Reklama

Týden tradera: Evropa je v absurdní situaci, Amerika musí zvyšovat sazby a Česko má ohrožený rating

Ursula von der Leyenová, šéfka EK
ČTK
Kryštof Míšek

Hrozba vysoké inflace se znovu vrací do hry. Klíčové indikátory o vývoji cen v americké ekonomice zklamaly investory a poslaly burzy do hluboké korekce. Americký index S&P 500 reagoval propadem až o 4,5 procenta v jediný den. Medvědi se tedy vrátili na trhy s plnou vervou.

Reklama

V reakci na energetickou krizi v EU navrhuje komise omezit příjmy výrobců z neplynových zdrojů a stanovit cenové stropy. Ten by dle Bruselu mohl být na úrovni 180 eur za MWh. Uršula von der Layenová se domnívá, že členské státy by tak mohly získat až 140 miliard eur na podporu spotřebitelů. Trochu mi to připomíná citát Ronalda Reagana: "Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to."

Takto jsme se od společného trhu s energiemi dostali do absurdní situace, kdy si zahráváme s tím, že budeme trvale dotovat ceny elektřiny a plynu (efekt západky). To ve výsledku přinese jen „blackouty“, růst zadlužení a neefektivitu ve vynaložených prostředcích. EU by se měla zaměřit především na nabídkovou stranu na trhu s energiemi a v tuto chvíli na již neefektivní systém obchodování s emisními povolenkami. Německo nyní zvažuje znárodnit krizí zkoušený Uniper, firma už teď potřebuje mimořádné úvěry a státní záruky. Vzhledem k tomu, že firma je největší dovozce plynu a její pád by mohl ještě situaci ztížit, může být „drahé“netržní řešení potřeba.

Růst sazeb v USA bude asi vyšší

V úterý byl zveřejněn CPI indikátor spotřebitelských cen v USA. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny v zámoří zvedly o 0,1 procenta, zatímco se čekal stejně velký pokles po předchozí stagnaci. V případě jádrového indexu je rozdíl větší – nárůst o 0,6 namísto odhadovaných 0,3 procenta. Meziroční inflace dosáhla v srpnu 8,3 procenta po červencových 8,5. Čekal se však pokles až na 8,1 procenta, přičemž trhy byly podle možná nastavené na ještě nižší číslo.

A negativní překvapení dokreslilo zrychlení jádrové inflace na 6,3 z 5,9 procenta. To vše se podepsalo pod důvěrou akciových trhů, které reagovaly okamžitými poklesy a došlo prakticky okamžitě k překreslení cílových sazeb Fedu. Ohlášený ukazatel CPI posouvátedy vrchol sazeb na 4,25 - 4,5 procenta. Fed „fundsrate“ by tak našly vrchol v Q1 2023. Na zasedání Fedu v příštím týdnu tak může být diskutován růst sazeb až o 100 bazických bodů. Akciové trhy tedy bezesporu čeká pokračování divoké jízdy.

O osudu Twitteru rozhodne soud

Americká soc. síť Twitter schválila převzetí firmy miliardářem Elonem Muskem za 44 miliard dolarů. Musk se však v létě rozhodl od dohody o převzetí odstoupit, takže o osudu transakce bude muset rozhodnout soud. V tomto případě je evidentní, že „ztrátová“ firma by ráda dosáhla na dohodu, která mohla být pro management vykoupení, ale množství „fake“ účtů (možný dopad budoucí regulace v odvětví postižené hybridní válkou) danou věc zmařilo a je pochopitelné, že se Muskovi v této problematické situaci do společnosti příliš nechce investovat.

Reklama

Nejasný postoj vlády

„Windfall tax“ možná nebude. Nejasný postoj vlády v otázce řešení nadměrného schodku zůstává v nedohlednu. Vláda by ráda vyčkala, jak se k situaci nakonec postaví Evropská komise. V tomto směru bude zajímavé, zda vláda nakonec bude chtít danit zisky domácích bank, protože v tuto chvíli je ohlášena řada podpor firmám a domácnostem (například podniky mají získat až 30 miliard korun). Schodek rozpočtu 2023 není tedy na úrovni 270 miliard korun udržitelný a vláda si to uvědomuje. Nechce se jí však řešit danou situaci nějakým strukturálním srovnáním příjmů a výdajů rozpočtu, chtěla by si pouze krátkodobě pomoci.

Nejednoznačná komunikace vlády Petra Fialy tak zůstává velkým otazníkem pro další týdny a nikdo si nemůže být jist ničím. Mohu připomenout, že by snadno mohlo dojít k tomu, že začneme ztrácet „rating“ (současný rating AA+ je špičkový), na který jsme byli prakticky deset let zvyklí. V případě, že fiskální zodpovědnost bude po celou dobu čtyřletého vládnutí ignorována, tak lze očekávat, že S&P, Moody’s a další ratingové agentury přikročí k takzvanému „downgrade“ dluhových známek a naše dluhy se opět prodraží. Vláda by tak měla z mého pohledu přijít s takovou daňovou reformou, která každému subjektu v ekonomice trochu vezme, strukturální saldo se srovná a nikdo si nebude stěžovat, že to dopadlo v této krizi jen na něj.

Jerome Powell, Předseda Federálního rezervního systému USA

Fed může překvapit a zvýšit sazby více, než se čekalo. Na stole je růst o 75 až 100 bodů

Fed v nadcházejícím týdnu patrně zvýší úrokové sazby o 75 bazických bodů. Odhaduje to agentura Bloomberg, podle níž americkou centrální banku k takovému kroku tlačí „tvrdá data“ z vývoje tamní ekonomiky.

Přečíst článek

Peníze, ilustrační foto

Jen padá, dolar roste, koruna na steroidech. Co se to s těmi měnami děje?

Svět se mění, očekává se hluboká recese a centrální banky otáčejí své měnové politiky. V důsledku toho se světové měny dostávají na horskou dráhu, kde již dlouhé roky nebyly. K čemu to povede?

Přečíst článek

Viktor Orbán

Komise chce vzít Maďarsku 7,5 miliardy eur z fondů EU

Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Unijní exekutiva členským zemím posílá ke schválení návrh, který může Budapešť připravit asi o třetinu jejích peněz z kohezních fondů, oznámil dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Přečíst článek

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme