KPMG: České banky zaspaly ESG
Velké tuzemské banky jsou v ESG trochu dál, hlavně kvůli mateřským korporacím. Malé banky zatím váhají, zjistila poradenská firma KPMG.
ESG, tedy environmentální, sociální a udržitelné správy a řízení, je ve světě fenomén. Banky musejí kvůli regulaci samy dodržovat principy odpovědného podnikání a reportovat jej. Krom toho je ESG pro ně i velký byznys - z hlediska financování projektů. Podle průzkumu KPMG však mají tuzemské banky mezery v řízení rizik, reportingu i procesu poskytování úvěrů.
Krok se zahraniční konkurencí drží spíše banky velké, po kterých řízení ESG požadují jejich mateřské společnosti. O krok napřed jsou jak v produktech, tak i procesech. Všechny velké finanční instituce zapojené do průzkumu činí opatření spojená s regulacemi už nyní. Z malých bankovních institucí jsou to dvě třetiny.
Tvůrci nejdražších švýcarských hodinek mají před sebou velký úkol: Vyřešit otázku, jak přilákat mladé. Překvapivě v tom jsou docela dost úspěšní.
Švýcarský luxus láká mladé na superhrdiny i udržitelnost
Enjoy
Co se týče nabídky, velké banky mají v současné době v portfoliu maximálně pět procent zelených produktů. Polovina z velkých bank ale do jednoho roku plánuje podíl zvýšit na pět až 20 procent. Malé banky růst v zelených produktech v příštím roce podle svého vyjádření neplánují. I když banky připouští vliv nové regulace na vnitřní procesy a předpisy, jejich obměnám se příliš nevěnují.
Do poskytování úvěrů faktory ESG zahrnuje jen 66 procent malých bank, do reportingu pak ani jedna. ESG do úvěrového procesu promítá 50 procent velkých finančních domů, v reportingu 75 procent. Do podnikové či investiční strategie ESG faktory promítají všechny oslovené velké bankovní domy a třetina malých finančních institucí.
Evropská komise přijala tvrdší balík opatření, která mají bojovat s možnou klimatickou změnou. Nemístně ale u toho straší obyvatele kontinentu i firmy. A to se jí může šeredně nevyplatit.
Viliam Buchert: EU straší nevyhnutelnou ekologickou katastrofou. Tak to ale není
Názory
Zelená regulace
Principy ESG se od poloviny roku 2021 řídí všechny banky v Evropské unii. Ty v eurozóně mají pravidla ještě přísnější. Nová regulace bankám předepisuje, jak faktory ESG promítnout do svého fungování, procesu poskytování úvěrů i požadavků na své klienty. Evropská unie regulacemi navazuje na Pařížskou dohodu z roku 2015, která zavazuje členské státy snížit emise skleníkových plynů. Letošní vlna regulací je však pouze první krok. To hlavní teprve přijde.
Právě prostřednictvím úvěrů dopadnou regulace i na další sektory. „Banky se zavazují k uhlíkové neutralitě, své i aktivit svých klientů, které financují. Očekáváme, že klientům budou banky zasílat dotazníky na spotřebu CO2. Může se tak stát, že i profitabilní firma úvěr nedostane, protože bude mít vysoké emise. Ty znamenají pro banky vyšší riziko, že obchodní model a ziskovost o úvěr žádající firmy nebudou v budoucnu udržitelné. Některé evropské banky se dokonce už zavázaly, že v budoucnu nebudou poskytovat finanční služby energetickým firmám zatěžujícím životní prostředí,“ komentuje budoucí vývoj Martin Křivánek z KPMG. ESG se zatím kromě bank zabývají také investiční fondy. Pojišťovny nová regulace zatím významně nezasáhla.
Brusel představil revoluční zelený balíček. Důsledek? Zdraží auta, letenky, bydlení i elektřina. 
Lukáš Kovanda: Zelené ambice Bruselu jsou střelou do vlastní nohy
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
