Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
České předsednictví chce navrhnout dočasné zastropování cen plynu. Němci se tomu příčí a Brusel razí jinou cestu. Návrh tak zřejmě spadne pod stůl. A spolu s ním i „válečná daň“ na ČEZ.
Češi chudnou nejrychleji v historii země od roku 1993, potvrdil dnes ČSÚ. Nespokojenost obyvatelstva se zrcadlí v poklesu spotřebitelské důvěry a už i v proběhlé masové demonstraci
Dilema na obzoru: Pokud Fialova vláda vyhoví USA & spol., Česko patrně bude bez ruské ropy. Schová se vláda za Orbána?
Americké akcie včera začaly obchodování růstem, nakonec je ale skolila zpráva Gazpromu, že neobnoví dodávky plynovodem Nord Stream 1, jak plánoval. Takový vývoj naznačuje, že svět se obává závažné evropské energetické krize, která může mít důsledky i mimo starý kontinent.
Největší americká banka JP Morgan prognózuje, že cena ropy může v důsledku případné ruské odvety za zastropování cen jeho ropy vyletět až na úroveň 380 dolarů (9360 korun) za barel. Přitom barel ropy Brent se nyní prodává za zhruba 94 dolarů (2315 korun) za barel.
Za prvních osm měsíců hospodařila vláda s výrazně nižším schodkem než v předchozím roce. Jenže... „za poklesem deficitu státního rozpočtu je výhradně vyšší daňový výběr,“ komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard.
Před 83 lety začal nejkrvavější konflikt v novodobé historii - druhá světová válka. 1. září 1939 vtrhla německá armáda do Polska. Polsko symbolicky v den výročí zveřejnilo studii vyčíslující odhad škod, které zemi způsobilo nacistické Německo. V přepočtu jde o sumu ve výši 32 bilionů korun.
Po letním cenovém poklesu začaly pohonné hmoty u českých čerpacích stanic v uplynulém týdnu viditelně zdražovat, nafta pak poměrně dramaticky.
České domácnosti platily letos v červenci za elektřinu nejvyšší cenu v celé Evropě. Přitom ovšem Česko patří mezi největší vývozce elektřiny nejen v Evropě, ale dokonce na světě.
Takzvaná válečná daň, kterou chystá zavést Fialova vláda, je druhem sektorové daně. Co hůř, vláda, která sama sebe označuje jako středopravou, by zavedením válečné sektorové daně přijala za své učení Karla Marxe.
Energetický úsporný tarif, jehož detaily v týdnu zveřejnila vláda, se nevztahuje k místu trvalého bydliště, ale k nastavenému, smluvně danému tarifu pro odběr energií. Nespornou výhodou úsporného tarifu je to, že lidé si o podporu nemusí nijak žádat. Nemusí tedy měnit stávající způsob platby za energie. Dodavatel energie jim úsporu plynoucí z úsporného tarifu prostě automaticky zaúčtuje, takže ať už standardně platí energie jakkoli, účet jim bude adekvátně ponížen, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Premiér Petr Fiala (ODS) dnes bude řešit zrušení státní podpory stavebního spoření. Byl by to smysluplný krok. Aby mělo „stavebko“ smysl jako dříve, musel by dnes státní příspěvek činit 35 tisíc korun, a ne dva tisíce, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Bulharsko zahájí jednání s ruským Gazpromem o zajištění přímých dodávek plynu. V pondělí to uvedl Rossen Christov, ministr pro energetiku současné úřednické vlády balkánské země. Podle jeho slov Bulharsko nemá na výběr. Zemi prý hrozí závažný výpadek dodávek plynu.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
