Firmy požádaly o investiční dotace za více než 13 miliard
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přijal do prvního kola žádostí o investiční dotace Programu rozvoje venkova 5632 žádostí v hodnotě 13,3 miliardy korun. V prvním kole se rozdělí osm miliard korun. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je již nyní jasné, že podporu získá rekordní množství žadatelů.
V Programu rozvoje venkova lze žádat o podporu na investice do zemědělských podniků, zpracování produkce, inovace nebo zavádění výsledků výzkumu do zemědělské a potravinářské praxe. "Nově mohli zemědělci žádat také o podporu na nákup dronů, které se využívají například pro tvorbu aplikačních map. Kamery v dronu například poznají, kolik chlorofylu je v rostlině, a na základě toho lze určit potřebnou dávku dusíkatého hnojení na různých místech pole," uvedl ministr.
Výkrmy kuřat by bez dotací na každém kilogramu kuřete prodělaly v loňském roce 2,38 koruny, s dotacemi je jejich zisk 0,68 koruny. Vyplývá to ze studie Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vláda ve svém ozdravném balíčku chystá škrty v dotacích ze státního rozpočtu v zemědělství v příštích dvou letech za více než deset miliard korun. Zatím ale neuvedla, jaké dotace to ovlivní. Letos již zrušila podporu pro potravinářské firmy, kterou čerpali i zpracovatelé drůbežího masa. Zrušila se také dotace pro chov skotu.
Studie: Výkrmy kuřat jsou bez dotací ve ztrátě
Zprávy z firem
Největší část z osmi miliard se v prvním kole rozdělí na investice do podniků, zhruba 4,85 miliardy korun. Firmy mohly žádat dotace také například na nákup stájových robotů, systémů využívajících družicová data a nově také na přechod z klecových chovů nosnic na alternativní systémy.
Klecové chovy budou v ČR od roku 2027 zakázané. Stále v nich je podle posledních dat z letošního března 58 procent nosnic v českých chovech. Peníze z dotací se budou vyplácet v následujících několika letech, záleží na délce projektů. Potravinářské firmy mohou žádat o peníze především na projekty, které mají pomoci snížit energetickou náročnost provozu.
Kateřina Adamcová ze zemědělského fondu uvedla, že nejpozději 26. září se žadatelé dozvědí, zda byl jejich projekt doporučen k získání podpory, či nikoliv. "Průběh příjmu žádostí prvního kola probíhal hladce i přes enormní zájem žadatelů, který je patrný z počtu podaných žádostí a jejich požadavků dotace," uvedla.
Nastavení dotací umožňuje na investice do podniků nebo zpracování zemědělských produktů čerpat až 200 milionů korun za dotační období, tedy do roku 2027. Platí to i pro holdingy. Investice do podniků, zpracování produkce nebo inovace mají limit 30 milionů na jeden projekt.
Výše podpory může v programu Investice do zemědělských podniků dosáhnout maximálně 30 milionů korun na projekt. Dotace může pokrýt až 40 procent výdajů, o dalších deset procent se maximální míra zvyšuje pro mladé zemědělce a pro žadatele, kteří podnikají v ekologickém zemědělství. Dotace tedy může pokrýt až 60 procent výdajů.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
