Indie zakázala vývoz bílé rýže jiných druhů než basmati, snaží se tak zabránit prudkému růstu cen na domácím trhu. Zákaz se týká asi čtvrtiny celkového exportu rýže z Indie. Země je největším světovým vývozcem této plodiny, připadá na ni přes 40 procent celosvětových dodávek.
Tchajwanská společnost TSMC odkládá zahájení výroby čipů v Arizoně kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků na rok 2025. Její rozhodnutí znamená ránu ambicím administrativy prezidenta Joea Bidena v oblasti technologií, napsal server BBC. Připomíná také, že mezi Washingtonem a Pekingem se vyostřuje boj v sektoru vyspělých technologií.
Brazilský výrobce letadel Embraer postaví poblíž Sao Paula továrnu, v níž bude vyrábět elektrické létající taxi. Na trh by chtěl tyto stroje s vertikálním vzletem a přistáním (eVTOL) uvést v roce 2026. Stroje bude vyrábět divize Eve, připomínat budou malý vrtulník, do něhož se vejde šest pasažérů.
Zkrachovalá kryptoměnová burza FTX podala žalobu na svého zakladatele Sama Bankmana-Frieda a další bývalé vysoce postavené představitele ve snaze získat zpět údajně zpronevěřené stovky milionů dolarů.
Ceny pšenice na světových trzích se dnes třetím dnem zvyšují. Varování Ruska, že k lodím směřujícím do ukrajinských černomořských přístavů bude přistupovat jako k potenciálním dopravcům vojenského nákladu, totiž prohloubilo obavy z globální krize v oblasti potravinové bezpečnosti. Obdobný krok dnes učinila Ukrajina.
Pekárenská skupina Penam z holdingu Agrofert dostala od slovenského antimonopolního úřadu (PMÚ) pokutu 21 milionů eur (502 milionů korun) za porušení antimonopolních pravidel. O rozhodnutí úřadu informoval Denník N. Antimonopolní úřad výši pokuty potvrdil, potrestanou firmu ale nejmenoval. Verdikt úřadu není pravomocný. Agrofert uvedl, že se proti pokutě odvolá.
Skupina firem Sokolovské uhelné vykázala v loňském roce zisk téměř 2,3 miliardy korun. V roce 2021 byla skupina v mírné ztrátě 96 milionů korun. Na rekordním zisku z pohledu posledních let se podílel nárůst tržeb za vlastní výrobky a služby, rostla také těžba i prodej uhlí. Samotná společnost Sokolovská uhelná a. s. měla loni zisk 2,28 miliardy korun. Vyplývá to z účetní uzávěrky zveřejněné na serveru justice.cz.
Britské nízkonákladové aerolinky easyJet měly ve třetím finančním čtvrtletí rekordní zisk před zdaněním 203 milionů liber, v přepočtu 5,6 miliardy korun. Pomohla jim silná letní poptávka po cestování navzdory omezeným výpadkům kvůli stávkám. Firma překonala odhady analytiků poté, co ve stejném období loni vykázala ztrátu 114 milionů liber.
Schodek systému důchodového pojištění přesáhl za první pololetí 40 miliard korun. Za šest měsíců je téměř tak vysoký, jako za celý covidový rok 2020, kdy se část ekonomiky zastavila. Výdaje za půl roku se meziročně zvedly o 56,5 miliardy korun, tedy o pětinu. Rostou i příjmy, na pokrytí penzí ale nestačí. Proti loňskému prvním pololetí se na odvodech vybralo o 26,5 miliardy víc, to je asi o sedm procent.
Lidé v Česku loni prosázeli 759,3 miliardy korun. Meziročně se tak objem vkladů zvýšil o 44,2 procenta, rostlo zejména množství peněz prosázených v technických hrách. Objem vyplacených výher stoupl oproti roku 2021 o 44,8 procenta na 705,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Generálního finančního ředitelství o hazardní dani.
Americký výrobce elektrovozů Tesla plánuje zdvojnásobit produkční kapacitu svého montážního závodu u Berlína na jeden milion elektromobilů ročně. Tím by se podnik stal největší továrnou na výrobu automobilů v Evropě. Píše o tom na svém webu deník The New York Times (NYT).
Americká technologická společnost Apple pracuje na službě umělé inteligence (AI), kterou chce konkurovat produktům ChatGPT firmy OpenAI či Bard od Googlu. S odvoláním na obeznámené zdroje o tom informovala agentura Bloomberg.
Všechny lodě plující do ukrajinských černomořských přístavů bude Rusko od čtvrtka 20. července považovat za potenciální dopravce vojenského nákladu. Podle agentury TASS to uvedlo ruské ministerstvo obrany s tím, že některé části Černého moře byly prohlášeny za "dočasně nebezpečné" pro plavbu.
Trh práce čekají kvůli stárnutí populace zejména v té bohatší části světa zásadní změny. Do roku 2031 by v ekonomicky vyspělých zemích G7 měli více než čtvrtinu všech zaměstnanců tvořit lidé nad 55 let. Ve studii, která zkoumala trendy po celém světě, to uvádí společnost Bain & Company.
