Poslední dny se nesou v znamení zvýšené nervozity na finančních trzích. Většina z nich je od začátku měsíce v červených číslech, a v posledních dnech se propad ještě zintenzivnil. Jak na takovou „bouři“ reagovat? Často je nejlepší nedělat nic. Snaha využít prudkých výkyvů a trefit maxima k prodeji nebo minima k nákupu většinou nedopadnou.
Pokaždé, když akciový trh opět dosáhne nového maxima, drásají titulky v médiích nervy investorů, který na vlnu nestihli naskočit. Má ale smysl dívat se do minulosti a sužovat se výčitkami z promrhaných příležitostí? V pohledu do zpětného zrcátka vypadá svět jednodušší, než ve skutečnosti je, jak vystihuje oblíbené české přísloví „po bitvě je každý generál“.
Volatilita akciového trhu, tedy míra rozkolísanosti cen akcií, je intenzivně sledovaným parametrem mezi profesionály. Existuje řada nástrojů, jak na volatilitu sázet, nebo naopak své portfolio vůči volatilitě zajistit. Méně známým, ale neméně důležitým parametrem je, jak velké jsou rozdíly mezi pohyby cen jednotlivých akcií, neboli rozptyl (dispersion).
Po několika měsících růstu zažívají akciové trhy v současnosti ochlazení. Geopolitická rizika a odolná inflace přinášejí mezi investory nervozitu a nejistotu. Například americký index S&P 500 za poslední dva týdny odevzdal polovinu svého zisku od začátku roku. Podobné situace ale v sobě ukrývají i spoustu příležitostí. V období největší nervozity dokážou zkušení investoři najít ty nejlepší klenoty. Musí mít ale odvahu jít proti proudu a věřit vlastnímu úsudku.
Akciové trhy z dlouhodobého hlediska připomínají horskou dráhu. Období euforie a růstu jednou za čas střídají propady a strach. Některé vlny jsou mělké, některé nebezpečné a traumatizující. Proč vlastně na finančních trzích vznikají bubliny a jak se před nimi můžeme chránit? Odpovídá analytička J&T Karin Šoóšová.
Období vysoké inflace mnohým lidem připomněla důležitost investování. Rovněž v nich probudila vědomí, že odpovědnost za svou finanční budoucnost nesou především oni sami. Se zajištěním na stáří nelze spoléhat jenom na stát. Nejpozději v produktivním věku je nutné si začít odkládat a zhodnocovat část příjmu formou investic, zdůrazňuje analytička J&T Karin Šoóšová s tím, že začít na důchodové zajištění myslet ve třiceti může být už pozdě.
Krátkodobě v investování dokáže uspět kde kdo. Je to jako když jednou za čas najdeme minci na chodníku. Potěší, ale jen na chvíli. Dosahovat zajímavé výnosy dlouhodobě je mnohem těžší a vyžaduje především vytrvalost a znalost tohoto řemesla. Dobré investiční příležitosti totiž zpravidla nejsou k nalezení jako mince na chodníku.
Nemovitosti, dluhopisy…a možná ještě akcie. Tak vypadá průměrné portfolio českého investora. Kdo chce v budování svého majetku trochu více „koření“, má ale daleko víc možností. Třeba fondy, které jsou díky svému odlišnému charakteru dobrým doplňkem klasického portfolia. Více se o investičních příležitostech rozepsala analytička J&T Karin Šoóšová.
Slovy bývalého prezidenta USA, Franklina D. Roosevelta: „Jediná věc, které bychom se měli bát, je strach sám“. Jestli se našemu strachu z investování nepostavíme čelem, riskujeme že se připravíme o důležité příležitosti. A největší ekonomické riziko je konec konců nemít dostatek financí ve stáří.
Investice do ETF kopírujících akciové indexy, nebo jiné „koše“ cenných papírů, se považují za jednoduchou alternativu pro začínající investory. Označení „pasivní“ je ale do jisté míry zavádějící. Každá investice je rozhodnutím mezi vícero alternativami. Rozhodnutí investovat někam je rozhodnutím neinvestovat jinde. „Každý akciový index má svá specifika a ty by měl investor znát,“ podotýká portfolio manažerka J&T Karin Šoóšová.
Často máme tendenci preferovat známé před neznámým, domácí před cizím. Pustit se do nového dobrodružství vyžaduje jistou dávku odvahy a překonání přirozeného instinktu, který nám radí zůstat v bezpečí. V investiční teorii se vlivem emocí na rozhodování investorů zabývá ,celá vědecká oblast behaviorálních financí. Jednou ze známých tendencí, které investory často vedou k nesprávným rozhodnutím, je tzv. „home bias“. Tedy tendence investovat prioritně v domácím, známém prostředí.
Stabilní výnos je snem každého investora. Pohled na výsledky investiční portfolia bez velkých výkyvů nás naplňuje pocitem bezpečí. Mnohdy jde ale pouze o domnělé bezpečí. Střet s realitou přichází v momentě, kdy teoretická čísla potřebujeme proměnit v hotovost, píše ve svém komentáři analytička J&T Karin Šoóšová.
Rok 2022 byl pro většinu investorů masakr. Na ničem nešlo vydělat. Vzít do zaječí by ale byla chyba. Na finančním trhu, především na tom akciovém, je kalendářní rok příliš krátká doba na hodnocení dosažených úspěchů. Investování není loterie, ale dlouhodobá záležitost, vysvětluje expertka na kapitálové investice Karin Šoóšová z J&T.
Podobně jako ve sportu i mezi investory mezi sebou soupeří dva kluby - příznivci aktivních a pasivních investičních fondů. Od aktivních investičních fondů se očekává nadvýnos kompezující vyšší poplatky. Investoři preferující pasivní fondy zase sází na jejich jednoduchost, přístupnost a nízké náklady. Pro koho je vhodný ten či onen typ fondu, rozebírá ve svém komentáři Karin Šoóšová z J&T.
Události posledních týdnů, které málem přivedly britské penzijní fondy do krachu, nejsou tak ojedinělé, jak se na první pohled může zdát. Podobný scénář se již stal osudným mnoha neopatrným investorům, včetně několika prominentních profesionálů, komentuje pro Newstream Karin Šoóšová z J&T.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes těsně schválila ✅ rezoluci požadující ukončení vojenského tažení proti Íránu, píše agentura AP. Krok je podle ní už druhým takovým varováním pro prezidenta Donalda Trumpa v době, kdy se další vývoj konfliktu stává čím dál nejasnějším.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
