Petr Fiala uspořádal napjatě očekávaný briefing, na němž chtěl vyslat jasný signál potenciálním voličům, jak se on sám a jeho kolegové ve vládě postaví k aktuální bitcoinové kauze. Kromě jména nové ministryně spravedlnosti však mnoho jasných signálů tentokrát Petr Fiala nevyslal.
Vládní strany si před volbami těžko mohly přát lepší zprávu. Důvěra v českou ekonomiku se letos v květnu dostala nad svůj dlouhodobý, více než dvacetiletý průměr. A to poprvé za tři roky, od května 2022. Znatelně narůstá jak důvěra podnikatelů a firem, tak spotřebitelů.
Tak určitě. Kuřecí křídlo od Andreje Babiše pro Jaromíra Jágra. Babišova reklama na Vodňanské kuře z roku 2013 zaujala pozornost, možná si někdo vzpomene. Jágr si v reklamním spotu kupuje od prodavače Babiše kuřecí křídlo. Pro někoho vtipná, ale v každém případě úspěšná reklama zaujala před dvanácti lety pozornost.
Vít Rakušan, znovu zvolený předseda STAN: „Tohle je první politická kampaň, která dělá něco dobrého. Místo nenávistných předvolebních billboardů jsme se rozhodli dát peníze lidem, kteří je opravdu potřebují,“ napsal.
Hnutí ANO v aktuálním volebním modelu agentury STEM získalo 32,3 procenta hlasů voličů, koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a lidovci 20,7 procenta a hnutí SPD 12,6 procenta. Podpora těchto stran se oproti předchozímu modelu příliš nezměnila.
Statistický úřad zveřejnil průzkum, podle kterého počet osob v seniorském věku, což je 65 let a více, v Česku nepřetržitě roste od poloviny osmdesátých let. Nárůst počtu seniorů přitom výrazně zrychlil zejména po roce 2010, kdy „přes hranici 65 let začaly přecházet početně silné ročníky osob narozených v polovině čtyřicátých let.“
V České republice jsou více než tři miliony lidí, kteří se nechystají k letošním sněmovním volbám. Mezi takzvané chronické nevoliče, kteří nechodí k téměř žádným volbám, patří méně než polovina z nich. Zbylí se volbám nevyhýbají, letos ale jít nechtějí, případně váhají. Jako důvod nejčastěji uvádějí, že nemají koho volit, všechny možnosti považují za stejně špatné a politikům nevěří. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK ve spolupráci s Českou televizí.
Předvolební průzkumy kdysi bývaly zajímavým vhledem do duše národa. Dokud se s nimi pracovalo jako se šafránem, mohly jsme je brát vážně, i když se mýlily. V současnosti jsou spíše součástí kampaní politických stran. A nic to neukazuje lépe než to, jak se k průzkumům chovají tři nejsilnější uskupení v zemi. Tedy ANO, SPOLU a SPD. Tak se na to podívejme detailněji.
V podzimních parlamentních volbách bude zajímavé sledovat boj o středové a liberální voliče. Na začátku kampaně však není vůbec jisté, jestli tu nějakou liberální stranu máme. Dosavadní naděje začíná pohlcovat atmosféra politických salonků.
Potenciálním vítězem voleb podle modelu agentury NMS Market Research zůstává ANO, přesto jeho podpora v dubnu klesla na 28,1 procenta, což je nejméně od loňského července. Naopak koalice Spolu, která skončila na druhém místě, si polepšila na 20,9 procenta, a náskok ANO tak zmenšila na zhruba sedm bodů. Třetí místo nově zaujalo SPD s podporou Trikolory, Svobodných a PRO. Mělo by 12,5 procenta a předstihlo hnutí STAN, které by nyní získalo 12,2 procenta hlasů. Do Sněmovny by se stejně jako v březnu dostali ještě Motoristé, Piráti a Stačilo!.
Rozjíždějící kampaň před parlamentními volbami je nesnesitelně bezduchá. Na jedné straně opoziční populisté nejhrubšího zrna, na druhé zas vládní tábor, který nejspíš sám neví, proč by mu měl někdo odevzdat hlas.
