Vláda zvažuje nové daně. Česko může přijít o investice, varuje průmysl
Banky, energetické společnosti, mobilní operátoři nebo obchodní řetězce by mohli čelit novému zdanění. Vládní koalice zvažuje zavedení sektorových daní, proti kterému se ostře staví Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle něj by další mimořádné daně mohly odradit investory, oslabit konkurenceschopnost českých firem a přibrzdit hospodářský růst. Průmyslníkům vadí také možnost, že by vláda změnu prosadila bez standardního legislativního projednání.
Úvahy vládní koalice o zavedení sektorových daní vyvolaly odpor českého průmyslu. Svaz průmyslu a dopravy ČR varuje, že dodatečné zdanění vybraných odvětví by mohlo zhoršit investiční prostředí, oslabit konkurenceschopnost tuzemských podniků a negativně zasáhnout dlouhodobý hospodářský růst. Zatím přitom není jasné, kterých sektorů by se případná nová daň týkala.
„Česká ekonomika potřebuje růst, nové investice a silný průmysl. Nemůžeme na jedné straně mluvit o podpoře podnikání a konkurenceschopnosti a na druhé straně přicházet s dalšími mimořádnými daněmi pro vybraná odvětví,“ uvedl prezident svazu Jan Rafaj.
Podniky podle něj potřebují především stabilní a předvídatelné prostředí, které jim umožní plánovat investice, rozšiřovat výrobu a vytvářet nová pracovní místa. Pokud budou muset počítat s rizikem dalšího zdanění, může Česko podle svazu postupně ztrácet atraktivitu pro investory.
Koalice chce přílepkem zavést bankovní daň ještě na letošní zisky. Jenže evropské zkušenosti ukazují, že stát může vybrat mnohem méně, než čeká. A účet nakonec banky přehodí na své klienty. Dražší hypotéky, horší úročení vkladů a vyšší poplatky. Politické body tak může inkasovat vláda, zatímco náklady ponesou domácnosti a firmy. 
Babiš chce sáhnout bankám na zisky. Odnesou to hypotékáři i spořílci
Názory
Ve hře jsou banky, energetika i obchodní řetězce
O možnosti zavedení sektorových daní hovořil o víkendu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Konkrétní podoba opatření zatím není známá. Podle Hospodářských novin by se případné zdanění mohlo vztahovat například na banky, pojišťovny, energetické společnosti, mobilní operátory, obchodní řetězce nebo obranný průmysl.
Média také dříve spekulovala, že by vláda mohla sektorové daně prosadit prostřednictvím pozměňovacího návrhu k zákonu o mimořádném zdanění rafinerií, který už projednává Poslanecká sněmovna.
Právě tento postup Svaz průmyslu a dopravy kritizuje. Podle něj by tak zásadní změna daňového systému měla projít standardním legislativním procesem včetně posouzení ekonomických dopadů a možnosti připomínek ze strany dotčených odvětví.
Nabídka za zhruba 730 miliard korun, odpor části italských dědiců a příznivá reakce burzy. Český miliardář Michal Strnad svým zájmem o holding Delfin přidal další impuls k růstu akcií výrobce brýlí Ray-Ban, který právě uzavřel nejlepší měsíc ve své historii. Ve hře jsou přitom nejen světoznámé brýle, ale také podíly v předních italských bankách a pojišťovně Generali.
Lukáš Kovanda: Strnad rozvířil boj o impérium Ray-Ban. Dědic se brání, akcie rostou
Názory
Investice za miliardy mohou být ohroženy
Svaz upozorňuje především na rozpor mezi deklarovanou snahou vlády podporovat modernizaci české ekonomiky a případným dodatečným zdaněním odvětví, od nichž stát očekává významné investice.
„Pokud chceme moderní energetiku, digitalizaci, silný obranný průmysl nebo rozvoj nových technologií, musíme vytvořit podmínky, aby do nich firmy investovaly. Nemůžeme očekávat miliardové investice a zároveň podnikům vysílat signál, že jakmile se některému odvětví začne dařit, stát přijde s mimořádnou daní,“ uvedl Rafaj.
Svaz proto před zavedením sektorových daní varuje. Podle jeho prezidenta by nejistota ohledně budoucího zdanění mohla negativně ovlivnit investiční rozhodování podniků a v konečném důsledku také konkurenceschopnost české ekonomiky.
Mateřská společnost největší české banky dle počtu klientů, České spořitelny, v pondělí podle agentury Bloomberg vyzvala vlády zemí střední a východní Evropy, včetně Česka, aby nezaváděly daň z mimořádných zisků.
Sektorová daň je špatná. Banky nejsou od toho, aby podporovaly vlády, apeluje šéf Erste
Money
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
