
Lukáš Kovanda: Fialův nepříjemný vzkaz pro Německo
NázoryČeský premiér svým novoročním projevem připomněl Havla, důležitým vzkazem je – i pro sousední Německo –, že Česko hodlá rozvíjet jadernou energetiku.
Český premiér svým novoročním projevem připomněl Havla, důležitým vzkazem je – i pro sousední Německo –, že Česko hodlá rozvíjet jadernou energetiku.
České ekonomice – a nové Fialově vládě – se na Nový rok dostává jednoho z nejlepších příslibů, jaký si vůbec mohla přát. Evropská unie by totiž mohla začít posuzovat jadernou energetiku a některé druhy energetiky založené na zemním plynu jako zelenou aktivitu. Zprávu o tom, že Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn mezi obnovitelné zdroje energie, dnes přinesl The Financial Times.
Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří – v tomto měsíci až desetiprocentní – způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022.
Až se na Nový rok ráno každý průměrně vydělávající zaměstnanec v ČR, který má dvě děti, probudí do nového dne, bude mít automaticky o zhruba 420 korun vyšší čistý měsíční plat. Ročně to dělá přes 5000 korun v čistém.
Na pražské burze letos akcie a výnosy rostou jako nikde jinde v Evropě a v celém vyspělém světě. Parketu pomáhá růst úroků ČNB, poměrně silná koruna i rekordní zdražování energií a povolenek. A během dneška navíc pražský trh vystoupal na nejvyšší hodnotu od roku 2008.
Důchody se v roce 2022 zvýší zhruba o 1500 korun, a to kvůli mimořádné druhé valorizaci. Posunutím odchodu do důchodu na 1. ledna 2022 lze penzi navýšit až o tisíce.
Fialova vláda pomůže lidem s energiemi adresně, vyjde ji to na zhruba 350 milionů měsíčně. Inflaci tak už nebude stlačovat nulová DPH na energie, takže v lednu stoupne až na deset procent. Vše pak zaplatí střední a vyšší příjmová třída.
Problémy s dodávkami zemního plynu pokračují, i když cena suroviny spadla o desítky procent. Fialova vláda by měla znova dojednat zelenou agendu EU, docílit na úrovni EU uznání jádra jakožto bezemisního zdroje.
Ačkoli česká koruna nejprve pokračovala ve zpevňování. Dopoledne podle údajů Bloombergu vůči euru posílila pod 24,90 za euro, až na 24,873. Od roku 2012 dosáhla silnější úrovně pouze v pěti obchodních dnech. V závěru dne ale vůči společné evropské měně mírně oslabila. I tak ale zůstala nadále pod hranicí 25 Kč/EUR.
Zvýšení slevy na poplatníka vyjde na necelých 13 miliard korun. Pomůže znatelně i sociálně slabším, na rozdíl od zrušení superhrubé mzdy.
Lidé mají poslední dva týdny na vstup do režimu paušální daně. Letos zájem o ni zaostal za očekáváním, což se i kvůli rapidní inflaci zřejmě zopakuje také v příštím roce.
Právě dnes startuje první vlna povánočních slev. Druhou lze očekávat po Novém roce, kdy se řada lidí vrátí domů z dovolených.
Česká koruna na Štědrý den poprvé od února 2020, tedy od doby před propuknutím pandemie, posílila pod úroveň 25 korun za euro. Podle dat Bloombergu prolomila tuto psychologickou hranici krátce před 14:30 středoevropského času. Posílila až na úroveň 24,972 za euro. Následně ale část svých zisků odevzdala a kurs se vrátil zpět nad úroveň 25 korun za euro. Česká měna i tak jako jediná z měn zemí Visegrádské skupiny letos vůči euru zpevnila.
Česká koruna na Štědrý den poprvé od února 2020, tedy od doby před propuknutím pandemie, posílila pod úroveň 25 korun za euro. Podle dat Bloombergu prolomila tyto psychologickou hranici krátce před 14:30 středoevropského času. Dostala se až na úroveň 24,972 za euro. Je to dobrá zpráva pro ty, co se chystají na hory do zahraničí, v příštím roce ale koruna zase oslabí.
Obyvatelé Česka letos za vánoční dárky utratí celkem zhruba 55 miliard korun. To je o něco méně, než pokud by nepanovala rapidní inflace. Ta snižuje současnou či očekávanou kupní sílu lidí, protože mají pocit, že by měli být výdajově obezřetnější třeba kvůli prudkému růstu cen energií. Jestliže ovšem letos utratí za dárky právě „jen“ 55 miliard, i tak to znamená, že vánoční ztráta – ztráta z vánočního plýtvání – bude v Česku činit bezmála deset miliard korun. Za to by se dalo pořídit zhruba 67 kilometrů dálnic.