Klimatické změny přicházejí ekonomiku draho stejně jako nemocní zaměstnanci
Bývaly to stovky miliard, do budoucna to budou biliony. A to je řeč jen o nákladech změn klimatu, které umíme vyčíslit. O kolik vyjde dráž nečinnost ve srovnání se zelenou transformací? Je Česko v udržitelnosti skutečně výrazně pozadu za západní Evropou? A jak mohou firmy prospět kondici zaměstnanců relativně snadno a efektivně? Projděte si si výběr z říjnových dílů podcastu Trendy v udržitelnosti.
Klimatické změny přinášejí rychle narůstající ekonomické náklady. Z propočtů Evropské centrální banky plyne, že za poslední bezmála půl století dosáhly více než 800 miliard eur, a to jen ty měřitelné. Odhady pro nejbližších 20 let už podle ředitelky banky ING v Česku Evy Bučové dosahují zhruba trojnásobku zmíněné částky, tedy 2,4 bilionu dolarů. A pokud společnost nebude reagovat, náklady mohou být až patnáctkrát vyšší než výdaje na potřebnou transformaci, vyčísluje Bučová.
Evropa se rozhodla pro udržitelnou proměnu své ekonomiky, zároveň ale hledá východisko z pasti předchozího spoléhání na levné fosilní energie z Ruska a snaží se zastavit oslabování své konkurenceschopnosti „Klíčem je energetická nezávislost,“ zdůrazňuje Filip Gregor, který v expertní skupině Frank Bold vede sekci Odpovědné firmy.
Z odpadu vyrábějí suroviny, učí děti zadržovat vodu, proměňují obce v soběstačnější místa a sledují zdraví stromů pomocí satelitů. Soutěž E.ON Energy Globe vybrala pět finalistů letošního ročníku. O tom, kdo získá půl milionu korun, rozhodne veřejnost.
Pět nápadů, které mění Česko. Od recyklace pneumatik po stromy sledované z vesmíru
Zprávy z firem
Aktuálně podle něj stojí za to sledovat tři proudy evropských politik. Asi nejzajímavější je pokus Evropské unie vytvořit novou industriální politiku pomocí pobídek. „Takže méně regulace i byrokracie, ale o to více cílené podpory ze strany států,“ vysvětluje Gregor. Pak je to agenda v korporátní udržitelnosti, která zahrnuje například přenastavení ESG reportingu. Třetí oblastí jsou politiky náležité péče. Směrnice bude po největších firmách chtít, aby pochopily své dodavatelské řetězce a zavedly v nich efektivní řízení rizik.
Agenda prospěšná byznysu
Experti se přitom shodují, že udržitelnost se z povinného reportingu mění v nástroj, jak lépe řídit byznys, pracovat s lidmi a udělat si pořádek v datech. „Klienti k nám chodí, protože v udržitelnosti hledají něco navíc. Snaží se odlišit na trhu a potřebují ji kvůli svým zákazníkům,“ říká Jan Zvěřina, zakladatel a výkonný ředitel poradenské společnosti Greenometer.
Odpovídá tomu i změna obsahu agendy. Udržitelnost dnes podle Zvěřiny zahrnuje mnohem víc než snižování uhlíkové stopy. Vedle emisí a spotřeby energií se Greenometer věnuje také sociálním tématům, jako je rozdílné odměňování mužů a žen, nebo rizikům spojeným s umělou inteligencí a kyberbezpečností.
Všechny tyto oblasti mají společný základ, kvalitní data. Právě jejich sběr a sjednocování považuje Zvěřina za jednu z největších výzev pro příští roky. Ve velkých firmách bývají informace roztříštěné mezi odděleními a pobočkami, což komplikuje nejen reporting, ale i rozhodování o investicích a změnách.
České ženy stále narážejí na neviditelné bariéry. Cesta k rovnosti vede přes sponzorství a odvahu nebýt v koutě, shodly se expertky v debatě newstream.cz Leaders Byznys Talks. 
České ženy si zvykly sedět v koutě. Ke kariéře je často musí postrčit muž
Newstream TV
Šéf Greenometeru zároveň odmítá představu, že by Česko v udržitelnosti nutně zaostávalo za západní Evropou. „V mnoha věcech jsme mnohem dál a praktičtější. Češi dokážou na změny reagovat rychleji než některé zahraniční firmy,“ zdůrazňuje.
Lidský potenciál rozhoduje
Strategickou záležitostí se pro firmy stává sociální stránka udržitelnosti. Mimo jiné proto, že kondice jejich zaměstnanců může rozhodovat o tom, které z nich se přizpůsobí rychle se měnícímu prostředí a které začnou ztrácet krok. Upozorňuje na to Petr Šrámek, řídící partner mezinárodního investičního fondu Longevity Tech Fund.
Když zaměstnanec onemocní, firma přichází o jeho pracovní čas. Průměrná pracovní neschopnost v Česku podle Šrámka představuje přibližně 26 dní ročně na jednoho zaměstnance. Jenže absence je pouze část problému. Mnohem méně viditelné ztráty vznikají, když člověk do práce chodí, ale kvůli zdravotním potížím nebo vyčerpání podává nižší výkon. Zdraví zaměstnanců tak není jen položkou v rozpočtu na benefity, ale ekonomickým faktorem, který rozhoduje o tom, kolik firma ze svého lidského potenciálu skutečně získá.
Nejde o zelené sekýrování, nýbrž o lepší vyhodnocování rizik, říkají o fenoménu udržitelnosti nejen lidé ze světa peněz. Co riskují firmy, které zanedbávají nové povinnosti, jako je třeba ESG reporting? Proč může být poučným příkladem pro komunikaci zelené transformace Čína? Je plyn záležitostí minulosti nebo cestou do budoucnosti, například v dopravě? Nejen to se dočtete v následujícím výběru zajímavostí z dalších devíti dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.
Udržitelností k lepšímu fotbalu, hodnotnějším nemovitostem a menším ztrátám finančnictví
Zprávy z firem
Šrámek navrhuje přistupovat k němu stejně systematicky jako ke zvyšování efektivity firemních procesů: nejprve mapovat individuální potřeby lidí, stanovit priority a zpětně ověřit reálný dopad kroků. „Zdraví firmy začíná u managementu. Lídři by měli jít příkladem a posílit v první řadě sami sebe,“ zdůrazňuje.
Pohyb je třetí nejoblíbenější benefit
Firmy mají vícero možností, jak kondici svých zaměstnanců prospívat. Jednou z nich je podpora pohybu. „Lidé, kteří jsou pohybově aktivní, marodí až o 30 procent méně. A to už je zejména ve velkých firmách skutečně znát,“ podotýká generální ředitel společnosti MultiSport Benefit Miroslav Rech.
Tuzemská realita je ale podle něj taková, že více než polovina lidí v produktivním věku se žádné pravidelné pohybové aktivitě nevěnuje. To je žádoucí změnit. Zaměstnavatelé si naštěstí význam zdravého životního stylu zaměstnanců stále více uvědomují a chápou jej jako strategickou investici.
Oslavy významných dnů a projevy k velkým událostem v Česku umíme docela dobře. Obrana, Ukrajina, zásadový postoj proti agresorovi, to je v pořádku. Ale jak dojde na ekonomiku, už jsme v říši pohádek. Vypravěčem se tentokrát stal prezident Petr Pavel.
Karel Pučelík: Mysleme na klima a uskromněme se, vyzývá prezident. Ze soukromého tryskáče
Názory
Změně k lepšímu nahrává i to, že se pohyb stává celospolečenským trendem. Zejména v mladé generaci podle Recha přibývá uchazečů o práci, kteří se při výběru zaměstnavatele zajímají také o podporu pohybových aktivit formou zaměstnaneckých benefitů.
Karta MultiSport, která umožňuje jednou denně vstup do jakéhokoli ze zhruba 2500 partnerských sportovišť MultiSportu, je tak dnes třetí nejoblíbenější benefit po dnech dovolené nad zákonný rámec a stravenkách. Se společností MultiSport v současnosti spolupracuje přes 13 tisíc zaměstnavatelů a jejich počet nadále roste. Držitelů karty je přes 350 tisíc.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
