OBRAZEM: Český křišťál pro Bílý dům i dubajskou princeznu. Sklárny jedou, ale tlačí je drahá energie
Ve sklárně se stále fouká sklo tradiční píšťalou, výrobky se odlévají do dřevěných forem a zkušená kreslička před broušením ručně vyznačuje každý řez. Za historickou kulisou se však odehrává tvrdý průmyslový byznys. Crystal Bohemia vyrábí kolem sta milionů kusů skla ročně, 95 procent produkce vyváží a do modernizace závodů investovala téměř miliardu korun.
Když se otevřou dveře poděbradské sklárny, návštěvníka nejprve zasáhne žár. Výroba běží bez přestávky 365 dní v roce a zdejší pece denně promění suroviny přibližně ve 20 tun skla, což představuje plně naložený kamion výrobky.
Výroba v poděbradských sklárnách
Vedle moderních výrobních linek přitom přežívají postupy známé generacím sklářů. Foukač stále používá tradiční píšťalu, sklo se odlévá do letitých dřevěných forem a v brusírně čeká každý výrobek na zkušenou kresličku. Ta na jeho povrchu vyznačí čáry, podle nichž brusiči vytvářejí charakteristický dekor českého křišťálu.
Jedna dobrá stavba může v malé obci změnit mnohem víc než další developerský projekt ve velkém městě. Současné realizace v Nesvačilce, Psárech, Louňovicích, Fulneku nebo Valašských Příkazech ukazují, že architektura se v Česku stává otázkou lokálního sebevědomí.
Žádné miliardové projekty. Nejzajímavější architektura dnes roste i v obcích o pár stovkách obyvatel
Reality
Právě poděbradský závod společnosti Crystal Bohemia letos slaví 150 let. Výročí ale není pouhou připomínkou historie. Přichází v době, kdy evropské sklářství svádí boj s drahými energiemi, rostoucí regulací i levnější konkurencí z Asie.
Od záchrany skláren k miliardovým tržbám
Crystal Bohemia dnes provozuje sklárny v Poděbradech a ve Světlé nad Sázavou. Zaměstnává 850 lidí, ročně vyrobí přibližně sto milionů kusů skla a její obrat se pohybuje mezi 1,5 a dvěma miliardami korun. Přibližně 95 procent produkce směřuje do více než 90 zemí.
Současní vlastníci vložili do stabilizace a rozvoje společnosti téměř miliardu korun. Jen v Poděbradech směřovalo 250 milionů korun do technologií a nemovitostí, dalších 150 milionů do vývoje výrobků a forem a 50 milionů do marketingu a posílení značky.
„Když jsme do společnosti vstupovali, bylo naším prvním úkolem dlouhodobě udržet výrobu a vrátit sklárnám stabilitu. Museli jsme obnovit důvěru zákazníků, investovat do výrobků, značky i lidí a znovu nastavit fungování celé firmy,“ říká předseda představenstva Crystal Bohemia Pavel Louda.
Podle něj proto firma nevnímá 150. výročí pouze jako ohlédnutí za minulostí. „Je to především závazek, aby se české sklo v Poděbradech a ve Světlé vyrábělo i za dalších deset nebo dvacet let,“ dodává.
Od obchodních řetězců až k Bílému domu
Síla firmy spočívá v kombinaci velkoobjemové produkce a zakázek pro náročné klienty. České sklo míří do obchodních řetězců, hotelů a restaurací, ale také k prémiovým značkám a soukromým zákazníkům.
Sklárna si tímto způsobem, kdy oslovuje i zájemce, kteří neměli dosud se sklářstvím žádné zkušenosti, chce pojistit, že sklářské řemeslo nezanikne.
Rekvalifikace se vyplácí. Sklárna Moser podepsala první vyškolené zaměstnance
Zprávy z firem
Sklárna Crystal Bohemia vyráběla například pro americkou značku Lenox či přední francouzské módní domy. Mezi její nejvýraznější reference patří sklo pro svatbu dubajské princezny nebo váza vytvořená pro Bílý dům.
Takové zakázky vyžadují propojení designu, technologického vývoje, výroby forem a přesné ruční práce.
„Dokážeme zákazníka provést celým procesem od prvního návrhu přes vývoj formy až po výsledný výrobek. U zakázek pro světové značky rozhoduje přesnost, stálá kvalita a schopnost vytvořit něco, co dosud nikdo nevyráběl,“ vysvětluje výkonný ředitel a člen představenstva Jaroslav Seifrt.
Největším exportním trhem jsou nyní Spojené státy, kam směřuje 30 procent produkce. Následují Rumunsko a Francie, každá se sedmiprocentním podílem. Ještě v roce 2015 přitom odbytu dominoval Írán a širší oblast Blízkého východu. Sankce, geopolitická nestabilita a změny obchodních podmínek ale přiměly firmu export více rozložit.
Evropské sklárny drtí náklady
Sklářství patří mezi energeticky nejnáročnější průmyslová odvětví. Pece musejí pracovat nepřetržitě a při růstu cen energií je nelze jednoduše vypnout. Evropští výrobci navíc čelí konkurenci z Číny a Indie, kde firmy působí za odlišných energetických, mzdových a ekologických podmínek.
Crystal Bohemia proto postupně elektrifikuje a automatizuje výrobu. Ve Světlé nad Sázavou jsou už všechny sklářské pece plně elektrické, poděbradský závod zatím využívá kombinaci plynu a elektřiny.
Po dvou dekádách se do českých hospod a restaurací vrací něco, co k nim vždycky patřilo: pravé pivní sklo z českého křišťálu. Ambiente, UMPRUM a sklárna Bomma spojily síly, aby obnovily tradici, která téměř zmizela z mapy. Výsledkem jsou nové půllitry navazující na to nejlepší z českého sklářství a první čtyři tisíce kusů teď míří mezi hosty.
Sbohem, tuctové sklo. Češi znovu vyrábějí pivní půllitry z křišťálu a míří s nimi do hospod
Enjoy
Firma zároveň vrací skleněné střepy zpět do výroby a po vyčištění opakovaně využívá odpadní vodu. Ve Světlé připravuje nový sklad hotových výrobků, který má zrychlit expedici a uvolnit prostor pro další rozvoj výroby. Posilovat chce rovněž internetový prodej a přímý kontakt s koncovými zákazníky.
„Největším rizikem je rozevírání rozdílu mezi náklady evropských výrobců a konkurencí ze zemí, kde platí diametrálně odlišné podmínky. Vyšší náklady přitom nelze jednoduše přenést do konečných cen,“ upozorňuje Louda. Budoucnost českého sklářství proto podle něj závisí na efektivnější výrobě a produktech s vyšší přidanou hodnotou.
Stroje řemeslo nenahradí
Stejně vážným problémem jako energie je nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Strojníci, seřizovači, technologové, formaři, brusiči i skláři získávají plnou samostatnost až po několika letech praxe. Kvůli úbytku specializovaných učňovských oborů si je musejí sklárny stále častěji vychovávat samy.
V poděbradském závodě pracují zaměstnanci v průměru 11,2 roku. Celkem 44 lidí je ve firmě déle než 20 let a 28 zaměstnanců přesáhlo třicetiletou hranici. Během posledního roku závod zároveň přijal 65 nových pracovníků.
Automatizace má pomoci omezit fyzicky nejnáročnější operace, zvýšit bezpečnost a udržet stabilní kvalitu. Lidskou zkušenost však podle vedení firmy nahradit nemůže.
„Stroje mohou převzít část operací, ale zkušenost a cit pro materiál zůstávají nenahraditelné,“ říká Seifrt.
Poděbradský závod zaměstnává 300 lidí a ročně utrží přibližně 450 milionů korun. Ve Světlé nad Sázavou pracuje dalších 550 zaměstnanců. Celá společnost vydá na mzdy a související odvody přes 440 milionů korun ročně a přibližně 85 procent jejích nákladových vstupů pochází z Česka.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
