Kam na Pražském hradě a kdy přijít? Šéf Hradu radí, jak uniknout davům
Pražský hrad ročně navštíví téměř 13 milionů lidí. Ne všichni ale míří na placené okruhy. Stále více se má podle šéfa Správy Pražského hradu Pavla Vyhnánka stát také místem pro Pražany a běžné procházky. V rozhovoru pro Newstream prozradil, kdy na Hrad přijít, kam se vydat za klidem a proč se jeho správa snaží areál více otevřít městu.
Pražský hrad byl dlouhé roky místem, kam se přijíždělo především za katedrálou, Zlatou uličkou nebo návštěvou prezidentského sídla. Pro část Pražanů se ale postupně stal spíš turistickou enklávou než běžnou součástí města. To chce současné vedení změnit. Začíná už samotným slovníkem.
„Nechceme se držet termínu turista, ale používat termín návštěvník,“ říká šéf Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek. Nejde podle něj o kosmetickou změnu. Hrad mají využívat také Pražané nebo lidé, kteří nepřijdou na placený okruh, ale třeba jen na procházku, výstavu či přednášku.
Někdejší odbor turistického ruchu proto změnil jméno na odbor návštěvnických služeb. „Chceme evokovat, že jde o službu a že všichni návštěvníci Pražského hradu, ať už platící, nebo neplatící, jsou u nás vítáni,“ vysvětluje Vyhnánek.
Královský letohrádek královny Anny, známý jako Belvedér, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou obnovu za zhruba 100 milionů korun. Oprava renesanční památky přichází v době, kdy se proměnou chystá projít i širší okolí Hradu včetně Chotkových sadů.
Reportáž: Belvedér mizí za lešením. Čeká ho stomilionová oprava
Reality
Otevřít Hrad městu
Změna je vidět především ve veřejném prostoru. Správa postupně zpřístupnila dříve uzavřené cesty do Jeleního příkopu a Královské zahrady, otevřela Hartigovskou zahradu a zrušila plošné bezpečnostní kontroly. U vstupů do zahrad už nejsou kontroly vůbec.
Přibyly lavičky, pítka a v létě mlžítka. Toalety jsou zdarma a online prodej vstupenek pomohl omezit fronty u pokladen. Jednotlivě jsou to drobnosti. Dohromady ale mění způsob, jakým se člověk v areálu pohybuje.
Vyhnánek připomíná, že Hrad se v minulosti příliš často choval, jako by byl od města oddělený. „Pražský hrad sám sebe dlouhá léta vnímal jako něco výjimečného v tom smyslu, že vlastně nepatří do města. Já jsem silně toho názoru, že Pražský hrad je nedílnou součástí města. A měl by se podle toho i chovat,“ říká.
Neviditelné a integrované do současných bran. Tak si představuje přední český designér Jerry Koza nové kontrolní vstupy do areálu Pražského hradu. Jako jeden z porotců soutěže, kterou vyhlásila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, to bude mít možnost ovlivnit. 
Pražský hrad se zbaví nevkusných přístřešků u vstupu. Nové by ideálně měly být neviditelné, říká designér
Reality
Ne všechno ale lze otevřít
Zpřístupňování má zároveň jasné hranice. Pražský hrad je stále sídlem prezidenta, místem uložení korunovačních klenotů a jedním z bezpečnostně nejcitlivějších míst v zemi. Vyhnánek připomíná například dlouho diskutované propojení Hradčanského náměstí s Jižními zahradami. Z pohledu městského prostoru by dávalo smysl, bezpečnostní požadavky ale jeho otevření komplikují.
Jižní zahrady jsou podle Vyhnánka mimořádné i tím, že se návštěvníci mohou procházet bezprostředně pod okny prezidentského sídla. Právě to ale zároveň výrazně komplikuje jejich další otevírání a propojení s městem.
Pryč s áčky a reklamami
Jednou z prvních změn byl boj proti vizuálnímu smogu. Areál byl podle Vyhnánka plný nejrůznějších cedulí, reklamních poutačů a vzájemně nesourodých informačních systémů. Správa proto vytvořila manuál kultivovaného Pražského hradu inspirovaný obdobným dokumentem hlavního města.
Dodržování manuálu nyní Správa vyžaduje také po svých nájemcích. Složitější je situace v částech areálu, které patří například Metropolitní kapitule nebo Lobkowiczům. Tam musí změny vznikat dohodou jednotlivých vlastníků.
Oběd na Hradě za 150 korun
Dalším tématem je gastronomie. Restaurace v okolí Hradu mají mezi Pražany pověst drahých podniků zaměřených především na turisty. Správa proto mění způsob, jakým vybírá nájemce. „Nebude soustředěný pouze na výši nájemného, které nabídnou. Z větší části bude nahlížet na kvalitu nabídky, ale mimo jiné i na cenotvorbu,“ říká Vyhnánek.
Cílem není udělat z Hradu levnou gastronomickou destinaci. Cenová hladina tu podle něj vždy bude vyšší než jinde. V nabídce ale mají být různé cenové kategorie.
I ve spleti turistů stojí za to na Pražský hrad zamířit za dobrým jídlem a zážitkem. Třeba restaurace Lví Dvůr nebo Kuchyň nabízí kromě kvalitní české kuchyně, k níž samozřejmě patří dobře načepované pivo, i krásný výhled. 
Nejenom hot dogy, ale i pořádné řízky. Také na Pražském hradě se dá dobře a levně najíst
Enjoy
Sám Vyhnánek například chodí do místní zaměstnanecké jídelny, která je přístupná také návštěvníkům. „Můžete se najíst vlastně za 150 korun, což si myslím, že je na pražské poměry už pod průměrem,“ říká.
Paradoxně není jednoduché kvalitní provozovatele na Hrad vůbec získat. Zásobování je komplikované, večer areál téměř nežije a většina návštěvnosti se koncentruje do denních hodin. Někteří podnikatelé proto podle Vyhnánka nabídku působit v jednom z nejprestižnějších míst Prahy odmítají.
Třináct milionů lidí ročně
Snaha zpříjemnit Hrad jeho návštěvníkům má také velmi pragmatický důvod. Areálem ročně projde téměř 13 milionů lidí, necelých deset milionů bez vstupenky a necelé tři miliony platících návštěvníků. Obě skupiny podle Vyhnánka rostou. Turismus přitom není jen problém.
Hrad se stejně jako centrum Prahy potýká s dopady vysoké návštěvnosti, ale zároveň právě vstupné financuje velkou část jeho údržby a oprav. „Bylo by chybou nahlížet na turismus pouze negativně. Pražský hrad je krásným příkladem toho, kdy přináší celou řadu pozitivních efektů,“ říká Vyhnánek.
Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.
Architekt Lábus: Těžší je stavět za hodně peněž než za málo
Reality
Nejlepší Hrad? V šest ráno
A kdy si tedy Pražský hrad užít bez davů? Největší množství návštěvníků přichází přibližně mezi desátou hodinou dopoledne a druhou odpoledne. Vyhnánek proto doporučuje dva úplně jiné časy. Buď brzy ráno – areál se otevírá už v šest hodin –, nebo pozdě odpoledne a večer.
„Když jdu brzo do práce a procházím se po úplně prázdných nádvořích a jsem tam de facto sám, na člověka opravdu silně zapůsobí atmosféra Hradu,“ říká.
Odpoledne by naopak zamířil do zahrad: Královské, Jižních nebo nově zpřístupněné Hartigovské. I během turistické špičky se podle něj dá najít místo, kde člověk sedí prakticky sám, dívá se na Prahu a za zády má celý hradní areál.
Celý díl podcastu Realitní Club s Pavlem Vyhnánkem vychází již zítra ráno.
Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.
Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy
Reality
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
