Obyčejná práce: Kontrolovat cestující je deprimující, říká revizor
Revizor – slovo, které v mnoha lidech vyvolává nepříjemné pocity. Tito pracovníci veřejné dopravy jsou často vnímáni jako nepřátelé cestujících, přestože jejich úkol je jednoduchý: kontrolovat jízdní doklady a zajišťovat, aby systém MHD fungoval spravedlivě.
Revizoři se pohybují v městské hromadné dopravě a provádějí namátkové kontroly jízdenek. Jejich přítomnost má odradit černé pasažéry, snižovat jejich počet a přispět k tak financování dopravního podniku. V řadách revizorů byl i Martin Tuček (jméno je na přání změněné), který se kontrolám u dopravního podniku věnoval zhruba rok. „Práci revizora jsem vzal na přechodnou dobu, když jsem přišel o své původní zaměstnání. Prošel jsem školením a testy a nastoupil do služby a říct o tom, že se jedná o zábavnou práci a seberealizaci opravdu nejde,“ popisuje svůj revizorský start. Postupně si na kontrolování cestujích zvykl a bral to jako rutinu.
Revizoři pracují ve směnném režimu a jejich služby jsou často dlouhé a psychicky náročné. Musejí být neustále ve střehu, protože nikdy neví, jak cestující zareagují na jejich přítomnost. Pracují jak ve dne, tak v noci, o víkendech a svátcích. Podle toho si také vydělají.
Mnoho lidí si myslí, že revizoři pracují jen kvůli možnosti vybírat pokuty. Ve skutečnosti mají pevnou mzdu, která se liší podle města a zaměstnavatele. Průměrná hrubá mzda revizora se pohybuje mezi 25 a 40 tisíci korunami měsíčně, přičemž v některých městech mohou mít revizoři i různé benefity, jako jsou příspěvky na dopravu, stravenky nebo odměny za výkon. „Pokutovat černé pasažéry je důležité, ale vrhat se na skupiny turistů, kteří jedou z letiště a o nějaké jízdence nemají ani potuchu, už mi přišlo trochu moc. Navíc jsem byl svědkem až fanatické snahy některých kolegů vybrat na pokutách co nejvíc. Po jejím zaplacení totiž revizor získává z pokuty bonus,“ popisuje situace které ho od kariéry revizora odradily Martin.
Vlády se mění a každý ministr, či ministryně financí slibuje zjednodušení daňového přiznání. To však zůstává v nedohlednu. Živnostníci a podnikatelé se tak stále musí obracet na experty. V Komoře daňových poradců bylo ke konci loňského roku zapsáno 4703 jednotlivců a 960 společností.
Obyčejná práce: Daňovému poplatníkovi se žije krušně, říká poradkyně
Zprávy z firem
Práce revizora totiž nemá být jen o kontrole jízdenek, ale také o trpělivosti a schopnosti zvládat stresové situace. Kromě fyzické odolnosti musí mít dobré komunikační dovednosti, aby dokázali efektivně řešit konflikty. A vyhodnotit, zda není lepší dříve poradit, než rovnou pokutovat. „Stalo se mi, že jsem kontroloval na lince k motolské nemocnici. Ráno jsem jízdenku paní, která říkala, že jede na akutní vyšetření a zapomněla si jí koupit odpustil, ale narazil jsem na ní po obědě na stejné lince. A zase načerno, v tomhle případě se už pokutě nevyhnula,“ popisuje svoje metody revizor.
Jedním z hlavních důvodů, proč je tato práce tak nevděčná, je neustálé vystavení konfliktům. Mnoho cestujících se snaží uniknout kontrole, někteří reagují agresivně, slovně i fyzicky napadají revizory, případně se snaží utéct. Existují i případy, kdy revizoři čelili vážným útokům, což vedlo k debatám o jejich bezpečnosti a možnosti nosit tělesné kamery či mít po ruce ochranku.
„Nejhorší v dopravě je přítomnost podnapilých nebo agresivních osob, které nereagují na výzvy a mohou ohrozit nejen revizory, ale i ostatní cestující,“ dodává Martin s tím, že i přes veškerá rizika se však najdou lidé, kteří tuto práci vykonávají dlouhá léta a berou ji jako poslání.
V sobotu 22. února odstartoval již 430. ročník Matějské pouti. Nejznámější česká pouť potrvá v pražských Holešovicích až do pondělí 21. dubna. A návštěvníci i přes velkou nabídku moderních atrakcí stále vyhledávají také staré a osvědčené radosti. Například klasickou střelnici.
Obyčejná práce: Krepové růže jsou stále trendy, mladí ale střílet neumí, říká majitelka pouťové střelnice
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
