Luštěniny mají řadu benefitů. Jenže obsahují takzvané antinutrienty, což jsou látky, které brání vstřebávání některých živin, zejména minerálů. Takže je dobré si dát pozor na přípravu, radí se v dalším díle seriálu Biohacking zaměřeném na hubnutí.
Jíst sedmkrát denně? To se doporučuje při dietě DASH, která cílí na snížení krevního tlaku. Jednoduchou cestu, co a kdy jíst, představuje další díl seriálu Biohacking.
Jak se stravovat, když cvičíte, je populárním tématem asi i proto, že jde o záležitost velmi individuální a specifickou. Jakým způsobem, jak rozmanitě, jak často a v jaké intenzitě cvičíte, v jaké jste právě fyzické kondici, zdravotním stavu, věku, či zda máte nadváhu, zvláštní fyzické či psychické nároky - to vše a mnohem více v tom hraje roli. Univerzální návody mohou někomu zafungovat, ale většině těžko. Právě proto, že jsou obecné. Cílem biohackingu je vždy individualizace jakýchkoliv strategií, které chceme na vylepšení svého života použít. Nejlepší taktikou je tedy se poradit na místech k tomu určených, kde člověku poradí na základě individuálních potřeb a preferencí.
Existuje nepřímá úměra v množství konzumované vlákniny s množstvím tělesného tuku. Vláknina má výrazně sytící schopnost a snižuje tak pravděpodobnost přejídání. Jaké jiné vlastnosti má vláknina, dočtete se v dalším díle seriálu Biohacking o dietách.
Pět jídel denně či vynechat snídani? Ne, zase je všechno jinak, dvě a půl jídla denně stačí, cituje dnešní díl seriálu Biohacking, který se věnuje dietám, nový způsob stravování pro dlouhověkost.
Jíst co největší množství mikroživin při co nejmenším počtu kalorií. To je klíč ke zdravé stravě. Jak na to, dozvíte se v dalším díle seriálu Biohacking.
Paleo dieta nebo low carb dieta jsou šetrnější varianty nízkosacharidové diety, po které se hubne. Jak se dočtete v dalším díle seriálu o biohackingu, ledviny to přesto zatíží a na dlouho by to nemělo být.
Média jsou plná rad, co a jak bychom měli jíst. Od odborníků i laiků s vlastními zkušenostmi jsme bombardováni návody a svědectvími, jak se lze "uzdravit a zhubnout". Neexistuje však všeobecná shoda, jak má vypadat lidská strava. A tak se každý rozhoduje a intuitivně jedná, jak uzná za vhodné. Existuje ale stravovací styl, který je experty hodnocen jako velmi vhodný pro většinu společnosti - středomořská strava.
Je téměř nemožné pro normálního člověka se čistě racionálně rozhodnout, jak se má trvale stravovat, aby bylo zajištěno jeho zdraví a zároveň uspokojeny jeho chutě. Jeden z důvodů je ten, že neexistuje univerzální konsenzus pro to, co vlastně je onou ideální stravou pro homo sapiens tak, jak je to jednoznačné u divoce žijících zvířat dané jejich pudovými preferencemi. U lidské stravy vždy záleží, jakou optikou na stravu nahlížíme.
Nadledvinky jsou malý párový orgán, který je, jak jejich název napovídá, umístěný nad ledvinami, respektive přímo na nich. Nadledvinky a jejich funkce jsou poměrně neznámé, ačkoliv jejich stav má zásadní dopady pro každodenní život. Produkují totiž řadu nezbytných hormonů.
Mít děti bylo po většinu existence lidstva něco automatického, nad čím nebylo třeba nijak přemýšlet. Existovaly samozřejmě „babské rady“, jak nabudit tu či onu funkci ženských či mužských rozmnožovacích orgánů, ale potřeba sofistikované podpory v této oblasti vznikla teprve až poměrně nedávno. Je to například kvůli komplexním strategiím antikoncepce od 60. let minulého století a jejich dopadům na odsouvání mateřství na pozdější dobu. Dále vliv zhoršeného životního prostředí ve formě přítomnosti rozličných toxinů a syntetických chemických látek a silný vliv životního stylu jako zvýšeného stresu, snížení kvality stravy a celkově zdravotního stavu jedinců hraje významnou roli při kvalitě rozmnožovací funkce.
Štítná žláza je malá žláza ve tvaru motýla, která se nachází ve spodní části krku. Je zodpovědná za správné fungování celé řady životně důležitých procesů: metabolismus, regulaci a produkci řady hormonů nezbytných například k trávení a reprodukci. Dvěma nejdůležitějšími jsou hormony štítné žlázy T3 (trijodtyronin) a T4 (tyroxin). Jejich hlavní funkcí je přeměna kyslíku a kalorií na energii. Tato energie je klíčová pro zdravý mozek a optimální kognitivní funkce a subjektivně hodnocenou dobrou náladu, vyrovnanou hladinu energie, regulaci tělesné teploty, pocit hladu a mnoho dalšího.
Slinivka břišní neboli pankreas je orgán v břišní dutině, zodpovědný za řadu funkcí. Je to takzvaná podvojná žláza se zároveň vnitřní i vnější sekrecí, stejně jako játra. Vnitřní funkce slinivky spočívá ve vylučování inzulinu a jemu podobných hormonů, které regulují hladinu krevního cukru v krvi. Vnější funkce pak představuje tvorbu trávicích enzymů, které se využívají v tenkém střevě pro trávení stravy.
Žlučník je dutý orgán umístěný na pravé straně dutiny břišní blízko jater. S játry má propojenou funkci: v játrech se vytváří žluč, která pak putuje do žlučníku, kde je uložena a čeká na své využití. To přichází, když sníme tučnější jídlo. Žluč je pak vypuštěna do tenkého střeva, kde pak emulguje tuky a pomáhá k jejich lepšímu strávení a následnému využití.
Posílit zdraví plic i předcházet respiračním onemocněním lze i zdravou stravou, zejména konzumací prebiotických a fermentovaných potravin.
