Štěpán Křeček pracuje na pozici hlavního ekonoma ve společnosti BH Securities, kde zodpovídá za tvorbu makroekonomických a tržních analýz. Je autorem populárních podcastů Offline Štěpána Křečka a BHS expres.
články autora
Další zásek do eráru. EU chce po Česku osm miliard korun ročně za daň z tabáku
Evropská unie bude po Česku požadovat, aby každý rok odvedlo zhruba osm miliard korun ze spotřební daně přímo do unijního rozpočtu. Tento návrh včera večer zveřejnila Evropská komise jako součást revize Evropské směrnice o spotřební dani z tabákových výrobků. Komise přitom chce členským zemím napřímo nařizovat, jakou sazbu spotřební daně musí na nikotinové výrobky uvalit, píše hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
„Přestože ceny nemovitostí zažívají mírnou korekci, lidé o jejich nákup nemají příliš vysoký zájem. Na vině jsou především drahé hypotéky a vyčkávání na další pokles cen nemovitostí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
V květnu došlo k meziročnímu růstu cen průmyslových výrobců o astronomických 27,9 procenta. Nejvíce se zvýšily ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Téměř 40procentní nárůst cen zemědělských výrobců předznamenává další zdražování potravin.
Inflační spirála se dál prudce rozjíždí. Skokový růst cen výrobců předznamenává, že spotřebitelské ceny budou nadále dynamicky růst. Bohužel se stále nacházíme před dosažením vrcholu a další měsíce budou ve znamení ještě vyšší inflace.
„Česká republika se opět vrátila do map cizinců. V prvním čtvrtletí letošního roku se zvýšil počet hostů ze zahraničí o 1 500 procent,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Stavební produkce v březnu zaznamenala meziroční růst o 8,2 procenta. Produkce v pozemním stavitelství se zvýšila o 6,2 procenta a produkce inženýrského stavitelství vzrostla dokonce o 14,7 procenta.
Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby více než odhadovali analytici. Základní úroková sazba stoupla o 0,75 procentní bod na 5,75 procenta. To lze interpretovat jako zesílení snahy bojovat proti extrémně vysoké inflaci. Ta likviduje kupní sílu úspor českých domácností a může vést ke krachu některých firem, míní hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
„O tom, že letošní rok bude spojen s vysokou inflací, nikdo nepochybuje. Otázkou však je, jak se bude vyvíjet růst naší ekonomiky. Dobré výsledky z prvního čtvrtletí se budou v následujících čtvrtletích zhoršovat, což může vést až do stagflace,“ komentuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Vývozy pšenice z Ukrajiny a Ruska může z podstatné části nahradit Indie. Díky tomu by mohlo dojít ke stabilizaci cen na světových trzích s pšenicí a předešlo by se humanitárním problémům v rozvojových zemích, míní ekonom BHS Štěpán Křeček.
„V minulých letech bylo takřka nemožné snížit cenu nemovitosti vyjednáváním. Zájemců o koupi bylo příliš mnoho, takže spíše docházelo k navyšování ceny v průběhu prodeje. Nyní se situace na trhu mění. Drahé hypotéky snižují poptávku po nemovitostech, takže je opět možné vyjednat si příznivější cenu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Vyhrocení bezpečnostní situace ve východní Evropě má hmatatelné dopady na trhy. Vydělat se dá na energetických a zemědělských komoditách či drahých kovech. Naopak riziková aktiva jako akcie či kryptoměny zažívají masivní výprodej, píše ve svém komentáři hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Česku hrozí desetiprocentní inflace. To však není nic ve srovnání s růstem cen v Argentině. Tam loni inflace přesáhla padesát procent, což v Československu bylo naposledy po pádu komunistického režimu.
Kartel OPEC a jeho spojence trápí přebytek ropy na trhu, který vede k prudkému poklesu cen. Na svém jednaní se zřejmě dohodnou, že nebudou dál navyšovat těžbu. Oproti tomu řidiči se mohou začít radovat, čerpací stanice by postupně měly začít zlevňovat.
Lidé v průměru utrácí o 2 530 korun měsíčně více než před rokem. Může za to odložená spotřeba z koronavirových časů i zdražování drtivé většiny zboží a služeb. Úspory v bance jim požírá inflace.
Cena severomořské ropy Brent se dnes poprvé od května vrátila nad psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel 🛢. Hlavní příčinou je podle analytiků pokračující konflikt mezi Spojenými státy a Íránem, který ohrožuje trasy důležité pro přepravu ropy.
Americký dolar 💲dnes na devizových trzích dosáhl vůči japonskému jenu nového 40letého maxima. Posiluje i vůči euru. Děje se tak poté, co dále eskalovaly útoky mezi USA a Íránem na Blízkém východě a Evropská centrální banka (ECB) ponechala úrokové sazby beze změny.
Evropské akcie dnes utrpěly nejvýraznější pokles 📉 za dva týdny, dolů je tlačí růst cen ropy, obavy ze zvyšování úrokových sazeb a neuspokojivé výsledky některých podniků. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, ztratil 1,18 procenta a uzavřel na 639,27 bodu.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes těsně schválila ✅ rezoluci požadující ukončení vojenského tažení proti Íránu, píše agentura AP. Krok je podle ní už druhým takovým varováním pro prezidenta Donalda Trumpa v době, kdy se další vývoj konfliktu stává čím dál nejasnějším.
Pražská burza odevzdala část středečních zisků, index PX oslabil 📉 o 0,68 procenta na 2635,44 bodu. Ztrácela většina hlavních titulů, nedařilo se hlavně akciím Erste Bank. V zisku naopak skončila například energetická společnost ČEZ.
Koruna dnes oslabila. Vůči euru ztratila ve srovnání se středečním závěrem dva haléře na 24,19 Kč/EUR. K dolaru si česká měna pohoršila o deset haléřů na 21,28 Kč/USD.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
Ojeté vozy 🚗na českém trhu v prvním pololetí zdražily v průměru o 4,7 procenta na 312 tisíc korun. Ke zdražení přispěly nižší průměrné stáří prodávaných aut a rostoucí podíl elektrických vozidel na trhu. Uvedla to společnost Cebia v tiskové zprávě.
Americká zbrojovka Lockheed Martin ve druhém čtvrtletí prudce 📈 zvýšila zisk, na provozní úrovni vydělala téměř 2,5 miliardy dolarů (53,1 miliardy korun) proti zisku 748 milionů dolarů před rokem, kdy byla nucena zaúčtovat vysoké odpisy. Firma současně zvýšila výhled tržeb a zisku na letošní rok vzhledem k tomu, že americká armáda se v souvislosti s vlnou globálních konfliktů snaží doplnit zásoby zbraní.
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání ponechala základní úrokové sazby beze změn, klíčová depozitní sazba tak zůstává na 2,25 procenta. Banka o tom informovala v tiskové zprávě.
Číst více
