologicky rozložitelného plastu.

Přečíst článek

Magazín Newstream CLUB

Je nový byznysově - lifestylový čtvrtletník o tom, jak žít bohatý a smysluplný život. Přináší inspiraci, osobnosti, miliardáře, rozhovory, life-hacky. Nedílnou součástí je fashion, design, travel, styl, food, filantropie a taky budoucnost.

Za hlavní téma PRVNÍHO čísla magazínu Newstream CLUB s titulkem Work is Life jsme zvolili radikální změnu, která se odehrává na poli práce. Ostatně i tento magazín je výrazem této změny. Ještě před několika lety by takový časopis zaměstnal velkou redakci na několik týdnů. Díky současným technologiím jej dokáže připravit mnohem menší tým. Pokud je dost efektivní a 100procentně oddaný pro věc.

Aktuální číslo magazínu Newstream CLUB představuje na titulní straně manažerku a podnikatelku Michaelu Bakala, která prozrazuje, že zvažuje novou kariéru. Vydala se proto studovat psychologii do Kalifornie.

Headhunter Jan Bubeník v prvním čísle mluví o tom, jak se v poslední době změnily nároky na šéfy. „Dnešní šéf je kapitán na rozbouřeném moři,“ říká.

Miliardáři a investoři Libor Winkler, Ondřej Fryc, Andrea Ferancová Bartoňová či Radim Jančura sdílejí své tipy, jak nakládat s penězi a investicemi.

V magazínu je sekce věnovaná filantropii – představují se top české nadace včetně Cibulky manželů Vlčkových a nadace rodiny Kellnerových. Objevují se v něm také články z prestižního Harvard Business Review, které redakce na základě licence jako jediná přináší českému publiku. 

K dostání je v síti trafik Lagardère. K dostání je také online i jako předplatné přes SEND.

Objednávejte zde.

Další číslo magazínu Newstream Club vyjde v prosinci 2023.

Související témata

Miliardáři

Filantropie

Leadership

Biohacking

Fashion

Design

Umělá inteligence

Work-life balance 

Reklama

Související

Francouzští vinaři zápasí s extrémy v počasí. Svět může nadobro přijít o chuť pravého šampaňského

Francouzští vinaři zápasí s extrémy v počasí. Svět může nadobro přijít o chuť pravého šampaňského

Přečíst článek
Vědci šlechtí „nenáročné“ rajče

Pavel Maurer: Vědci šlechtí „nenáročné“ rajče. A já se ptám, bude mi chutnat?

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme