SoftBank sází vše na OpenAI. Půjčila si 40 miliard dolarů
Japonská SoftBank rozšiřuje okruh bank a investorů, kteří financují její masivní investici do OpenAI. K překlenovacímu úvěru ve výši 40 miliard dolarů se nově připojilo 21 věřitelů. Zakladatel skupiny Masajoši Son už do společnosti stojící za ChatGPT přislíbil investovat více než 60 miliard dolarů.
SoftBank získala pro svůj úvěr určený na investici do OpenAI další skupinu věřitelů. Celkem 21 nových finančních institucí si podle zdrojů agentury Bloomberg rozdělilo přibližně sedm miliard dolarů z celkové částky 40 miliard dolarů.
Téměř po jedné miliardě dolarů poskytly First Abu Dhabi Bank, singapurský státní investiční fond GIC a britská Standard Chartered. Zbytek připadl evropským, japonským a tchajwanským bankám.
Zbývajících 33 miliard dolarů zatím drží původní banky, které úvěr připravovaly, a další velcí věřitelé. Také tato část však může být později rozdělena mezi další instituce.
AstraZeneca překonala očekávání analytiků. Britské farmaceutické skupině pomohla především rostoucí poptávka po lécích na rakovinu prsu a plic. Dosavadní úspěchy však investorům nestačí. Po nedávném nezdaru ve vývoji jednoho přípravku nyní sledují, zda firma dokáže dodat další generaci miliardových léků. Želízkem v ohni by mohl být experimentální lék na hubnutí. 
Rakovina jí vydělává miliardy. AstraZeneca teď zkouší uspět i s pilulkou na hubnutí
Zprávy z firem
Jeden z největších úvěrů v Asii
Dvanáctiměsíční překlenovací úvěr SoftBank podepsala v březnu. Jde o jeden z největších finančních obchodů v historii asijsko-pacifického regionu.
Překlenovací úvěr je krátkodobé financování, které firma obvykle využije do doby, než zajistí dlouhodobější zdroj peněz. Banky, které obchod připravily, by na poplatcích měly získat více než 100 milionů dolarů.
Úvěr byl v květnu nabídnut širšímu okruhu finančních institucí. Už předtím se k němu připojilo devět dalších bank, přestože část bankéřů měla obavy z rychle rostoucího napojení SoftBank na jedinou technologickou firmu.
Evropa chce dekarbonizovat těžký průmysl, ale u oceli a cementu se ukazuje, jak složitý a drahý tento proces bude. První projekty vznikají, k masovému nasazení mají však stále daleko.
Ekonomický diář Pavla Párala: Průmysl bez emisí? Stále spíš verneovka než blížící se realita
Názory
Úrok přes šest procent
Počáteční úroková marže úvěru činí přibližně 2,5 procentního bodu nad americkou referenční sazbou SOFR. Při její současné úrovni by celkový úrok dosahoval zhruba 6,14 procenta ročně.
Jen na úrocích tak může financování stát SoftBank miliardy dolarů ročně. Skutečná částka bude záviset na tom, jak dlouho bude úvěr čerpán a jak se bude vyvíjet referenční sazba.
Zájem nových věřitelů ukazuje, že banky jsou ochotné sázku SoftBank na umělou inteligenci financovat. Zároveň však půjčku rozdělují mezi velké množství institucí, čímž se snižuje riziko, které nese každá z nich jednotlivě.
Akcie čínského výrobce paměťových čipů CXMT při debutu v Šanghaji vzrostly o více než 500 procent a z výrobce paměťových čipů udělaly nejhodnotnější společnost na burzách v pevninské Číně. Analytici ale varují, že cenu vedle růstu firmy žene také spekulativní horečka. 
Investoři se poprali o čínské čipy. Akcie CXMT vyskočily o více než 500 procent
Trhy
Sonova all-in sázka na ChatGPT
Zakladatel a šéf SoftBank Masajoši Son se netají tím, že v případě OpenAI hraje all-in sázku. Celkové závazky japonské skupiny vůči americké technologické společnosti už podle Bloombergu přesahují 60 miliard dolarů.
OpenAI v červnu podala žádost o vstup na burzu. Při březnovém investičním kole byla oceněna na 852 miliard dolarů. Tak vysoká valuace odráží očekávání, že společnost bude jedním z hlavních vítězů dalšího rozvoje umělé inteligence. Současně ale čelí rostoucí konkurenci, mimo jiné ze strany společnosti Anthropic.
SoftBank tak získává podíl v jedné z nejžádanějších technologických firem současnosti. Zároveň na sebe bere riziko, že vysoké investice a náklady na financování se vrátí pouze tehdy, pokud si OpenAI udrží rychlý růst a silné postavení na trhu.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
