Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

EURO 2020: Mezi sponzory evropského šampionátu kralují ti z Číny

Oficiální míč Mistrovství Evropy ve fotbale.
Ik ben groot / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
Viliam Buchert

Mistrovství Evropy ve fotbale bývá i obrovským byznysem. Nejinak tomu bude i při právě probíhajícím šampionátu. Letos se ale populární EURO koná netradičně v 11 zemích, kvůli koronaviru také s omezeným počtem diváků. Velmi pozoruhodné je i letošní složení hlavních sponzorů, které poměrně věrně odráží geopolitickou a ekonomickou realitu. Na rozdíl od minulosti se více prezentují firmy z online prostředí, velmi silné je zastoupení Číny (i když se hraje na starém kontinentu) a evropské společnosti začaly i zde tahat za kratší konec.  

Dřív, než na svět i Evropu udeřil koronavirus, psalo se o fotbalovém Euru 2020 (tento oficiální název má pořád, i když se hraje letos) jako o nebývalé podnikatelské i marketingové příležitosti. Kalkulovalo se s obrovským mediálním pokrytím a tradičními vedlejšími efekty: stamilionovými příjmy z prodeje vstupenek na zápasy či zisky z příjezdu statisíců fanoušků, kteří v hostitelských zemích utratí nemalé peníze. Letos je tomu jinak. Covid-19 evropskou fotbalovou asociaci UEFA, která šampionát pořádá, o část těchto výdělků „ukradl“. Tržby ze šampionátu letos nedosáhnou asociací původně proklamovaného cíle ve výši 2,5 miliardy eur. 

Ovšem peníze za televizní práva a sponzoring zůstávají. Pozoruhodné je přitom složení hlavních partnerů šampionátu, oproti minulosti vliv evropských firem postupně slábne a „China Brand“ naopak sílí. 

Kolik je ve hře

Jen pro představu, UEFA při Euru 2016, které se konalo ve Francii, vykázala výnosy 1,92 miliardy eur a čistý zisk 847 milionů eur. Z toho 1,05 miliardy eur z příjmů tvořil tehdy prodej televizních práv, 480 milionů šlo ze sponzorství a licencí na prodej zboží souvisejících se šampionátem a 400 milionů z prodeje vstupenek a dalších služeb. Ačkoli UEFA nezveřejňuje, kolik jí jednotliví sponzoři platí (navíc smlouvy s nimi bývají dlouhodobější a nevztahují se pouze na fotbalové Mistrovství Evropy), lze z toho alespoň hrubě odhadnout, že každý z letošních 12 hlavních sponzorů zaplatí za šampionát nejméně 30 milionů eur.

Pro vývoj sportovního sponzoringu a fotbalového Eura je ale zajímavé, odkud tyto peníze tečou. V případě čínských a ruských firem nebo společností z Blízkého a Středního východu totiž můžeme za partnerstvím někdy hledat i politicko-ideologické důvody a touhu po „zlepšení obrazu“ některých států s problematickou pověstí. Může v tom být i promyšlená strategie spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

Více Číny, méně Evropy

Kdo jsou tedy hlavní partneři letošního fotbalového Eura? Ze seznamu vidíme, že ubývá firem z Evropy a celkově se stále více prosazují společnosti nabízející online služby a firmy pracující s moderními technologiemi.

  • TikTok (Čína): Velmi populární mobilní aplikace a sociální síť pro vytváření a sdílení videí vlastněná čínskou společností ByteDance. Používá ji kolem 750 milionů uživatelů.
  • Alipay (Čína): Největší platební aplikace na světě, která dnes spadá do skupiny Ant Group čínského miliardáře Jacka Maa. Alipay poskytuje ve světě služby více než miliardě zákazníkům a 80 milionům obchodníkům.
  • Hisense (Čína): Nadnárodní výrobce bílého zboží a elektroniky. Patří pod něj i značky Gorenje, Toshiba, Sharp a další. Ve světě zaměstnává více než 80 tisíc lidí a v Plzni má od roku 2015 továrnu na výrobu plochých televizorů.
  • Vivo (Čína): Technologická firma, která vyrábí a prodává smartphony či vyvíjí software. Její telefony se prodávají i v Česku.
  • Coca-Cola (USA): Známý výrobce nápojů a také dlouholetý sponzor mnoha sportovních akcí.
  • FedEx (USA): Firma zabývající se kurýrními a logistickými službami.
  • Qatar Airway (Katar): Letecká společnost, která provozuje i linku do Prahy a je kromě jiného sponzorem známých fotbalových klubů Paris Saint-Germain, AS Řím nebo argentinského Boca Juniors. Katar má obrovský zájem na propagaci, protože v roce 2022 bude hostit fotbalové Mistrovství světa.
  • Gazprom (Rusko): Státem vlastněná největší ruská akciová společnost a největší exportér zemního plynu na světě. Ve fotbale se angažuje už mnoho let.
  • Booking.com (Nizozemsko): Agentura pro online rezervaci ubytování, která hodně utrpěla za koronaviru. 
  • Just Eat (Dánsko): Předních evropská firma působící na online trhu rozvozu jídla, aktivní je v mnoha zemích světa, včetně Polska, Německa či Rakouska, v Česku zatím přítomna není.
  • Heineken (Nizozemsko): Slavný pivovarnický kolos u sportovních akcí nechybí, propaguje na nich nealkoholické pivo.
  • Volkswagen (Německo): Jeden z největších výrobců automobilů na světě (majitel Škody Auto) na současném evropském fotbalovém šampionátů propaguje své elektrické vozy.

Letošní sponzoring největší evropské fotbalové události se co do zastoupení evropských firem oproti minulosti značně liší. Kam až v tomto směru mohou evropské firmy „ustoupit“, uvidíme v příštích letech, ale jsou, řečeno fotbalovou terminologií, pod stále větším tlakem svých konkurentů z jiných částí světa i na domácí půdě.

Foto: Ik ben groot / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související