Americký prezident Joe Biden v úterý podepsal zákon o rozsáhlých investicích do ochrany klimatu a zdravotnictví. Klimatický balíček pošle 369 miliard dolarů (8,9 bilionu korun) do obnovitelných zdrojů energie a na snížení emisí, podle listu The Guardian představuje dosud nejvýznamnější úsilí USA v boji proti klimatické krizi. Odborníci odhadují, že zákon by mohl do roku 2030 vést ke snížení emisí v USA přibližně o 40 procent ve srovnání s úrovní z roku 2005, píše list. Norma také omezuje ceny některých léků a zavádí minimální daňovou sazbu pro velké společnosti.
Měsíc uplynul od společného prohlášení ministerstev financí a zdravotnictví, která oznámila shodu nad valorizací pojistného za státní pojištěnce. „Makroekonomovo srdce tehdy zaplesalo. Šlo by o první normu současné vládní koalice, kterou se snaží splnit něco smysluplného ze svého programu,“ píše v komentáři pro Newstream Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. A zachrání návrh české zdravotnictví? Spíš ne, míní Sobíšek.
Digitalizace medicíny může zdravotnímu systému ušetřit významné prostředky. A přínosná je i pro zdraví pacientů. Telemedicína a monitoring pacientů „na dálku“ jsou trendy, které mohou včas zachraňovat životy.
Kam s obřími zisky z prodeje vakcín? Pfizer si za ně koupí výrobce léku na migrénu Biohaven Pharmaceutical. Cena? Asi 11,6 miliardy dolarů, tedy přibližně 274 miliard korun.
Ženy v Česku musí v roce 2022 pracovat o 60 dní déle, aby dosáhly na stejnou výplatu jako muži v roce 2021. Dobrou zprávou ale je, že oproti loňsku je to o devět dní méně. Děje se tak díky růstu výdělků ve vysoce feminizovaných odvětvích, jako je například školství nebo zdravotnictví. Problém je, že efekt covidových bonusů ve zdravotnictví není zrovna trvalý. Nepředstavuje systémovou změnu, míní socioložka a genderová expertka Lenka Simerská.
Označení „robotická chirurgie“ se v posledních letech často používá, ale je zatím hodně nadsazené. Časem by však už mohlo nabýt doslovného významu a změnit celý tento medicínský obor.
Transplantace orgánů geneticky upravených prasat nemocným lidem mohou zase o kousek posunout vývoj léčebných postupů tak, aby byly individuální pro každého pacienta přesně podle jeho potřeby. Odborná média probírají souvislosti nynějších případů přenesení orgánu z geneticky modifikovaného prasete do lidského organismu, takzvané xenotransplantace. Do tohoto oboru se zapojují i další firmy a některé věří, že operace, byť velice nákladné, mohou být ekonomicky návratné.
Britský investiční fond CVC získal podíl ve společnosti FutureLife, která je členem skupiny Hartenberg ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO) a zaměřuje se na asistovanou reprodukci. Cenu transakce firma nezveřejnila. Týdeník Hrot dříve uvedl, že fond získá v síti reprodukčních klinik těsnou minoritu
a transakce celou firmu ohodnotí v přepočtu na asi osm miliard korun.
Tak velký obchod české zdravotnictví nepamatuje. Podíl ve skupině FutureLife, evropské dvojce v reprodukční medicíně, získá britský superfond CVC. Zaplatí miliardy.
Po delší době tu máme jednu speciální záležitost. Firmu, která chce pomocí dluhopisů financovat svou expanzi v mnoha oblastech, které souvisejí s takzvaným molekulárním vodíkem.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. O rozhodnutí informovala v tiskové zprávě. Zároveň centrální bankéři naznačili, že po třetím snížení sazeb v řadě by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky prozatím přerušit.
Americká společnost Amazon zaplatí italské daňové správě 511 milionů eur 💶 (12,4 miliardy korun), aby urovnala spor ohledně platby DPH. Napsaly to s odkazem na své zdroje agentury ANSA a Reuters. Samotný Amazon potvrdil uzavření dohody. Současně však společnosti stále hrozí trestní stíhání ze strany prokuratury.
Číst více
Česká televize 📺 bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, což je o sedm procent více, než byl rozpočet na letošní rok. Hlavním příjmem bude výnos z televizních poplatků ve výši 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů korun, respektive o devět procent meziročně více. Za zvýšením stojí tzv. velká mediální novela, která od letošního května zvýšila televizní poplatek o 15 korun na 150 korun a rozšířila okruh poplatníků.
Maďarský parlament schválil návrh zákona, který komplikuje případné prohlášení prezidenta země za nezpůsobilého k výkonu funkce. Tento krok zákonodárného sboru, v němž má většinu koalice premiéra Viktora Orbána, vyvolal kritiku z řad opozice, podle níž se tak vláda snaží upevnit moc.
Ceny ropy dnes klesají 📉. Reagují tak na nenovější zprávu o vývoji zásob ve Spojených státech. Investoři také sledují pokrok v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou a čekají na rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o sazbách. Cena severomořské ropy Brent klesá o 0,3 procenta na 61,76 dolaru za barel 🛢. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela rovněž 0,3 procenta a prodávala se za 58,09 dolaru za barel.
Pražská burza mírně vylepšila své historické maximum 🔝. Index PX posílil o 0,18 procenta na 1563,91 bodu. Pomohly mu mimo jiné akcie Komerční banky a Monety Money Bank. Ztrácela naopak Erste Bank. Aktivita na trhu byla nízká, celkový objem obchodů zůstal pod 250 miliony korun.
Česká měna dál mírně posiluje. K euru si polepšila o tři haléře na 24,25 Kč/EUR, vůči dolaru koruna zpevnila o čtyři haléře na 20,83 Kč/USD.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající tomuto jevu, jako je sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě. Píše o tom deník The Washington Post (WP).
Obvodní soud pro Prahu 2 znovu nepravomocně zamítl žalobu někdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové, která žádala odškodné 8,5 milionu korun za dlouholeté trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA. České televizi (ČT) to dnes řekla mluvčí soudu Marcela Pröllerová. Soudy žalobu bývalé ministryně zamítly i v minulosti, rozsudky ale v říjnu zrušil Nejvyšší soud (NS). Konstatoval, že v případu nebyly zohledněny klíčové okolnosti.
Prezident Petr Pavel stále počítá s tím, že se může sejít s původním kandidátem Motoristů na ministra životního prostředí Filipem Turkem. Má nicméně dlouhodobé výhrady k tomu, jak přistupuje k faktům, právu a pravidlům. Dovede si jen těžko představit, že by cokoli tento pohled mohlo změnit. Pavel to řekl novinářům při návštěvě Libereckého kraje.
