Noví členové bankovní rady jsou známi. Prezident Miloš Zeman dnes jimi jmenoval Jana Procházku, dosavadního šéfa pojišťovny EGAP a Jan Kubíčka, šéfa Úřadu Národní rozpočtové rady. Prezident Zeman se při jejich jmenování vyslovil pro to, aby se úrokové sazby ČNB dále nezvyšovaly, takže je zřejmé, že posledním „jestřábem“ bankovní rady zůstane od února Tomáš Holub.
Vláda rozhodla od ledna zastropovat ceny energií pro velké podniky, a to na stejných cenových úrovních, jaké budou platit pro domácnosti, tedy na úrovni 6000 korun za jednu megawatthodinu včetně DPH v případě elektřiny a 3000 korun včetně DPH v případě plynu.
Druhá nejsilnější ekonomika by mohla patřit k akciovým vítězům celého příštího roku. Pokud tedy Čína zvládne nezřízené promořování, do něhož se nyní nově pouští a které v rámci náhlé otočky nahrazuje drakonické covidové restrikce, komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Poslední dobou si čeští střadatelé v nadprůměrné míře předčasně vybírají své úspory na důchod. Ukončují doplňkové penzijní spoření či připojištění. Tento vývoj potvrzují čísla prakticky všech tuzemských velkých bank. Jedním dechem tyto ústavy varují, že předčasné ukončování spoření na důchod je chybou. „To však není pravda. Nelze to takto kategoricky tvrdit. Může to být naopak finančně prozíravé rozhodnutí,“ komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Za první tři čtvrtletí letošního roku se počet obyvatel ČR zvýšil díky migraci o 10 200 na 10,527 milionu. Přirozeným způsobem podle statistiků obyvatel ČR od ledna do konce září ubylo, když počet zemřelých bylo o 11 200 více než narozených.
Inflace v Česku opět roste. V listopadu vykázala v meziročním vyjádření úroveň 16,2 procenta, zatímco meziměsíčně rostla o 1,2 procenta. V meziměsíčním vyjádření jde o nejvýraznější růst inflace od letošního července. V meziročním vyjádření narostla listopadová inflace z říjnové úrovně 15,1 procenta.
Prezident Miloš Zeman jmenuje nové členy bankovní rady České národní banky (ČNB) už tuto středu. Řekl to v rozhovoru pro Český rozhlas.
Škoda Auto zvažuje odchod z Číny. Finální rozhodnutí má padnout v příštím roce. Nad tím, jaký signál tím vysílá trhu, se zamýšlí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česko a Maďarsko. Dvě země EU a Visegrádské čtyřky, které jsou podle nedávné studie japonského finančního domu Nomura zvláště – a mimořádně i ve světovém měřítku – ohroženy měnovou krizí. Tedy dramatickým propadem kupní síly měny, a nakonec tudíž i životní úrovně jako takové.
V takřka celonárodní detektivku se mění odhalování příčiny drahých vajec, která zajímá jak veřejnost, tak média. Přitom příčina je stále stejná jako na jaře. Je jí zejména obchodní politika prodejců, v čele s těmi největšími – řetězci.
Po nouzovém zrušení zastropování cen Maďarům paliva „v mžiku“ skokově zdražila, z čehož Budapešť klamně viní Brusel.
Maďarsko od úterních 23:00 nouzově ukončuje zastropování cen pohonných hmot. Orbánovu vládu k tomu dohnal kritický nedostatek paliv v zemi.
Energetická drahota a obecně inflace si letos v říjnu vybraly nečekaně velkou daň na tržbách tuzemských obchodníků. Maloobchodní tržby se totiž meziročně propadly o 9,4 procenta. Větší propad zaznamenaly od počátku milénia pouze jednou, a to v dubnu 2020. Tehdy však podstatná část kamenných obchodů kvůli první vlně pandemie covidu musela zavřít, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Maďarský trh s pohonnými hmotami se v těchto hodinách hroutí nevídaným způsobem. Vláda premiéra Viktora Orbána se tak ocitá pod dosud nejsilnějším tlakem, aby zrušila své více než rok trvající zastropování cen paliv. Kabinet údajně v těchto chvílích věc řeší. U čerpacích stanic přitom panikařící motoristé tvoří podle informací agentury Bloomberg dlouhé fronty – čítající až stovky metrů. Zpravidla však nenakoupí žádaný objem pohonné hmoty, neboť odběr na jeden automobil je omezený, třeba na deset litrů. Benzín i nafta jsou tak v zemi již nyní vlastně „na příděl“.
Životní úroveň Čechů klesá kvůli pádící inflaci nejvíce od vzniku České republiky. Ke všeobecné drahotě se podle ekonoma Lukáše Kovandy z Trinity Bank v příštím roce přidá také vlna propuštění, jakou Češi dlouho nepamatují.
