Český spotřebitel, už tak zkoušený inflačními vlnami posledních let, se musí připravit na další náraz. Tentokrát nepůjde o neviditelnou ruku trhu, ale o ruku úřední, oděnou do zeleného hávu. Od roku 2028 má totiž v plné síle dopadnout systém emisních povolenek ETS2.
Nestabilní vývoj na Blízkém východě zvyšuje napětí na trzích a přináší výraznou nejistotu. Podle analytiků lze v nejbližších dnech očekávat další výkyvy cen – už na začátku příštího týdne hrozí zdražování ropy i tlak na růst inflace. Klíčový přitom může být právě tento víkend.
Česko má dnes poprvé v historii lepší rating než Belgie, dle agentury Moody’s. Ta totiž včera večer Belgii zhoršila hodnocení bonity dluhu, resp. udržitelnosti veřejných financí, ze známky Aa3, kterou má i Česko, na A1. Už 14 zemí eurozóny má u Moody’s horší rating než ČR, jenom pět jej má lepší. Je to další újma pro euro a eurozónu. Belgie má v příštích pěti letech každoročně hospodařit se schodkem přes 5 procent HDP, během pěti let její veřejné zadlužení dosáhne výrazných 122 procent HDP, plyne dále z aktuální prognózy Mezinárodního měnového fondu.
Ropa prudce zlevňuje, ale českým řidičům se úleva oddálí. Kvůli nastavení cenových stropů si na levnější naftu počkají až do úterý. Mezitím akciové trhy zažívají nejrychlejší obrat za desítky let.
Český mobilní trh dlouhodobě patří k nejdražším v Evropské unii. Teď do něj chce vstoupit Lidl, který by díky své velikosti a cenové politice mohl rozbít systém, na němž velcí operátoři léta vydělávají.
Trhy o tom zatím rozhodně přesvědčeny nejsou. Výnos maďarských dluhopisů sice po jeho volebním triumfu citelně klesl. I tak se však rozdíl ve výnosu (spread) desetiletých maďarských a desetiletých slovenských dluhopisů drží o něco výše než v průměru v letech 2018 a 2019. A to eurové Slovensko rozhodně rozpočtově nehospodaří nikterak ukázkově.
Rostoucí ceny paliv urychlují přechod části českých domácností k elektromobilům. Ne všichni si ale mohou změnu dovolit. Staré vraky tak z českých silnic hned tak nezmizí.
Ratingová agentura Moody’s zlepšila rating energetické společnosti ČEZ. Rating bonity dluhu společnosti zvýšila ze známky Baa1 na A3. Agentura rating zlepšuje, neboť pozitivně reviduje své hodnocení pravděpodobnosti možné mimořádné vládní podpory, jíž by se energetické společnosti mohlo potenciálně dostat. Jinými slovy, příznivě hodnotí fakt, že se podle ní upevňuje vztah mezi ČEZ a českým státem. ČEZ tak nyní nově dosahuje jen o tři stupně nižšího ratingu než Česko jako celek, které má u Moody’s známku Aa3.
Politický zlom v Maďarsku rozhýbal trhy. Forint prudce posiluje, dluhopisy zlevňují a investoři sázejí na návrat miliard z Bruselu.
V prvé řadě jde americkému prezidentovi o to, aby „vynuloval“ ostrov Charg, aniž by jej přitom Spojené státy musely vojensky napadnout a ochromit jeho ropnou infrastrukturu. Írán odtamtud vyváží 90 procent své ropy, zejména do Číny. O to jde v dalším sledu; Čína kvůli americké blokádě přijde o ropu z Íránu, což by ji mohlo přimět k tomu, aby zatlačila na Teherán, aby ten Hormuzský průliv otevřel.
Rafinační marže Orlenu, a zejména MOL, dvou největších provozovatelů čerpacích stanic v Česku, se citelně propadají. V případě MOL dokonce v prvním dubnovém týdnu klesly pod pětiletý průměr. Vyplývá to z nejnovějších údajů švýcarské banky UBS (viz graf – červená křivka).
Trhy věří, dny Victora Orbána v čele Maďarska jsou dneškem po šestnácti letech fakticky sečteny. Maďarský forint v posledních pěti obchodních dnech zpevnil vůči americkému dolaru o 4,2 procenta. Žádná jiná měna světa v uplynulém týdnu vůči dolaru tolik nezískala.
Zatímco v Lucembursku stojí hodina práce přes 1 400 korun (56,80 euro) a v Dánsku se blíží k třinácti stovkám, český zaměstnanec vyjde firmu v průměru na zhruba 500 korun (19,80 euro). Stále jsme tedy na necelé polovině toho, co platí němečtí sousedé. To samo o sobě není nic nového. Nové je, že tato „výhoda levnosti“ se postupně vytrácí, aniž bychom ji dokázali nahradit vyšší výkonností.
Maximální cena nafty v Česku může už zítra vzrůst zhruba o 1,30 koruny na litr a přiblížit se hranici 46,50 koruny. Nejde však o změnu vládní regulace, jak se někdy mylně uvádí. Cenový strop se odvíjí od aktuálních tržních cen, které v posledních dnech výrazně kolísají především kvůli vývoji na burze v Rotterdamu a napětí v oblasti Perského zálivu. Výsledkem je prudké zdražení, které se do cen na čerpacích stanicích může promítnout prakticky ze dne na den.
Vydělávat na růstu akcií umí pochopit každý. Co ale dělat, když trhy padají? Ekonom Lukáš Kovanda v druhém dílu seriálu Kovanda vysvětluje investice ukazuje, jak funguje spekulace na pokles cen akcií, takzvané shortování.
